Předseda lidovců Jiří Čunek odchází z vlády, šéfem strany zůstává

Předseda lidovců Jiří Čunek opouští kabinet, premiér a šéf ODS Mirek
Topolánek tak může uskutečnit největší obměnu vlády od jejího sestavení před
dvěma lety. Předseda vlády chtěl v souvislosti s plánem rekonstrukce kabinetu po
Čunkovi, aby rezignoval, už před týdnem. Lídr KDU-ČSL to však odmítal s tím, že
byl z vlády měl za KDU-ČSL odejít Topolánkův oblíbenec – ministr financí
Miroslav Kalousek. Nakonec dnes rozhodlo širší vedení KDU-ČSL. Politologové to
hodnotí jako Čunkovu vnitrostranickou prohru.

Ve vícepremiérské funkci nahradí
podle návrhu lidovců Čunka ministryně obrany a místopředsedkyně KDU-ČSL Vlasta
Parkanová. Ministerstvo pro místní rozvoj by měl od stranického šéfa převzít
dosavadní ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. Na
jeho místo povolá KDU-ČSL diplomata Pavla Svobodu.

V čele KDU-ČSL bývalý
vsetínský starosta zůstává, a to zřejmě do červnového sjezdu strany. Ve volbě
nového předsedy KDU-ČSL se mu pravděpodobně postaví europoslanec Jan Březina,
který to avizoval už po říjnové prohře KDU-ČSL ve volbách do krajských
zastupitelstev a Senátu.

Definitivní složení nové vlády oznámí Topolánek v následujících dnech. "Jsem přesvědčen, že tyto změny povedou
k zefektivnění práce kabinetu. Zároveň znamenají posílení koaliční spolupráce,"
zdůraznil předseda vlády v komentáři k rozhodnutí KDU-ČSL. Topolánkovi občanští
demokraté jsou nicméně po rozhodnutí šéfa KDU-ČSL jedinou vládní stranou, která
dosud nerozhodla o tom, které své ministry v kabinetu vymění. Právě ODS přitom
loni poté, co drtivě prohrála podzimní senátní a krajské volby, prohlašovala, že
složení kabinetu změní.

V souvislosti s výměnou ministrů za ODS nejčastěji
padají jména ministrů zdravotnictví a dopravy Tomáše Julínka a Aleše Řebíčka,
rozhodnuto však zřejmě není. Zdroje ČTK z vedení ODS dnes uvedly, že například
minulý čtvrtek Topolánek na jednání stranického grémia neuvedl žádné konkrétní
jméno. Zelení už navrhli, aby jejich ministryni pro lidská práva Džamilu
Stehlíkovou nahradil hudebník Michael Kocáb.

Šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek dnes označil Čunka za
nejslabšího člena kabinetu, Topolánek by ale podle něj neměl zůstat pouze při
jménech, která v souvislosti s jeho plány znějí. Skončit by podle Paroubka měl
také ministr vnitra Ivan Langer. Předseda ČSSD napadl na tiskové konferenci také
rozhodnutí zelených poslat do vlády Kocába. V senátních volbách propadl ve
vysloveně pravicovém senátním obvodě, připomenul Paroubek Kocábův výsledek v
říjnových volbách.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Stehlíkovou vystřídá hudebník Michael Kocáb, Zubová a Kuchtová nesouhlasí

Kariéra devětačtyřicetiletého Jiřího Čunka nabrala obrátky v roce 2006 po
strmém vzestupu z čela vsetínské radnice do křesla senátora a do čela vládní
strany KDU-ČSL. Stal se i prvním místopředsedou vlády a ministrem pro místní
rozvoj. Skoro celé jeho vládní působení však překrývá aféra údajné korupce ještě
z doby starostování, kvůli které z vlády odešel. Poté, co bylo jeho stíhání v
listopadu 2007 definitivně zastaveno, jej premiér Mirek Topolánek (ODS) po pěti
měsících do vládních funkcí vrátil. Dnes se Čunek rozhodl opustit vládu.

Čunkův odchod žádal v minulých dnech premiér Topolánek, což vyvolalo týdenní
napětí v lidové straně. Předsednictvo KDU-ČSL nejprve minulý týden v úterý
doporučilo odvolat z vlády ministra financí Miroslava Kalouska (s tím Topolánek
nesouhlasil), v pátek toto rozhodnutí ale zrušilo. Ještě v neděli Čunek tvrdil,
že Česko nyní v roli země předsedající EU řeší velké problémy a každá personální
změna ve vládě může být z tohoto pohledu handicapem.

Podle premiéra Topolánka Čunek není nejlepším ministrem jeho vlády a měl by
odejít "z důvodu celé řady problémů, které způsobil sám sobě a této vládě".
Topolánek řekl v pátečním rozhovoru pro Lidové noviny, že MMR je pod Čunkovým
vedením v rozvratu a neplní plán prací. Topolánek také poznamenal, že o Čunkově
schopnosti řídit resort má už delší dobu silné pochybnosti. O správnosti návrhu
premiéra přesvědčila i informace "o zájmu Evropské komise začít šetřit
způsobilost našeho monitorovacího systému" sledujícího evropské dotace, i když
Čunek takovou interpretaci vyloučil.

Čunkovo ministerstvo je opakovaně kritizováno za situaci v získávání prostředků
z evropských fondů. Nečinnost Čunek popírá, možné zdržení čerpání financí prý
leží mimo působnost MMR. Loni v červnu bylo ale Česko mezi nejméně úspěšnými
zeměmi v čerpání peněz za rozpočtové období 2004 až 2006. Také Nejvyšší
kontrolní úřad upozorňoval, že nejsou jednoznačně nastavena pravidla pro čerpání
peněz z Bruselu u operačních programů, což MMR popíralo.

Ministerstvu se nedařilo příliš ani v otázce deregulací nájmů. Lidovci odmítli
ve sněmovně podpořit návrh ODS na okamžitou deregulaci, která má skončit v roce
2010. V říjnu navrhlo MMR kvůli sociálním dopadům rozložit proces uvolňování
nájemného, především v krajských městech, až do roku 2012.

Dosavadní lidovecký vicepremiér připustil, že ve vládě dělá problémy, a to ve
chvíli, kdy prý prosazuje principiální postoje KDU-ČSL. Loni se tak stalo u
návrhu reformy zdravotnictví, kdy nevylučoval ani odchod lidovců z koalice.
Práci ve vládě nepřispěla ani řada Čunkových kontroverzních výroků a omluv na
adresu Romů či návrhů na řešení romské problematiky.

Spor o loňský Čunkův návrat do vlády dokonce tehdy ohrožoval koalici pro odpor
zelených. Odchod jejich ministra zahraničí Karla Schwarzenberga pak odvrátila
podmínka auditu Čunkových financí. Audit sice neodstranil všechny nejasnosti,
pro Čunka tím však kauza definitivně skončila. V případu vzbudila pozornost i
nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která odebrala Čunkův případ
přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Arifu Salichovovi do
Jihlavy. Ten pak Čunkovo trestní stíhání zastavil.

Topolánek ještě před Čunkovým návratem připustil, že ve vládě chyběl jako
předseda koaliční strany, méně už jako ministr. Řekl tehdy dokonce, že dohlížet
na fondy EU, turismus či bydlení nemusí samostatné ministerstvo. Podobnou
myšlenku zopakoval loni v srpnu při hodnocení vládních resortů.

Předsedou lidovců se Čunek stal v prosinci 2006, do čela strany jej tehdy
vynesla potřeba změny. Vystřídal Miroslava Kalouska, který rezignoval poté, co
vzbudil odpor členské základny snahou domluvit se na vládě s ČSSD tolerované
komunisty.

Ustál zatím vnitrostranické rozpory, které se projevují od loňských
prezidentských voleb, kdy strana rozložila hlasy mezi Václava Klause a Jana
Švejnara, respektive od dubnového sjezdu. Na něm se omluvil za své chyby,
zároveň ostře kritizoval nejednotnost strany a mnohá slova o neloajalitě nepřímo
směřoval i na Kalouska. Na podzim lidovci propadli v senátních i krajských
volbách, Čunek však z toho osobní odpovědnost nevyvodil, i když ho někteří k
odchodu vyzývali.

Jiří Čunek se narodil 22. února 1959 ve Zlíně. Vystudoval strojní průmyslovku,
pracoval ve zlínských Pozemních stavbách a v letech 1982 až 1998 ve Zbrojovce
Vsetín, naposledy jako vedoucí bezpečnosti práce. V komunální politice se
pohybuje od roku 1994. Je stále v zastupitelstvu Vsetína, byl místostarostou a v
letech 1998 až 2006 stál v čele radnice. Policisté později Čunka podezírali z
toho, že jako starosta Vsetína vzal v únoru 2002 půlmilionový úplatek od
realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti
Vsetínské byty.

Od října 2006 Čunek také zasedá v Senátu. Vicepremiérem a ministrem pro místní
rozvoj byl poprvé jmenován v lednu 2007, rezignoval v listopadu téhož roku a do
funkcí se vrátil v dubnu 2008. Členem lidové strany je od roku 1990.

Čunek je ženatý, má čtyři dcery.