Poláky dělí knížka o obohacování se na úkor obětí holokaustu

Debatu mezi intelektuály v Polsku rozpoutala nová knížka amerického historika
polského původu Jana Tomasze Grosse Zlaté žně, v níž píše o tom, jak se Poláci
za druhé světové války a po ní obohacovali na úkor obětí holokaustu. Gross svými
kontroverzními díly v Polsku vyvolal bouři už v minulosti. Vydavatelství, které
plánuje jeho novou knížku za několik týdnů vydat, dostává výhrůžné e-maily.

Podle úryvků ze Zlatých žní, které se objevily v polských médiích, Gross
popisuje například to, jak po válce obyvatelé vesnic ležících v blízkosti
někdejších nacistických koncentračních táborů rozkopávali hromady popela
židovských obětí a hledali v něm zlato a další cennosti. Jeden z těchto
"kopáčů", který se ve Varšavě pokoušel prodat briliant nalezený v prostoru
někdejšího vyhlazovacího tábora v Treblince, se hájil tím, že "všichni z jeho
vsi to dělali". A že prý nevěděl, že to, co prováděl, je zakázané, protože
"sovětští vojáci chodili s námi a také hledali". Gross připomíná, že během války
dílny židovských řemeslníků převzali Poláci, a tvrdí, že Poláci s vidinou
zbohatnutí Židy zabíjeli.

Pro polské historiky nejde o žádnou novinku. "My, vědci, sedíme v archivech,
analyzujeme dokumenty a naše publikace zůstávají bez většího ohlasu," popsala v
týdeníku Wprost realitu historička Barbara Engelkingová-Boniová, která vede na
Polské akademii věd středisko pro výzkum holokaustu. "Knížky jako jsou ty
Grossovy, schválně provokativní, pomáhají přesvědčit společnost o tom, že
neexistuje jedna pravda, jež glorifikuje Poláky," dodala.

Kritici Grossovi vytýkají, že jeho knížky nemají nic společného s důkladnou
prací historika, že zobecňuje, hodnotí a že si zakládá hlavně na skandálech.
Nicméně Engelkingová-Boniová soudí, že je dobře, že vycházejí knížky, které boří
tabu. Začátkem nového tisíciletí to tak bylo i v případě Grossových Sousedů o
masakru Židů v městečku Jedwabne z července 1941, který měli na svědomí jeho
polští obyvatelé. Z hrůzného činu byli do té doby obviňováni němečtí vojáci.
Mnoha lidmi knížka otřásla, protože neukazovala Poláky výlučně v roli obětí, jak
byli doposud zvyklí, nýbrž v roli pachatelů. V roce 2008 skandál v Polsku
vyvolala také knížka Strach tohoto historika a sociologa, jenž měl židovského
otce, kterému jeho budoucí žena během války zachránila život.

V případě Zlatých žní se proti Grossovi postavil poradce prezidenta
Bronislawa Komorowského Tomasz Nalencz, který je sám historikem. Podle něho
polská společnost za války výborně obstála a varuje před tím, aby počínání
jednotlivců bylo vykládáno jako chování celku. "Hyeny jsou všude a válka
demoralizovala (lidi) nebývalým způsobem," připomněl Nalencz.

Šéfredaktor týdeníku Wprost Tomasz Lis v komentáři Náš Gross (velký) problém
vyzývá Poláky, aby nezavírali oči před vlastní minulostí. "Jestli se domáháme
toho, a obvykle jako v případě Katyně se toho domáháme oprávněně, aby se jiní
přiznali ke své vině, nemůžeme ignorovat viny vlastní," napsal Lis. V Katyni na
západě Ruska v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD povraždila tisíce Poláků,
Sověti pak dlouhá desetiletí tvrdili, že masakr měli na svědomí nacisté.
"Patriotismus, který umí pociťovat hrdost, ale chronicky nedokáže pocítit stud,
pokulhává," upozorňuje Lis.

Krakovské nakladatelství Znak, které knížku Zlaté žně vydá, se v posledních
dnech stalo terčem útoků přes internet. Více než 300 lidí se připojilo k "Akci
proti tomu, aby Gross očerňoval Polsko", a pokouší se vydavatelství zablokovat
e-mailové schránky, řekl v pondělí agentuře PAP šéfredaktor Znaku Jerzy Illg.
"Každý den dostáváme několik stovek mailů, jsou to různé výhrůžky, výzvy k
bojkotu vydavatelství," uvedl Illg. Přicházejí prý také dopisy od "opravdových
křesťanů, kteří děkují Bohu za to, že holokaust byl, protože jinak by Židé s
Poláky udělali to samé, co dělají s Palestinci." "Takové e-maily ukazují dost
zarážející tvář našeho národa," dodal Illg a ujistil, že tato zorganizovaná akce
nemá na práci vydavatelství vliv.