Postup státu vůči aktivitám přívrženců krajní pravice je podle politologa Jana
Charváta nekoncepční. Na jednu stranu se stát podle něho snaží neadekvátně
trestat špičky hnutí, na druhou stranu je prý zatím bezradný v případě velkých
demonstrací. K prohlášením politiků o nutnosti boje s extremismem je Charvát
podle svých slov skeptický, dosud se podle něho nic nezměnilo.
Premiér v demisi Mirek Topolánek (ODS) dnes po jednání vlády novinářům řekl, že
stát chce proti pravicovému extremismu bojovat nejen represí, ale také prevencí.
Nová strategie by prý měla být přijata na posledním zasedání nynější vlády za
dva týdny.
Podle Charváta se prohlášení politiků o nutnosti boje s extremismem objevují
dlouhodobě. "Já jsem velice skeptický k těmto vyjádřením. Opakují se s železnou
pravidelností, ale nevidíme vůbec žádné efektivní zásahy," uvedl politolog. Jako
příklad uvedl neúspěch vlády při pokusu o rozpuštění krajně pravicové Dělnické
strany. Vládní návrh začátkem března Nejvyšší správní soud zamítl. Mnozí
odborníci tehdy tvrdě kritizovali ministerstvo vnitra, návrh byl podle nich
špatně zpracován. Podle Charváta to svědčí o tom, že je postup nekoncepční a
"vede se spíše od stolu".
Za neadekvátní postup označil Charvát některé procesy, například s Erikem
Sedláčkem, který byl stíhán mimo jiné za to, že prý na internetu uveřejňoval
například antisemitské články. Nakonec byl osvobozen. Sedláček je spojován s
neonacistickým Národním odporem, loni figuroval na volební kandidátce Dělnické
strany. Jako další příklad Charvát uvedl proces, při kterém lidé, kteří při
prvomájové demonstraci v Brně v roce 2007 nesli prapory nebo skandovali hesla
propagující Národní odpor, dostali nepodmíněné i podmíněné tresty.
Oba procesy podle Charváty směřovaly proti špičkám neonacistického hnutí. "Je to
na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu neadekvátní. Pokud někoho
odsoudíte za to, že má v ruce transparent, tak z něho uděláte mučedníka. Zároveň
víme velmi dobře, že lidé, na které je to mířeno, se svými aktivitami
nepřestávají," uvedl Charvát.
Na druhou stranu si podle něho policie neví rady v případě velkých demonstrací,
které se změní v násilné střety. Například při loňských bitvách stovek radikálů
a policistů v litvínovském Janově, které si vyžádaly 16 zraněných, policie
zadržela 15 lidí. Později 12 z nich obvinila, žalobce ale stíhání deseti lidí
zastavil.
Jako řešení Charvát podle svých slov nevidí zákazy demonstrací. "Nemohou pomoci.
Neonacisté je bez problémů dokážou prolomit a výsledek je, že jsou sami
posíleni. Mají pak pocit, že jsou silnější, než stát," řekl. Problém by podle
něho mělo řešit spíš odmítnutí krajní pravice ze strany občanů.
Právnička Klára Kalibová, která dlouhodobě sleduje aktivity krajní pravice v
Česku ČTK řekla, že stát, ani občanská společnost neklade neonacistům do cesty
žádné výrazné překážky. "To vytváří u hnutí dojem beztrestnosti, ze si ho nikdo
nevšímá. A když si ho všímá, tak že nemá žádné účinné nástroje, jak zamezit jeho
aktivitám," uvedla.
Problém podle ní spočívá například v přístupu vedení měst k akcím neonacistů.
Jednou možností podle ní je, že je radnice bezradná a akci se nepokusí ani
zakázat, ani rozpustit na místě. Jako příklad uvedla pochod radikálů Přerovem,
který se před čtrnácti dny zvrhl v bitky s policií.
Další možností podle Kalibové je, že se radnice akci pokusí zakázat, ale učiní
tak nezákonným způsobem. "Nedemokratické subjekty podají žalobu a soudy jim
zpravidla vyhoví. Potom je to státní správou špatně interpretované a médii
špatně přejímané, že soud povolil neonacistickou demonstraci, a že státní správa
se snažila. Většinou to tak není. Snažila se, ale nezákonně," řekla ČTK
právnička.
Radnice podle ní také často postupují s ohledem na to, jaký je účel oznámené
akce. V některých případech podle Kalibové zastupitelé nemají problém se proti
pochodům či demonstracím vymezit. Jinak je tomu podle ní v případě
problematických lokalit, které obývají především Romové. "Mám pocit, že hraje
roli, kdo je terčem (neonacistů). V případě, že to byla židovská komunita, tak
se všichni stavěli na její obranu. V případě, kdy to byla romská komunita, už to
není tak žhavé," uvedla právnička.
KAM DÁL?
Dvouletá Natálka z Vítkova je stále v kritickém stavu, útok byl zřejmě plánovaný, útočníci zastavili přívod vody
Útočníci na romskou rodinu křičeli: “Tak si tady klidně shořte, cikáni!”
Některé politiky z ignorace nárustu neonacismu probudil až pokus o upálení dvouletého děvčátka
