Pozůstalí po romských obětech holokaustu žádají náhradu újmy

Bývalí romští vězňové z nacistických koncentračních táborů i sběrných táborů
a pozůstalí po jejich obětech z řad Romů požádali ministra pro lidská práva a
menšiny Michaela Kocába (za SZ), aby podpořil výzkum historie Romů v Česku za
druhé světové války. Romské oběti holokaustu a pozůstalé by podle nich mělo
Česko podpořit zřízením zvláštního nadačního fondu, podobně jako dříve podpořilo
oběti židovské.

"Zatímco pro židovské majetkové újmy byl v minulosti zřízen Nadační fond obětem
holocaustu, pro romské újmy nebyl zřízen žádný fond, ale nebyl dokonce ani
podpořen žádný výzkum," uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského
holocaustu v dopise adresovaném Kocábovi, který má ČTK k dispozici. O případu
dnes informovaly Hospodářské noviny.

Ministr Kocáb v lednu při nástupu do funkce uvedl, že jednou z jeho hlavních
priorit bude vyřešení kauzy vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě
bývalého sběrného tábora pro romskou menšinu z dob druhé světové války. O
odstranění vepřína a vybudování důstojného památníku připomínajícího romské
oběti dlouhodobě usilují nevládní organizace, Česko k jeho odstranění vyzval
Evropský parlament.

"Vyřešení vepřína v Letech je pro pana ministra hlavní prioritou, toto by bylo
až v druhém plánu," řekla dnes ČTK Kocábova mluvčí Lejla Abbasová. Jakým
způsobem nyní Kocáb ve snaze o odstranění vepřína postupuje, však neprozradila;
nové podrobnosti prý Kocáb sdělí zřejmě za týden.

Právě odstranění vepřína z místa bývalého tábora v Letech a vybudování pietní
úpravy podobného zařízení v Hodoníně u Kunštátu je dalším požadavkem členů
Výboru pro odškodnění romského holocaustu. "Nevidíme důvod, proč by tento
ostudný problém nemohl být jednou provždy vyřešen," uvedl v dopise Kocábovi
Růžička. Ideálním termínem ukončení kauzy by podle něj byla mezinárodní
konference o holokaustu, která se v Praze uskuteční koncem června.

Romové by v případě zřízení nadačního fondu chtěli peníze věnovat nejen na
odškodnění obětí, ale i na zmapování historických událostí. Do Nadačního fondu
obětem holocaustu vláda premiéra Miloše Zemana (ČSSD) v roce 2000 vložila 300
milionů korun; peníze byly určeny zejména na odškodnění Židů, jejichž
nemovitosti zabavili nacisté a restituční předpisy neumožnily majetek vrátit
nebo kompenzovat.

"Jde tady o princip. Romové sice byli chudí, ale byli zbaveni majetku, který
koupili jejich sousedi. Věděli, že ti lidé jdou do transportu," řekl ČTK Tomáš
Jelínek, který působil ve správní radě nadačního fondu.

Zatímco podle Jelínka za druhé světové války majetek bohatých Židů zabavovali
Němci; majetek obvykle mnohem chudších Romů nacisty tolik nezajímal.
"Profitovaly z něj protektorátní orgány a prokazatelně se na konfiskaci toho
majetku podíleli i Češi," míní Jelínek. Podle něho to dokazují dokumenty.

Do vyhlazovacího tábora v Osvětimi bylo za druhé světové války deportováno přes
5500 osob z více než šesti tisíc Romů žijících před válkou na nynějším území
České republiky. Po válce se domů vrátilo pouze asi 500 z nich. Poválečná romská
populace v Čechách a na Moravě se následkem nacistického "řešení cikánské
otázky" snížila na zhruba 800 lidí.