Rodina neměla byt a tak přišla o děti
Česko stále pokračuje v praxi odebírání dětí do ústavů pouze proto, že rodina
nemá vhodné bydlení. Opakovaná kritika ČR ze strany Evropského soudu pro lidská
práva nepomáhá. Liga lidských práv převzala od ombudsmana případ manželů, kteří
se již více než dva roky snaží získat své dvě děti zpět do vlastní péče.
Děti byly rodině K. z brněnska odebrány v srpnu 2005 na základě předběžného
opatření. Jediným důvodem bylo tehdy nevyhovující bydlení. Rodina v té době žila
v podnájmech, které často měnila, a v srpnu 2005 se krátce ocitla zcela bez
bydlení. Oba rodiče proto po dohodě se sociálním odborem souhlasili s dočasným
umístěním svých malých dvojčat v kojeneckém ústavu do doby, než svou bytovou
situaci vyřeší.
Aby dostala děti zpátky, rozhodla se matka, že se s nimi přestěhuje na
Slovensko ke svým rodičům. I přesto však sociální odbor podal návrh na předběžné
opatření, kterým byly děti svěřeny dočasně do péče kojeneckého ústavu a posléze
také návrh na nařízení ústavní výchovy.
Soud o nařízení ústavní výchovy rozhodl velmi rychle, již v září 2005, a to i
přesto, že v době vynesení rozsudku měli manželé adekvátní bydlení zajištěno.
Soud však konstatoval, že rodina zde bydlí pouze krátce a nestálost jejích
bytových poměrů narušuje řádnou výchovu dětí. Sociální pracovnice pak lživě a
účelově informovaly rodiče, že pokud se proti tomuto rozhodnutí neodvolají,
budou děti nejpozději do vánoc doma.
Po rozhodnutí soudu navštěvovali rodiče své děti v kojeneckém ústavu velmi
intenzivně, brali si je na víkendy domů a snažili se o zlepšení svých poměrů. K
vhodnému bydlení se podařilo otci sehnat také stálé zaměstnání. Manipulace s
rodiči dosáhla svého vrcholu po roce a půl od soudního rozhodnutí, když i přes
zřetelné a trvalé zlepšování situace rodiny, rozhodl sociální odbor o předběžném
svěření dětí do péče pěstounů.
Rozhodnutí sociálního odboru tak způsobilo, že velmi dobré vztahy rodičů s
dětmi umístěnými v kojeneckém ústavu byly násilně zpřetrhány. Pěstouni totiž
odmítali s rodiči komunikovat a neumožňovali jim žádný kontakt s dětmi. Šokovaní
rodiče pak s vědomím, že mohou své děti natrvalo ztratit, podali soudu návrh na
zrušení ústavní výchovy a navrácení dětí zpět do své péče. Návrh na svěření dětí
do své péče zároveň podali také pěstouni. O obou návrzích v současnosti
rozhoduje soud a Liga v řízení před soudem rodiče zastupuje.
Případ se svou podstatou velmi blízce podobá kauze rodiny Wallových, kterou
nakonec musel rozhodnout Evropský soud pro lidská práva. Ten konstatoval, že
odebráním dětí Wallovým kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám porušila Česká
republika jejich právo na soukromý a rodinný život podle Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod. Bohužel ani takové zásadní rozhodnutí dosud
nezměnilo praxi rozhodování některých českých soudců ani fungování některých
sociálních odborů.