Nechci ironizovat, ale nezávidím studentům pokud budou muset každou citaci
materiálů GAC autorizovat. To autor odpovědi na náš text zřejmě nemyslel vážně.
Citát byl uveden bez kontextu a nemá žádné zabarvení. O tom, jestli text
anticipuje příští vývoj si čtenář udělá představu sám, když bude text veřejně
publikován, což se doposud nestalo.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Reakce na text Ivana Veselého „Reflexe Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách“
Ivan Veselý: Reflexe činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách
To, že pana doktora Gabala spíš než
sociologie baví vytvářet jakési politiky svědčí tento text víc než co jiné.
Spíše by mohl hledat odpovědi na moje otázky (které jsem již zaslal i ministru
M. Kocábovi):
V první řadě nerozumíme proč zadal ministr v jehož působnosti jsou lidská práva
a menšiny zpracování takovéhoto zásadního dokumentu, který zjevně přesahuje dobu
jeho mandátu, navíc výrazným způsobem zasahuje do přijaté vládní strategie
romské integrace, kterou sám předkládal vládě na sklonku minulého roku pouze
dvěma subjektům, z nichž jeden je dokonce subjekt výrazně komerční. Toto
vzbuzuje pochybnosti o nezajatém přístupu, konec konců je dokument natolik
jednostranný, že i kdyby autor nebyl známý, čitatel z odborné komunity jej
bezesporu rychle identifikuje. Taky vzniká pochybnost, zda se jedná o účelně
vynaložené prostředky daňových poplatníků, pokud ke zpracování běžného dokumentu
nebyl využit aparát a další prostředky kterými ministr disponuje. Zjevně nebylo
vyhlášeno otevřené výběrové řízení a text byl v zásadě zadán jednomu subjektu, i
když zřejmě byly naplněny podmínky zákona, který byl předem známý. O tom, že
zpracování dokumentu stálo řádově sta tisíce nemáme pochyb.
Navzdory některým pozitivním momentům jako je upozornění na fakt, že „se dosud
prakticky nedaří řešit (problematiku) do té míry abychom mohli mluvit o obratu
nepříznivého vývoje, namísto jeho tlumení pomocí zvyšování výdajů sociálního,
bezpečnostního, ale i komunálního a regionálního původu. Přitom jde o značné
náklady sociální, ekonomické i finanční, které se v čase kumulují a rostou.“,
nebo konstatování, „že i plně integrovaná část romské menšiny je vystavena
projevům rozšířené etnické netolerance, nezanedbatelného podílu rasismu a rasové
diskriminace v každodenním životě i ve správní praxi českých úřadů, v přístupu
ke vzdělání a k dalším veřejným službám a statkům. Ani integrovaným romským
rodinám se nevyhýbá hrozba etnického násilí a extremismu, lhostejnost či dokonce
sympatie části veřejnosti k rasismu“ a přiznání, že „dosavadní vývoj ukazuje, že
špatně ukotvená, nevybavená a organizačně a finančně „invalidní“ Agentura spíše
situaci v obcích a institucích ještě více zkomplikuje než ulehčí. Tento
negativní parametr institucionální infrastruktury a dosavadního procesu je třeba
považovat za prokázaný.“ Musíme dokument odmítnout jako celek a to ze známých
chronických důvodů. To jsme již zmiňovali v textu „Reflexe“.
Dokument obsahuje kritiku proromských organizací a elit (neváhá dokonce použít
výraz „etnobiznis“ což bychom u dokumentu, který má vládní ambice neočakávali) i
kritiku dosavadních vládních integračních strategií, (materiál říká, že
„opakovaně přijímané koncepce integrace se neopíraly o poznání, ani teoretické východiská a neodrážely odborný diskurs“). Máme tomu rozumět tak, že tato
povšechně arogantní výtka se týká i koncepce, kterou ministr v jehož kompetenci
jsou lidská práva a menšiny, předkládal na sklonku roku vládě? Výslovným
uvedením, že "předkládaná strategie naopak neřeší problém Romů jako národnostní
menšiny“, připravuje půdu pro legitimizaci a implementací jakýchsi „sociálních
přístupů“ a konceptů „kultury chudoby“.
Jeho pseudoanalýzy typu identifikace romské rodiny: „Důraz na samostatnost je
však v přímém rozporu s podstatným znakem romství, se vzájemnou závislosti
všech, která stmeluje romské rodiny“, snad soudný čtenář odmítne sám.
I když autoři dokumentu identifikují neúspěch snahy o vytvoření romské
reprezentace, domníváme se, že pro většinu romských odborníků nebude problém
shodnout se na odmítnutí takto koncipovaného dokumentu. I pro značnou část
státní správy je obsah tohoto textu nepřijatelný. Nás může pouze mrzet, že se
autor odpovědi na náš dokument nepouštěl do diskuse nad jejím obsahem a pouze se
pokusil o její diskreditaci, i když způsobem který není moc ohrožující vůči
samotnému obsahu reflexe.
KAM DÁL?
Reakce na text Ivana Veselého „Reflexe Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách“
Ivan Veselý: Reflexe činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách
