Průzkum: Většina Čechů není k dodržování lidských práv lhostejná

Naprostá většina Čechů, 95 procent, považuje za důležité, aby se ve
společnosti aktivně usilovalo o dodržování lidských práv. Vyplývá to z průzkumu
mínění, který agentura Factum Invenio a několik nevládních organizací zveřejnily
na dnešní tiskové konferenci při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace
lidských práv.

Z výsledků studie vyplývá, že s vyšším věkem roste i míra, s jakou lidé vnímají
potřebu lidská práva chránit. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni lidé nad 60 let.
Pouze jedno procento lidí má za to, že o dodržování lidských práv by se rozhodně
nemělo usilovat.

Jiná už je míra spokojenosti Čechů a Moravanů s tím, jaká je v Česku úroveň
ochrany lidských práv. Čtyřicet osm procent lidí je s ní spokojeno, stejný podíl
nikoliv. Nespokojenost občanů rostla především v souvislosti s vyšším věkem
dotázaných. Více než třetina obyvatel nad 60 let se domnívá, že práva na ochranu
osobnosti v Česku se nedodržují.

Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio v této souvislosti upozornila, že
z dalších průzkumů organizace vyplývá, že více než 61 procent obyvatel starších
50 let se přímo nebo ve svém okolí setkalo s diskriminací kvůli věku.

Podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna by si fakt, že obyvatelé ČR jsou co
do spokojenosti s úrovní ochrany lidských práv v Česku rozděleni přesně napůl,
zasloužil další výzkum.

Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba polovina občanů má za to, že česká společnost
by měla věnovat nejvíce pozornosti ochraně práv na zdravotní péči, na vzdělání,
na práci a sociální zabezpečení. Pouze osm procent lidí apeluje na ochranu práv
menšin.

Herzmann dnes vyzdvihl také skutečnost, že 64 procent obyvatel ČR se kladně
vyjádřilo k mezinárodní angažovanosti Česka v oblasti lidských práv v zahraničí.
Naopak proti zahraniční angažovanosti země v tomto směru se vyslovilo 31 procent
dotázaných. Nejvíce podporují zahraniční aktivity mladí lidé od 18 do 29 let a
lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.

"Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by
měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak
na dodržování lidských prav za hranicemi Evropy," uvedl ředitel Ligy lidských
práv Jiří Kopal.

Průzkumu se koncem listopadu zúčastnilo 501 respondentů. Spolupracovaly na něm
organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv,
Multikulturní centrum Praha a Informační centrum OSN.

Valné shromáždění OSN deklarovalo 10. prosinec jako Den lidských práv v roce
1950. V tento den byla o dva roky dříve (1948) přijata Všeobecná deklarace
lidských práv, první mezinárodní kodex univerzálních práv člověka, ze kterého
vychází řada dalších mezinárodních či národních právních úprav lidských práv a
svobod.