Ředitel „romské agentury“ Marek Podlaha sází na Lokální partnerství

O zhodnocení dosavadní práce Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách jsme požádali jejího ředitele Marka Podlahu.

Od vzniku Agentury uplynulo zatím jen málo času, ale přece jen bych vás
požádal o bilanci. S jakými očekáváními jste do funkce ředitele nastupoval a co
z nich se splnilo?
Ředitele dělám od 1. dubna 2008. Očekával jsem tvrdou práci, to se beze zbytku
naplnilo, na druhou stranu Agentura byla od počátku pro mě velikou výzvou,
možností stát u zrodu dlouhodobého řešení problematiky sociálně vyloučených
lokalit, romských ghett, chcete-li. Pro Agenturu bylo životně důležité
nastartování činnosti v jednotlivých lokalitách, to se podařilo, důkazem budiž
uzavřená Lokální partnerství ve všech 12 působištích. Další částí přípravné fáze
bude práce uvnitř Lokálních partnerství.

Vycházeli iniciátoři tohoto projektu také ze zkušeností s menšinovými
ghetty v zahraničí?
Já jsem přímo u zrodu Agentury nebyl, ale domnívám se že ne.

Podmínky oblastí, na něž je Agentura zaměřená, se velmi liší. Které
lokality budou podle vás představovat nejtvrdší oříšek?
Pravděpodobně oba mikroregiony, především Jesenicko, to je ovšem dáno
charakteristikou této lokality, nikoliv neochotou partnerů.

Dalo by se přibližně říct, kolik je ve vašich aktivitách zahrnuto
samotných Romů, a také jak vypadá součinnost s místními romskými sdruženími v
daných lokalitách?
To nelze opravdu odhadnout, ale principiální snahou bylo dovést do Lokálních
partnerství všechny klíčové hráče, tedy i neziskové organizace, ať už romské či
neromské. Charakterizovat přesně co je romská organizace a co ne, to je někdy
obtížné. Agentura se Romům neuzavírá, naopak, jako jeden z hlavních principů
naší práce byla od počátku spolupráce s Romy na všech důležitých činnostech.

Můžete zmínit některé romské osobnosti, ať už v místním nebo celostátním
měřítku, jakési pozitivní vzory, s nimiž se Agentuře dobře spolupracuje?
Přímo v našem pražském týmu působí například Vojtěch Lavička, člen Rady vlády
pro záležitosti romské komunity, a Iveta Demeterová ze sdružení Dženo, Mario in
Santy, bývalý novinář, či Ladislav Goral, kterého netřeba představovat.

Jak se na základě svých dosavadních zkušeností stavíte k názoru některých
romských představitelů jako Emil Ščuka nebo v zahraničí Rudko Kawczynski, že
mnohem účinnější by bylo, kdyby si Romové řešili svoje záležitosti sami, a k
opačnému názoru plzeňských antropologů jako Marek Jakoubek a Tomáš Hirt, že
jednotlivé skupiny Romů jsou natolik znesvářené a oddělené, že k práci mezi nimi
je lepší specialista – Nerom?
Agentura stojí někde uprostřed těchto dvou – dá se říct – extrémních názorových
proudů. Jedním z našich cílů je zlepšení soužití mezi romskou komunitou a
neromskou komunitou. Jak ovšem bychom tohoto cíle chtěli dosáhnout, kdybychom k
němu směřovali pouze s jednou stranou? Neromská strana možná může nabídnout
větší odbornost, ovšem romští aktivisté a terénní pracovníci zase lépe znají
uvažování svých lidí a budou to především oni, kteří budou ovlivňovat myšlení a
chování těch, co žijí v romských ghettech.

V médiích se často opakuje příklad Českého Krumlova jako lokality, která
téměř nezná v romsko-neromských vztazích problémy jako jiná města. Na čem je
založená zvláštnost tamní harmonie a dá se tento krumlovský zázrak přenášet i
jinam?
Těžko říct, nejsem znalý podrobné situace v Českém Krumlově, každopádně je
pravda, že za komunistického režimu zde vznikla jakási výběrová sorta Romů. Ti
problematičtí nebyli do města přijati, většinou se ocitli v přilehlých městech a
vesnicích, kde takzvaný romský problém znají ve stejné podobě jako kdekoliv
jinde v republice. Takže o přenášení nějakého krumlovského zázraku hovořit
nelze.

Z řad některých proromských aktivistů – Neromů – jsem zaznamenal při
vzniku Agentury hlasy, že bude mít malé pravomoci, nyní občas zaslechnu výtky,
že Agentura má jen málo členů, že není příliš vidět atd. Považujete tuto kritiku
za oprávněnou?
Agentura je v současnosti až do konce roku 2009 samostatným odborem Úřadu vlády.
Z toho vyplývá, že nemá žádné pravomoci. Naši legislativci ovšem již pracují na
návrhu zákona, který by měl statut Agentury řešit. O tom, jaká bude konečná
podoba tohoto návrhu, je zatím předčasné hovořit. Jinak počet členů Agentury je
daný, nemyslím si, že by byl tak malý, abychom nemohli naplňovat naše cíle.
Agentura zahajuje změny, koordinuje různé aktivity na lokální úrovni, pomáhá při
získávání peněz atd. Ovšem hnacím motorem změn jsou především samotní hráči
obsažení v Lokálních partnerstvích, to je potřeba si uvědomit. Jinak si
nemyslím, že by byla Agentura málo vidět, ale to navíc ani nebylo naší základní
ambicí, my musíme pracovat, ne se zviditelňovat.

Olašští Romové, pokud vím, mezi sebe jen tak někoho nepustí, jsou
uzavřenější, a také nejsou tak chudí jako velká část ostatních Romů. Oficiálně
samozřejmě tyto věci přesně nikdo nesleduje, ale přece jen – jak vidíte šanci
Agentury ovlivnit situaci i v olašských komunitách co se týče například drog?
U této komunity považuji naše šance za minimální.

Máte stanoveno alespoň přibližně, jak by měla vzrůst zaměstnanost, školní
docházka, podíl Romů s výučním listem nebo s maturitou atd., aby to Agentura
považovala za úspěch a potvrzení správnosti svých postupů?
Máme stanoveny hodnotící indikátory usnesením vlády, takže naším cílem je tyto
hodnoty naplnit.

Text vyšel v listu Romano hangos č. 3 / 2008 na
http://www.srnm.cz