Před 10 lety se konalo historicky první sčítání od vzniku ČR

Historicky první sčítání lidu, domů a bytů od vzniku samostatné České
republiky se vztahovalo k 1. březnu 2001. Bylo zároveň součástí celosvětového
sčítání na přelomu tisíciletí. Otázky respektovaly doporučení Evropské unie tak,
aby výsledky sloužily k porovnání jednotlivých států.

Zjišťovalo se 26 údajů o osobách, především základních demografických
charakteristik jako pohlaví, věk, rodinný stav, národnost, mateřský jazyk. Dále
údaje o náboženství či vzdělání, nebo druh ekonomické činnosti. Charakteristiky
bytu a vybavení domácností postihovalo 18 otázek, domovní list měl 12 údajů o
technickém vybavení domu, druhu vlastnictví a počtu bytů.

Census ukázal, že Česká republika měla k 1. březnu 10 230 060 obyvatel, z
toho 4,982 071 mužů a 5,247 989 žen, kteří žili v 6258 obcích. Oproti sčítání v
roce 1991 byl zaznamenán úbytek obyvatel. Žilo tu o 72 155 lidí méně, i když do
sčítání bylo zahrnuto i 124 608 cizinců a 22 341 lidí, kteří měli kromě českého
i jiné státní občanství.

Mezi 1,65 milionu dětí převažovali o 43 000 chlapci. Čísla potvrdila
snižování podílu dětí na celkové populaci. Zatímco v roce 1991 bylo v Česku 21
procent dětí, census ukázal už jen 16,2 procenta. Sečteno bylo také 1,9 milionu
seniorů, ženy převažovaly nad muži o téměř 359 000.

Nejvíce obyvatel (9,25 milionu) se hlásilo k české národnosti (90,5
procenta). Moravskou si vybralo přes 380 000 lidí, slovenskou 193 000 a slezskou
téměř 11 000 lidí. Žilo tu na 52 000 Poláků, 39 000 Němců, 22 000 Ukrajinců a
téměř 18 000 Vietnamců. K romské národnosti se přihlásilo téměř 12 000 obyvatel,
ale romský jazyk jako mateřštinu uvedl více než dvojnásobek tohoto počtu.

Ekonomicky aktivních bylo přes 5,25 milionu obyvatel, nepracujících důchodců
statistici zaznamenali 2,24 milionu.

Z 8,57 milionu lidí starších 15 let bylo téměř 38 000 bez vzdělání, základní
vzdělání mělo necelé dva miliony lidí (23 procent). Úplné středoškolské vzdělání
vykázalo 2,2 milionu lidí (přes 25 procent) a přes 762 000 obyvatel mělo
vysokoškolský diplom (téměř devět procent).

Pokles oproti minulým sčítáním byl zaznamenán v počtu věřících, kterých bylo
3,29 milionu, tedy 32 procent populace. O nejvíce věřících přišla církev
římsko-katolická, k níž se přihlásilo jen 2,74 milionu lidí, v roce 1991 to bylo
více než čtyři miliony lidí. Počet věřících mírně převýšil počet ateistů pouze
ve Zlínském kraji a na Vysočině. Nejméně věřících bylo v Karlovarském a
Libereckém kraji.

Nejlidnatějším regionem byl Moravskoslezský kraj, v němž žilo téměř 1,27
milionu lidí. Přes milion obyvatel měly ještě Praha (1,17 milionu), Jihomoravský
a Středočeský kraj (přes 1,2 milionu obyvatel). Nejméně lidí žilo v Karlovarském
kraji – přes 304 000.  V celé ČR bylo napočítáno téměř 1,97 milionu domů a
4,37 milionu bytů. Počet trvale obydlených domů představoval ale jen 1,63
milionu a počet obydlených bytů 3,83 milionu.

Nejvíce domů, přes 307 000, bylo na území Středočeského kraje, který měl i
téměř 498 000 bytů. Největším bytovým fondem se mohla chlubit Praha s více než
551 000 byty, domů zde stálo jen kolem 88 000. Obydlených bytů bylo ale jen
téměř 497 000 a domů 82 000.

Výsledky sčítání ukázaly, že více než 182 000 rodin žilo v jednopokojových
bytech, z toho více než 6000 rodin se třemi a více dětmi. Většina z 2,9 milionu
rodin se ovšem těšila pohodlí třípokojových (téměř 1,2 milionu rodin) nebo
alespoň dvoupokojových bytů (784.000 rodin). V minimálně pětipokojových bytech
bydlelo téměř 303 000 rodin. Většina rodin žila v bytech v rodinných domcích.
Závažným zjištěním byla ale také skutečnost, že skoro 45 000 obyvatel ČR
živořilo v nouzových příbytcích, tedy v nejrůznějších improvizovaně zbudovaných
chatrčích.