Podle šéfa vládní agentury pro začleňování v romských lokalitách přibylo v Česku ghett
V Česku přibylo v posledních letech chudinských míst. Zatímco před pěti lety
bylo v zemi podle analýzy zhruba 330 takzvaných vyloučených lokalit neboli
ghett, nyní by jich mohlo být podle odborných odhadů kolem 400. ČTK to dnes řekl
ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin
Šimáček. Jedním z důvodů je podle něj nucené vystěhovávání dlužníků a chybějící
sociální bydlení. S řešením situace má pomoci právě agentura.
"Víme z terénu, že se jedná minimálně o desítky (chudinských lokalit), které
přibyly. Ten kvalifikovaný odhad celkového počtu je kolem 400," řekl Šimáček.
Podle něj by situaci mohl zmapovat nový výzkum.
Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce,
existovalo v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí
převážně Romové. Mohlo to být až 80.000 lidí. Většina dospělých v těchto místech
nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se. Děti
končívají ve "zvláštních školách".
Podle Šimáčka chudinské lokality vznikly teď hlavně v malých obcích a městech
"v chudých krajích". V bohatších regionech naopak ubyly, a to právě kvůli
nucenému stěhování. "Situace se mírně zhoršuje – zejména v regionech, kam jsou
nuceně vystěhováváni chudí, zadlužení lidé, kde vznikl paralelní trh s byty.
Ubytovny provozují lidé, kteří využívají toho, že spousta chudých lidí – zejména
Romů – nedosáhne na bydlení," uvedl šéf agentury.
Vládní agentura pro sociální začleňování funguje od roku 2008. Její poradci
přišli zatím do 23 měst a obcí. Letos k pololetí měli podle plánu po třech
letech opustit 12 prvních lokalit, v šestici ale zůstanou ještě o rok a půl
déle. Od července budou pracovat také v deseti dalších místech. Měli by tu dát
dohromady lidi z radnic, úřadů práce, škol, neziskových organizací či od policie
a měli by nastartovat jejich spolupráci. Společně pak připraví plán kroků, které
situaci mají zlepšit. Opatření se týkají zaměstnávání, bydlení, vzdělávání či
bezpečnosti.
Podle Šimáčka agentura nebyla "minimálně v prvním roce" svého fungování v
začleňování lidí z ghett účinná. Postupně ale nastartování spolupráce místních
začalo prý fungovat a vznikají integrační projekty. Podle vládní zmocněnkyně pro
lidská práva Moniky Šimůnkové je agentura nyní "jediný vládní nástroj proti
sociálnímu vyloučení". V jednotlivých městech a obcích, kde působí, se začalo
systematicky pracovat třeba na vzniku sociální firmy či sociálního bydlení nebo
na zřízení postů asistentů pedagogů.
Agentura působí mimo jiné v Teplé a Toužimi na Karlovarsku. Spolupracuje tu i
se sdružením Český západ. "Já jsem neměla dodělanou ani devátou třídu. Pak mě
nevzali ani na pokojskou na rekvalifikační kurz. Takže jsem si díky Českému
západu dodělala devítku, pak jsem měla další rekvalifikační kurzy a školení.
Díky tomu můžu pracovat s dětmi, což byl vždycky můj sen," řekla ČTK Klára
Berkyová z Dobré Vody na Karlovarsku. Podle ní se situace v jejím bydlišti
změnila. V panelovém domě, kde žije, lidé udržují pořádek a práci nemají snad
jen dva z nájemníků. Zlepšily se i vztahy s okolím.
Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není třeba jasné, kolika Romům
vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
