Politologové: Je pravděpodobné, že soud Dělnickou stranu rozpustí
Politologové se před středečním rozhodováním Nejvyššího správního soudu o
budoucnosti Dělnické strany přiklánějí spíše k názoru, že soud stranu rozpustí.
Někteří však upozorňují na to, že rozhodnutí sedmičlenného senátu nemusí být
jednomyslné. Odborníci dotázaní ČTK se v zásadě shodují v tom, že druhý vládní
návrh na rozpuštění krajně pravicové DS byl na rozdíl od toho prvního dobře
připraven.
Právník, politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš dává rozpuštění
Dělnické strany šedesátiprocentní pravděpodobnost. "Ale rozhodně to není nic
jistého, myslím si, že soudci budou hlasovat různě," řekl Mareš. Brněnský
politolog Pavel Pečínka se domnívá, že soud stranu rozpustí takřka jistě. "Vidím
to tak na 95 procent," věří Pečínka.
Ať už soud dopadne jakkoliv, vláda podle politologů napodruhé ukázala, jak
podobné návrhy proti extremistickým stranám zpracovávat. "Takto by měla vypadat
ta právní kultura. Na druhou stranu je nutno říct, že se propáslo důležité
období v roce 2008, kdy bylo třeba shromažďovat důkazy. Ty se nakonec pracně
dohledávaly zpětně," uvedl Mareš. Poukázal také na spornou otázku legality
některých důkazů.
Politologové také upozorňují na to, že ani případné rozhodnutí o rozpuštění
nepřipraví Dělnickou stranu o možnost kandidovat ve sněmovních volbách. "Mohou
podat ústavní stížnost, která má odkladný účinek," usoudil Mareš. Předseda
Dělnické strany Tomáš Vandas dnes ČTK potvrdil, že strana s podáním stížnosti
předběžně počítá. Rozpuštění strany je podle Mareše spíše gestem než cestou k
umlčení zastánců totalitních ideologií.
Další variantou pro Dělnickou stranu je přechod členské základy do jiného
subjektu a kandidatura pod jiným názvem. "Určitě mají připravenou nějakou
takovou druhou variantu, v úvahu připadá například již existující Dělnická
strana sociální spravedlnosti," uvedl Pečínka.
Odborníci často poukazují také na to, že případné rozhodnutí o rozpuštění by
bylo prvním podobným verdiktem v Česku, což s sebou možná ponese obtíže. Dosud
nevyjasněné souvislosti a možné problematické následky rozpuštění nedávno v
časopise Jurisprudence shrnul Jan Filip z brněnské právnické fakulty. V obecné
rovině jmenoval například otázku členství, mandátu zvolených politiků,
nástupnických a připojených organizací a okolnosti přezkumu u Ústavního soudu.
Není také jasné, co by následovalo, kdyby Evropský soud pro lidská práva ve
Štrasburku rozhodl, že Česko rozpuštěním politické strany porušilo své závazky z
mezinárodních úmluv.
KAM DÁL?
Rozsudek ve věci Dělnické strany bude vyhlášen 17. 2.
Dělnická strana je rétoricko-ideově spjata s nacismem