Policie by chtěla v ghettech více romských asistentů
Terénní asistenti policistů ve vyloučených lokalitách osídlených převážně
Romy se osvědčili a policie by si přála jejich rozšíření do dalších měst a obcí.
Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková pod tlakem romských organizací
chystá také omezení shromažďovacího zákona. Z míst, kde se občané mohou na
základě zákona scházet, chce vyškrtnout pietní místa, kde dochází k rasistickým
provokacím. To jsou návrhy, které dnes padaly na setkání zástupců neziskových
organizací a státní správy v souvislosti se stále agresivnějším chováním
neonacistů vůči Romům.
Ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva
vnitra Martin Linhart uvedl, že policejní terénní spolupracovníci zatím působí v pěti
městech – Chebu, Karviné, Brně, Ostravě a v Plzni; s jejich zavedením počítají
také v Přerově.
"Nedá se říct, že by to byl nějaký utajený policista nebo že by to byl někdo,
kdo donáší policii informace z té komunity," popsal práci terénního pracovníka
Linhart. Je to podle něj naopak člověk, který pomáhá překonávat bariéru mezi
policií a sociálně vyloučenou komunitou. "Ten model se skutečně osvědčil," řekl
Linhart.
Hlavní pracovní náplní policejních terénních asistentů je sice pomoc policistům
při jejich pochůzkách, plní ovšem také další administrativní úkoly. Sociálně
znevýhodněným lidem pomáhají například s korespondencí s úřady práce nebo
sociálními odbory radnic.
Právě v Chebu a Karviné jejich činnost platí místní radnice; v Brně, Ostravě a
Plzni je zase financují různé nestátní neziskové organizace.
Větší bezpečnost ve vyloučených lokalitách obývaných převážně Romy by podle
Linharta měla přinést nová strategie boje proti extremismu, na níž ministerstvo
pracuje. "Měla by být připravena v březnu příštího roku a předložena
bezpečnostní radě státu a následně vládě," uvedl Linhart.
Strategie bude
reagovat na měnící se aktivity pravicových extremistů, kteří v minulých letech
zejména pořádali koncerty v uzavřených klubech. Koncertů ubylo a nyní stále
častěji pořádají shromáždění a demonstrace.
Tyto akce se nevyhýbají ani vyčleněným lokalitám; například na sídliště Janov v
Litvínově se koncem října sjeli pravicoví extremisté. Jejich nepovolené
shromáždění vyústilo ve střety s policií, která se před nimi snažila ochránit
Romy. To se sice podařilo, při konfliktech však byli zraněni tři policisté a
jeden z extremistů. Extremisté si příští demonstraci naplánovali na 17.
listopadu a Romové se obávají, že extremisté se do Janova znovu vrátí.
Přestože nyní roste počet shromáždění a demonstrací extremistů, kvůli nimž lidé
ze sociálně vyloučených lokalit pociťují stále větší ohrožení, počet trestných
činů s extremistickým podtextem se nezvyšuje. Podíl trestných činů s
extremistickým podtextem na celkové statistice trestných činů v Česku tvoří 0,1
procenta. "Je třeba říci, že skutečně ČR v žádném případě v evropském kontextu
nevybočuje, naopak jsme, co se týče potírání extremismu, hodnoceni velmi dobře,"
dodal Linhart.
Další pákou na extremisty má být připravovaná novela živnostenského zákona,
která vpustí policisty do restaurací na jejich akce. Situace, kdy pravicoví
extremisté v hospodě hajlují a policisté venku přihlížejí, by se pak už neměly
opakovat.
KAM DÁL?
Antifa.cz: Sídliště Janov, týden poté
Zastavme projevy nesnášenlivosti a nenávisti!
Pane ministře Ivane Langere, nestačíte na svůj úřad, odstupte
Při sobotní akci neonacistů v Litvínově byli zraněni tři policisté
Za řádění v Litvínově obviněn jeden neonacista
Policii se podařilo vytlačit agresivní neonacisty z Janova, Romové se klidně
rozešli
Romové vyhnali ze sídliště Janov Dělnickou stranu, místopředseda vyhrožuje
odvetou
Dělnická strana vyšle do litvínovského sídliště ochranné sbory
KOMENTÁŘE
Janov – začátek války?
V Janově zvítězil především rozum
Chyba, pane Vandasi, zásadní politická chyba!
Spontánní demo vepřových mozků
Za rudou kamufláží hnědé jádro
Kdo seje vítr, sklízí bouřia