Protest proti sociální nerovnosti: Stovky tisíc lidí v ulicích měst po celém světe

Demonstrace proti sociální nerovnosti, které se v sobotu konaly po celém
světě, vyústily při až padesátitisícové manifestaci v New Yorku v zatčení více
než 70 protestujících. Jedna žena byla v panice mezi policejními kordony podle
agentury AFP zraněna, protestující se mísili s turisty a návštěvníky divadel.
Další demonstrace se konaly v Los Angeles, Chicagu, Pittsburghu, Bostonu,
Denveru, Miami či kanadském Torontu, informovaly agentury AP a Reuters.

Sobotní celosvětová protestní akce Jednotně za změnu (United for Globalchange)
pokračovala po městech Austrálie, Asie i Evropy v Severní Americe. Výjimkou
nebyl ani New York, odkud vzešlo hnutí Occupy Wall Street (Okupujte Wall Street),
jež společně se španělskými protesty inspirovalo celosvětovou kampaň.

Pochod proti chování finančních kruhů na Wall Streetu v době ekonomické krize
se konal v ulicích newyorské finanční čtvrtě na Manhattanu. Policie v sobotu
večer zatkla nejdřív 24 osob na pobočce Citibank. Většina byla zatčena pro
neuposlechnutí výzvy banky, aby odešli. Skupina protestujících tam při společné
akci rušila svá konta. Nejméně pět mužů bylo zatčeno kvůli tomu, že měli masky.

Později večer bylo podle agentur zatčeno 42 lidí na hlavním shromaždišti
manifestace, na rušném náměstí Times Square, když demonstranti narazili na
policejní kordony. Skupina demonstrantů podle policie odmítla uposlechnout výzvu
k uvolnění postranní ulice. Protestující si stěžovali, že policie svými
opatřeními vytvořila stísněný prostor. Zatčení byli odváženi v policejních
vozech.

Policisté v helmách a s obušky včetně jízdní policie se pokusili dav zadržet.
Až na výjimky ale byla demonstrace, jíž se podle odhadů pořadatelů zúčastnilo až
50.000 lidí, pokojná.

Podle AFP však desítky lidí zpanikařily a daly se na útěk. Jedna žena se
podle AFP při pádu zranila v obličeji. Oblast přitom byla plná turistů a
návštěvníků broadwayských divadel, mezi které se demonstranti vmísili.

Zhruba 5000 lidí demonstrovalo také na opačném konci USA, v kalifornském Los
Angeles, kde lidé uspořádali pokojný pochod k radnici. Zhruba 1500 lidí se
shromáždilo k protestnímu pochodu také v centru floridského Orlanda.

Demonstrací v amerických městech se účastnily všechny věkové kategorie lidí,
studenti, pracující i důchodci. Například v Pittsburghu byli v davu o zhruba
2000 demonstrantů i rodiče s dětmi. Další protesty se odehrály ve městech
Wisconsin, Boston nebo třeba Denver, kde podle televizní stanice KUSA-TV přišlo
hnutí podpořit několik tisícovek lidí.

Manifestační pochod v metropoli USA Washingtonu v čele s aktivistou za obranu
lidských práv Alfredem Sharptonem se konal na podporu plánů prezidenta Barack
Obama na podporu zaměstnanosti. Na travnatém prostranství pod Washingtonovým
monumentem řečnili odboráři, experti na školství i ochránci lidských práv.

V Kanadě se protestovaly stovky lidí ve finanční čtvrti Toronta, kde chtějí
někteří protestující po vzoru akcí v USA obsadit na neomezenou dobu tamní St.
James Park. "O myšlenku obsazení, myšlenku zůstat tak dlouho, dokud lidé nebudou
vyslyšeni, se dosud nikdo nepokusil," řekla AP kanadská ekonomka Armine
Yalnizyanová, která akci přišla podpořit. Protesty se konaly také v Halifaxu
nebo ve Vancouveru.

Během soboty se obdobné demonstrace konaly v desítkách zemí po celém světě.
Pořadatelé kampaně vyzvali k nenásilným protestům v 951 městech včetně Prahy,
kde se sešlo kolem 250 lidí.

V Praze se demonstranti sešli na náměstí Republiky a společným průvodem
prošli kolem burzovního paláce a úřadu vlády. Akci zakončili "sněmem" na
Hradčanském náměstí. Protest byl klidný. Krátký a nenásilný incident se odehrál
pouze před bočním vstupem do Pražského hradu. Policisté nechtěli dovolit
demonstrantům, aby si cestu zkrátili přes hradní nádvoří. Nakonec průvod pustili
s tím, že neponese transparenty a nebude skandovat hesla.

Hnutí se inspirovalo kampaní "nespokojených", která začala na jaře ve
Španělsku, a v poslední době organizátory povzbudila protestní kampaň na
newyorském Wall Streetu, která zde trvá od 17. září. "Jednotně, společným hlasem
dáme politikům a finančním elitám vědět, že o své budoucnosti budeme rozhodovat
my," uvedli organizátoři na svých internetových stránkách.

Významnější násilné střety byly hlášeny z Říma, kde skupiny násilníků ničily
a zapalovaly auta i vládní a další budovy. V Evropě se však podle všeho nejvíce
demonstrovalo v Madridu, kde bylo pět mnohatisícových průvodů.

Desetitisíce lidí se také sešly v Římě, kde na okraj poklidné demonstrace
skupiny násilníků ničily a zapalovaly auta i vládní a další budovy. Zasáhla
proti nim policie a nejméně jeden člověk byl zraněn.

V londýnském finančním centru City se shromáždilo kolem 800 "nespokojených".
S policisty se střetlo několik demonstrantů, z nichž jeden byl zatčen. Nadšení
přítomných vyvolal příchod australského spoluzakladatele serveru Wikileaks
Juliana Assange, který je přišel podpořit při povolené vycházce v rámci svého
domácího vězení a jehož server vzbudil pozornost zveřejněním důvěrných
amerických diplomatických depeší. Domácí vězení Assangeovi nařídila britská
justice, která zvažuje jeho vydání do Švédska, kde Assange čelí obvinění ze
sexuálního násilí.

Asi 6000 lidí demonstrovalo před sídlem Evropské centrální banky ve
Frankfurtu nad Mohanem na západě Německa. "Rozbijme diktaturu kapitalismu", "Spekulujete
s naším životem" nebo "Prosázeli jste naši budoucnost" stálo na transparentech
shromáždění, ve kterém podle AFP vedle řady mladých lidí byli i důchodci a
rodiny s dětmi v kočárkách.

Do ulic se dnes vydali lidé například také v Paříži, Haagu, Amsterodamu,
Aténách, Bruselu, Stockholmu, Curychu, jihoafrickém Johannesburgu, australském
Sydney či v Melbourne a na Novém Zélandu. Protesty byly i v asijských městech,
například na Filipínách, v Jižní Koreji, v Hong Kongu či na Tchaj-wanu.