Před soudem v Haagu stanul bývalý kosovský premiér Haradinaj

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes
poprvé stanul bývalý kosovský premiér a velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK)
Ramush Haradinaj, který je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti
lidskosti. Osmatřicetiletý politik, kterého mnozí kosovští Albánci považují za
hrdinu, je nejvyšším představitelem kosovských Albánců, který byl dosud souzen.
Hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová označila na úvod procesu Haradinaje a
další dva muže, kteří jsou s ním souzeni, za gangstery.

"Nepochybujte o tom, že tento povstalecký velitel, jeho poručík a žalářník
mají na svých rukou krev," řekla Del Ponteová v zahajovací řeči. "Všichni tři
obvinění jsou gangsteři v uniformách, kteří měli moc… a to je vražedná
kombinace," dodala.
Žaloba viní Haradinaje z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a
kruté zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty, kteří byli
označeni za kolaboranty srbských nepřátel v době, kdy on velel UÇK (1998-99).
Toto uskupení usilovalo o násilné odtržení Kosova od Srbska a srbsko-černohorské
Jugoslávie. Jeho úderné oddíly, Černí orli, unášely a vraždily lidi, kteří
nebyli ochotni spolupracovat s povstalci.

Proces, v němž je souzen také Haradinajův strýc a blízký spolupracovník Lahi
Brahimaj (37) a velitel Černých orlů Idriz Balaj (35), je teprve druhý proces s
kosovskými Albánci před ICTY. Proti trojici mužů bylo vzneseno 37 obvinění.
Všichni je minulý týden odmítli a tvrdí, že jsou nevinni.

"Ve spisech těchto tří mužů není nic šlechetného, hrdinského, vlasteneckého
ani chvályhodného: byli to brutální vrahové," řekla Del Ponteová.

Haradinaj, který symbolizoval odpor proti Srbům během kosovského konfliktu,
se později stal předsedou strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK). Tato
strana je nyní členem vládnoucí koalice v provincii spravované OSN. V roce 2004
se stal kosovským premiérem. Po zveřejnění obvinění ICTY na jaře 2005 odstoupil
z funkce a sám se vzdal tribunálu. Na proces čekal na svobodě. V případě
usvědčení ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti mu hrozí až
doživotní vězení.
Jeho podmínečné propuštění na svobodu bylo zdůvodněno snahou zajistit stabilitu
v Kosovu před jednáním o jeho budoucnosti. Jednání mezi kosovskými Albánci a
Srby o návrhu budoucího statusu Kosova, který připravil zmocněnec generálního
tajemníka OSN Martti Ahtisaari, však skončila minulý týden bez jakékoli dohody.
Většinoví Albánci žádají nekompromisně nezávislost, zatímco Srbsko tuto možnost
naprosto odmítá a nabízí pouze širokou autonomii. Ahtisaariho návrh slibuje
omezenou nezávislost pod mezinárodním dohledem.

"V tomto procesu se řeší zločiny spáchané v Kosovu v roce 1998, ale koná se v
době, kdy se konají historická jednání o budoucnosti Kosova. Slyšení nemají
žádnou souvislost s jinými diplomatickými událostmi," upozornila dnes Del
Ponteová.
V Kosovou, kde je Haradinaj považován mnohými za válečného hrdinu, dnes
demonstrovalo na jeho podporou šest tisíc Albánců. Demonstranti se shromáždili v
Haradinajově rodné obci, nesli albánské a americké vlajky, jeho podobizny a
žádali jeho osvobození.

Místní představitel Haradinajovy strany AAK Arsim Cenaj po skončení
protestního pochodu, který se obešel bez incidentů, řekl, že lidé budou
Ramushovi vyjadřovat trvale podporu. "Jsme přesvědčeni, že spravedlnost
zvítězí," řekl.