Projekt: Sedm z deseti Romů na Ústecku se setkalo s diskriminací

Sedm z deseti Romů z vybraných lokalit v Chomutově, Kadani na Chomutovsku,
Teplicích a Duchcově na Teplicku se v posledních dvou letech setkalo s nerovným
zacházením. Zjistili to terénní pracovníci. Dotazovali se 970 klientů z
vyloučených lokalit. Z nich 691 mělo zkušenost s diskriminačním jednáním při
hledání práce, ve vzdělávání, v restauracích či v bydlení. Novinářům to dnes
řekla koordinátorka projektu Znalostmi proti diskriminaci Milena Adamová.

Polovina případů se podle ní týkala práce. Žádný u soudu neskončil.
Koordinátorka uvedla, že možnost obrany komplikuje to, že ČR dosud nemá
antidiskriminační zákon. Některé případy řeší úřady jako přestupky. Informace
získala i Česká obchodní inspekce.

Roční projekt, který pořádá sdružení Romodrom, nyní končí. Jeho cílem bylo
vyškolit romské terénní pracovníky v problematice diskriminace. Měli ji pak
odhalovat a poučit o ní klienty. Na projekt získali organizátoři 1,5 milionu
korun z Evropského sociálního fondu.

"Zní to možná jako otřepaná věta, protože slovo diskriminace se užívá často.
Zjistili jsme ale, že se s ní většina klientů potýká každý den, a to i tam, kde
bychom to nečekali. Spousta Romů ji už bere jako součást života," uvedla
Adamová. Nejvíce zkušeností s nerovným přístupem měly podle zjištění terénních
pracovníků Romky kolem padesátky a lidé od 20 do 30 let. Podle koordinátorky
bývá ale "diskriminační" už adresa ghett, v nichž klienti žijí. I kvůli ní se
jim nedaří dostat práci a najít lepší bydlení.

Podle Adamové se například často opakovalo to, že když se Rom ucházel o
místo, bylo už obsazené. Když se na ně pak ptal "bílý", bylo stále volné. Romové
také nebyli vpuštěni do restaurace či baru. Lékař v nemocnici zas přesvědčoval
romského pacienta, aby se nenechal hospitalizovat. Určitě mu prý není tak zle,
protože Romové mají nižší práh bolesti, popsala Adamová. S Romkou, která měla
přijít jako svědkyně k výslechu, se podle ní policisté nedomlouvali na termínu.
Rovnou jí řekli, že je beztak nezaměstnaná, takže může kdykoliv.

Výjimkou podle Adamové není ani přeřazování dětí do speciálních škol. Řekla,
že ze dvou desítek romských dětí v běžné první třídě na konci prvního pololetí
zbylo jediné. "Narážíme ale na problém, že rodiče s přeřazením souhlasí. Druhá
stránka je, že při nesouhlasu bývají oni i jejich děti vystaveni silnému tlaku,
takže přechod do speciální školy raději přijmou," dodala.

Výsledkem projektu je brožura, která vyjde příští týden. Romodrom se chce
ucházet o další grant, aby školení mohli podstoupit i terénní pracovníci v
dalších místech republiky.