Poslanci dnes nestihli projednat návrh na exekuci dávek. Ten čelí kritice z vládních i opozičních řad

Poslanecká sněmovna dnes nestihla projednat kontroverzní a z řady míst kritizovaný návrh novely zákona, jehož schválení by umožnilo exekuci příspěvku na živobytí notorickým neplatičům dluhů na nájemném a pořádkových pokut. Diskuse nad předlohou poslankyň ODS Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové byla totiž delší než sněmovní schůze. Vrátí se k ní proto hned v červnu. Podle všeho ale i při druhém projednávání bude novela čelit návrhu opozice na zamítnutí.

Dnešní postoje poslanců k novele byly podle redaktorů Českého rozhlasu různé. Od zamítavých, po zdůrazňování nutnosti novelu přepracovat. Navrhovatelky však přesto byly spokojeny. Označily diskusi za věcnou a jsou připraveny k dalším přesvědčovacím krokům. Podle Lenky Kohoutové zvažují například odborný seminář na toto téma.

Smysluplně zabavit, říká jedna strana

Obce by podle návrhu mohly odebírat část příspěvků na živobytí u notorických neplatičů nájemného a lidí, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků proti společnému soužití a neplatí pokuty. Po srážkách by jim zůstalo existenční minimum, které nyní činí 2020 korun.

Návrh od počátku podporuje i Svaz měst a obcí. Od zavedení novely zákona si slibuje zejména ukončení praxe, kdy někteří lidé páchají drobnou trestnou činnost, ale pokuty, které by za ni měli platit, nehradí, protože tvrdí, že nemají z čeho. „Tady nejde o to, zda by měla kriminalita růst či nerůst. Ona v některých městech už i existuje. Například v Novém Bydžově městští policisté chodí kontrolovat herny, protože dávky – chudoba, nechudoba – velice často někteří nepřizpůsobiví sázejí do automatů. Čili oni je stejně ztratí. A jestliže je ztratí, tak potom riziko kriminality je stejné, jako když je obec smysluplně zabaví,“ vysvětlil místopředseda svazu Jaromír Jech Jech.

Výhodnost pro obce sdílí i David Tala, mluvčí Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Tomáše Vrány. „Je nutno si uvědomit, že zavedení možnosti postihnout sociální dávky přímo
obcí ve skutečnosti představuje finanční a administrativní úlevu nejen pro
stát, ale i pro samotného dlužníka.“ Podle něj obec v postavení věřitele a současně
daňového exekutora pohledávku vybere z dávek celkem rychle, snadno a s
minimálními náklady. „Pokud by například pro stejnou pohledávku podala obec
návrh na nařízení exekuce s pověřením soudního exekutora, musel by exekuci
nařídit soud a dlužník by soudnímu exekutorovi zaplatil na nákladech
exekuce přinejmenším 6500,- Kč + DPH 20%,“ vypočítává.

Zástupci svazu na druhou stranu připouští, že jde novela zákona zřejmě proti původnímu smyslu zavedení dávek, jak zní nejčastější argument kritiků návrhu, jiné řešení ale nevidí. „Asi to jde proti smyslu, tomu rozumím. Ale na druhou stranu, jak tedy máme lidi, kteří žijí jen ze sociálních dávek postihovat, když pokuty neplatí a jenom se tomu smějí,“ řekl primátor Kladna Dan Jiránek.

Obě poslankyně jsou ale přesto přesvědčeny, že návrh bude na dotyčné osoby působit motivačně. „Kromě této exekuce bude ještě dlužníkům umožněno, aby si dobrovolně mohli sjednat splátkové kalendáře,“ vysvětlila již v minulosti Řápková. Teprve když by k dohodě nedošlo, přistoupila by obec k exekuci. To by podle autorek předlohy mělo vést k větší odpovědnosti příjemců dávek a kontrole obcí nad čerpáním příspěvků.

Takové extrémní návrhy nic neřeší, tvrdí odpůrci

Nejvíc kritiků měla novela mezi levicovými poslanci. Například místopředseda ústavně-právního výboru Stanislav Křeček z ČSSD považuje navrhované postihy neplatičů za příliš tvrdé. „Jsou to extrémní návrhy, které situaci nevyřeší a které nevyplývají z toho, v čem problém skutečně je. Jenom se jim omezuje další příjem financí, ale žene to do další pasti, kterou oni budou řešit jiným způsobem. Budou se podílet na trestné činnosti a situace se jenom vrátí,“ uvedl Křeček.

Předloha se ale nelíbí i některým zákonodárcům z řad koalice. Poslankyně TOP 09 a Starostů Jitka Chalánková varovala před tím, že novelu by zneužívaly firmy, které chudým lidem půjčují peníze a vydělávají právě na exekucích státních dávek. „Dávky jsou vypočítány tak, že mají pokrýt základní potřeby a není v nich žádná částka nazbyt,“ zdůraznila.

S argumentem, že exekuce budou mít motivační efekt, nesouhlasí například vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková, podle níž jde exekuce dávky proti jejímu smyslu a může v některých případech vést například k častější trestné činnosti, spíše než k odpovědnému jednání. „Tato dávka je vyplácena osobám, které se nacházejí v tíživé sociální situaci, aby tuto situaci mohli s pomocí dávky snáze překonat a zapojit se zpět do běžného života. Já se domnívám, že skupiny obyvatel, které to postihne, ještě více klesnou k sociálnímu dnu a mnohé z nich to bude nutit získávat si prostředky na obživu jiným, možná často i nelegálním způsobem.“ Šimůnková by podle svých slov naopak častěji využívala takzvaný institut zvláštního příjemce dávky.

K hlasitým odpůrcům exekucí patřil i zesnulý ombudsman Otakar Motejl. Před dvěma lety mimo jiné řekl, že okamžité odebírání sociálních dávek popírá jejich ochranný smysl.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil upozornil mimo jiné na to, že je nutné ohlídat, aby se kvůli novele neocitly děti osob, jichž by se exekuce měla týkat, pod hranicí existenčních možností. „Pokud by tato právní úprava měla být schválena, pak je nutné dlužníkovi garantovat existenční minimum. Pokud má dále dlužník děti, vůči kterým má vyživovací povinnost, je třeba vyřešit, aby se tyto děti neocitly pod hranicí existenčních možností. Třetí podmínka, kterou si vláda stanovuje je to, aby exekutor nejprve postihoval jiný majetek dlužníka.“

K druhému projednávání návrhu novely zákona se Poslanecká sněmovna vrátí na svém červnovém jednání.