Případ, který spustil vlnu nenávistných nálad, putuje k Nejvyššímu soudu

Za znásilnění jedenadvacetileté dívky, které se stalo
spouštěčem nenávistných výpadů vůči Romům v Novém
Bydžově, dostal na začátku května Jindřich Volf
deset let v nejpřísnější věznici a povinnost absolvovat
psychiatrickou léčbu.

Loni 11. listopadu podle obžaloby zatáhl do telefonní
budky v centru města třiatřicetiletý Jindřich
Volf mladou ženu. Začal ji osahávat na stehnech
a prsou, žena se bránila a Volf nakonec přestal.
Budoucí oběť Volfa znala, můžeme se jen dohadovat,
proč (jestli už ze strachu, nebo naopak
z důvěry, že si svůj vztah vyjasnili) nakonec souhlasila,
aby ji doprovodil domů. Tam už ale nedorazili.
Cestou ji Volf, který je v sedmitisícovém městečku
známou firmou, s kterou není radno pouštět se
do křížku, zatlačil do temného výklenku místního
kostela a donutil, aby jej orálně uspokojila.

O vině není pochyb
„U dívky se po činu rozvinula chronická posttraumatická
stresová porucha, kterou trpí do současné
doby,“ uvedl při soudním líčení státní zástupce
Milan Šimek, a tento argument se stal podle soudce
Vacka klíčovým v otázce viny.
U výše trestu, kterou Krajský soud v Hradci Králové
stanovil na deset let nepodmíněně ve věznici
se zvýšenou ostrahou, pak sehrála roli především
recidiva pachatele a jeho agresivita. Už jako dvaadvacetiletý
si Volf odseděl pět let vězení za loupež a vydírání.
Navíc tentokrát nestál před soudem „jen“ za jeden trestný čin, ale další čtyři,
a to nebezpečné vyhrožování, výtržnictví a krádeže (z jednoho skutku jej soud
zprostil obžaloby).
Volf se posledních několik měsíců, poté co se opět vrátil z vězení, stal podle
místních postrachem městečka. I přes agresivitu, kterou nebyl schopný nijak
kočírovat, jej policisté vyšetřovali na svobodě. Za mříže neputoval ani potom,
co vyhrožoval upálením osazenstvu jedné z tamních heren a výhružky zopakoval
i přivolaným policistům. Podle soudu páchal trestnou činnost beztrestně
od listopadu 2009, tedy celý rok před tím, než došlo k nejhoršímu – ke
znásilnění.

Já nic
Obžalovaný se před soudem prostřednictvím svého advokáta hájil tím, že
dívka se sexem souhlasila, a tak se jedná jen o tvrzení proti tvrzení. V rozporu
s obhajobou ale byl lékařský posudek, který potvrdil, že mladá žena trpí
posttraumatickou poruchou s omezením její psychické a sociální výkonnosti
a výrazným snížením kvality života.
Pokud by si žena znásilnění vymyslela, těžko by mohla předstírat natolik, aby
ošálila soudní znalce z oboru psychologie a psychiatrie.
I přesto Volf několikrát před soudem svou verzi o dobrovolném sexu opepřenou
nechutnými detaily, jež jí měly dodat na důvěryhodnosti, zopakoval. Lítost
neprojevil, s omluvou za své činy nepřišel, ale po vynesení rozsudku se
rozplakal
a na místě se okamžitě odvolal. Soudce Vacek neměl pro obžalovaného
žádnou polehčující okolnost a výši trestu navrhovanou obžalobou, tak ještě
o rok zvýšil.

Byl to Rom!?
Případ znásilnění mladé ženy se stal loni v listopadu spouštěčem nenávistných
nálad a výpadů proti Romům. Podle majority byl pachatelem Rom, podle
Romů poloviční Rom a o oběti nebylo sporu byla „bílá“.
Starosta Pavel Louda (ODS) nejprve společně s vedoucí sociálního odboru
Danielou Luskovou sepsal protiromský pamflet plný rozjitřených emocí i starých
bolestí a křivd a ohlásil nástup vlády tvrdé ruky.
Pamflet s názvem Cikáni znásilnili!!!, postavený především na paušalizacích
a nenávisti, dodnes visí na oficiálních internetových stránkách města, starosta
Louda už ale mluví jinak.
“Je lhostejné, jakou má pachatel barvu pleti, ale za skutky, které tu dlouhodobě
páchal, byl podle mého názoru po zásluze oceněn,“ komentoval pro deník
Právo nepravomocný rozsudek.
Od pamfletu s „Cikány“, který přitáhl pozornost médií i krajně pravicové
Dělnické
strany sociální spravedlnosti, jež do Nového Bydžova přijela pochodovat
pod dohledem desítek policejních těžkooděnců letos v březnu, starosta Louda
zjevně korigoval svá vyjádření. Přesto ve vzduchu stále visí petice za
bezpečnost
a proti kriminalitě, kterou podepsalo přes tři tisíce lidí ze sedmitisícíhlavého
Bydžova, přestěhovávání dalších sociálně slabých do nevyhovujících
prostor vlastněných soukromými majiteli (čímž se v městečku vytváří ostrůvky
sociálního vyloučení, s nímž jdou ruku v ruce patologické jevy a kriminalita)
a soužití pošramocené více než jinde.

Cestou represe
Zastupitelé v čele se starostou zatím volili především represivní cestu –
posílení
městské policie a výpomoc najaté bezpečnostní agentury. Zároveň se
po tlaku neziskových organizací a místních romských starousedlíků dohodl
s jejich zástupci na pravidelných schůzkách jednou za dva či tři měsíce, jak
řekl Romano voďi letos v březnu jeden z nich Zdeněk Mitál, mladší.
Starosta Louda ještě na začátku letošního roku dával ostře najevo, že jen
s dostupnými legislativními prostředky se nehodlá smířit a společně se svojí
stranickou kolegyní poslankyní Ivanou Řápkovou na sjezdu téměř padesátky
starostů přednesl navrhované změny zákonů, jež by obcím měli usnadnit boj
s notorickými dlužníky a „nepřizpůsobivými“ občany.
Jednou z nich je i exekuce sociálních dávek na hranici životního minima (2020
Kč), která je momentálně bouřlivě projednávána ve sněmovně.Zda-li město
k poklidnému a bezpečnému soužití zavede jen represe, ukáže čas, už teď se
ale ozývají hlasy, že bez vstřícnosti a prevence kýženého výsledku v Bydžově
nedosáhnou.