Politolog: Extremismus oživuje nová generace hledající zakotvení

Pravicový extremismus, o kterém je zejména v posledních měsících stále více
slyšet, oživuje podle politologa Univerzity Karlovy Zdeňka Zbořila nová
dorůstající generace, která hledá zakotvení v současném světě. Mladí se chtějí
identifikovat s nějakou novou ideologií, a protože jim tradiční parlamentní
strany nevyhovují, končí často v extremistických hnutích.

Také o tomto víkendu budou extremisté aktivní. Připravují pochody na podporu
svobodného projevu v Kladně, protesty proti věznění svých stoupenců v Plzni a
chystají se na pražské Olšanské hřbitovy ke hrobu velitele československých
legií v Rusku Radoly Gajdy, který skončil ve fašistickém hnutí. Podle policie
upouštějí extremisté od pořádání soukromých akcí a orientují se více na
demonstrace a pochody podle zahraničních vzorů.

Na akcích extremistů přibývají podle Zbořila středoškoláci a vysokoškoláci,
kteří jsou opatrní při veřejném vystupování. Nejsou tak hloupí, aby hajlovali
nebo jinak porušovali zákony. "Ono to navenek nevypadá neonacisticky, ale ten
skrytý lidový rasismus nebo xenofobie, ta tam je," soudí politolog.

Antisemitismus nebo rasismus podle Zbořila dřímá v podvědomí velké části lidí
a oživuje se v konkrétních situacích. Je to součást kulturního dědictví.
Nasvědčují tomu i televizní ankety během diskusních pořadů s politiky. Zbořil
připomněl, že v jedné z posledních více než 90 procent diváků bylo toho názoru,
že výroky vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) o "opálených lidech" nejsou
důvodem k rezignaci.

Přestože nešlo o reprezentativní vzorek, protože do televize zřejmě volali
lidé s určitými zájmy, sociologové podle Zbořila odhadují, že je takových lidí v
Česku kolem 60 procent. I to ale politolog považuje za děsivé číslo, které by
mělo být varováním. V Evropě a zvlášť v sousedním Německu podle něj považují za
alarmující už i to, když se xenofobně a rasisticky projevuje 30 procent
populace.

V každé společnosti je podle Zbořila nejméně pět procent lidí zaujímajících
hodně radikální nebo extrémní postoje. Jejich počet stoupá při politické krizi.

"Německo je toho zářným příkladem," podotkl. Když se bude nostalgicky
vzpomínat na nacismus, tak se proto ještě společnost nerozpadne. "Ono se to ale
za určitou dobu nastřádá a může to vybuchnout třeba při fotbalu a je z toho
ostuda přinejmenším v Evropě, která je na to citlivá, protože má v tomto směru
historicky špatné svědomí," řekl.

Nejen výroky lidoveckého předsedy Čunka, ale i nevhodné citáty nacistických
pohlavárů a gesta premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka dodávají podle Zbořila
extremistům odvahu. Uvedl, že Topolánkův zdvižený prst se objevil na posledních
demonstracích. "Oni se za to rádi schovají. Řeknou, i pan ministerský předseda
se takhle vyjadřuje, tak proč by nás honili," vysvětlil politolog.

Zbořil si nemyslí, že politikové své výroky říkají se záměrem "nahnat si
politické body". Nic to ale nemění na skutečnosti, že jimi zaujali část mladé
generace, řekl. Podle dnes publikovaných výsledků výzkumu veřejného mínění
agentury STEM Topolánkova i Čunkova popularita výrazně poklesla.