V trestní věci proti zlínskému podnikateli Romanu Vaškůjovi a jeho
společníkovi Petru Šmiřákovi, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody pro jiný
trestný čin, vystupuje opět Marcela Urbanová, klíčová svědkyně proti Jiřímu
Čunkovi.
Řekla, že oba obžalovaní, při nátlaku na ni, aby vypovídala křivě, museli být
přinejmenším napojeni na lidi, kteří v té době spolupracovali s Čunkem, ať už
prostřednictvím přípravy jeho obhajoby, nebo tím, že měli zájem na dostupnosti
materiálů ze vsetínské radnice. Vidíme ale, že se v přípravném řízení
neprokázalo, že byl „napojen“ sám Čunek, jinak by i on jistě seděl na lavici
obžalovaných.
Přerovský soudce Jiří Barbořík si uvědomil význam Jiřího Čunka, jehož předvolal
jako svědka. Vždyť ministr Karel Schwarzenberg angažuje k prověření pohybu
Čunkových miliónů detektivněkonzultantskou firmu Kroll, která se zabývala
majetky diktátorů, například Jean-Clauda Duvaliera z Haiti, Saddáma Husajna a
filipínského Marcose. Ó, jak rosteme, jsme již světoví, a to vše díky Čunkovi!
Čunek ale celou trestní věc proti Vaškůjovi a Smiřákovi považuje za jakési
spiknutí proti sobě, kauza je prý vymyšlená. Jako svědek vypovídat nebude,
nemusí prý.
Čunkovo právo odepřít svědectví se ale podle ústavy vztahuje jen na údaje, které
se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu. Tentýž názor měl i soudce,
který ho upozornil, že ve věci již vypovídal v přípravném řízení. Když Čunek
nepřestal odpírat výpověď, dal mu správně pokutu, z možné výše 50 000 vyměřil
jen dvacet.
Pak se ale soudce Barbořík dopustil chyby: Popletl si Čunkovo odepření svědecké
výpovědi s přestupkem, a pokutu zase zrušil. Za přestupek totiž může – podle
ústavy a zákona – postihnout senátora proti jeho vůli jen jeho parlamentní
komora.
Jenže odepření svědecké výpovědi přestupek není. Není to ani jiný správní
delikt, jak vysvětlil v jedné známé kauze Nejvyšší správní soud v červenci 2005.
Ani v pokutu ve výši 20 000 korun letos v lednu přece nedostal Čunek od
ostravského soudu za přestupek, nýbrž za to, že do majetkového přiznání neuvedl
hypotéku. A nic z toho není přečin.
Já bych prosil, abychom stále toho vicepremiéra a senátora neobviňovali, tu z
trestných činů, tu z přestupku. Být Čunkem, podám na soudce Barboříka žalobu, že
zrušením pokuty vlastně vyhlásil, že Čunek se dopustil přestupku, a tím ho
zhanobil. U soudu by si Čunek jistě počínal stejně směle jako soudce Pavel
Kučera, žalující Marii Benešovou, že ho nařkla z mafiánství.
Jak z toho? Soudce Barbořík může předvolat Čunka znovu. A buď ho pokutovat,
nebo, budeli Čunkův odpor silnější a dosáhneli intenzity trestného činu pohrdání
soudem, snad se najde státní zástupce, který za to bude Čunka stíhat, pokud ho
vydá Senát. Má-li právo platit pro všechny stejně, měla by tato námaha stát za
to.
