Plzeňský primátor zákazem pochodu neonacistů porušil ustanovení
Dvakrát porušil podle soudu plzeňský primátor Pavel Rödl zákonná ustanovení, když 17. ledna zakázal pochod neonacistů městem. Podle materiálu Krajského soudu v Plzni, který má ČTK k dispozici, vydal primátor zákaz shromáždění více než dva měsíce po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro vyjádření úřadu. Navíc mu údajně věcně nepříslušelo rozhodnutí vydat.
Závěry vyplývají z pátečního rozhodnutí soudu, jenž se zabýval správní žalobou, kterou proti zákazu pochodu podal jeho ohlašovatel Václav Bureš.
Podle soudu nebyly splněny důvody k zákazu akce, Bureš proto dostal možnost uspořádat shromáždění nové. Jeho konání oznámil na 1. března. Podle místopředsedy Krajského soudu v Plzni Václava Roučky se senát při rozhodování nezabýval tím, kudy povede trasa pochodu nebo zda je možné najít nějakou vazbu Bureše s ultrapravicovými extremisty.
“To, co irituje veřejnost, jsme neposuzovali. Tedy to, kdo shromáždění svolával, kudy vedla trasa pochodu a podobně,” uvedl Roučka. Senát se k tomu nedostal, protože shledal porušení už z hlediska procesního. “Tento úhel pohledu bychom řešili, pokud by bylo napadeno rozhodnutí ÚMO 3, který by akci zakázal ve třídenní lhůtě,” dodal Roučka.
Bureš měl podle soudu právo shromáždění uspořádat, protože ho ÚMO 3 ve třídenní lhůtě nezamítlo. Primátor navíc nespecifikoval, o jaké konkrétní znění zákona opřel své rozhodnutí. Na svoji obhajobu uvedl, že se řídil duchem Listiny základních práv a svobod, která má přednost před zákonem. Jejím cílem podle něj není zvýšená ochrana účastníků na úkor druhých ani striktní upřednostnění práva shromažďovacího nad práva jiná. Řekl, že měl obavy o veřejný pořádek, bezpečnost, zdraví a majetek občanů.
Podle soudu mu ale věcně nepříslušelo rozhodnutí vydat. “Pokud tak učinil, podstatným způsobem porušil ustanovení o řízení před správním orgánem a toto porušení mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,” uvedl soud. Ten se také zabýval otázkou, který subjekt rozhodnutí vydal. Dospěl k závěru, že šlo o rozhodnutí Magistrátu města Plzně, nikoliv jen primátora.
Proti rozhodnutí si může primátor podat kasační stížnost do dvou týdnů k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Zatím tak neučinil.
Už začátkem týdne se v Plzni začaly objevovat první reakce na nové datum pochodu. Občanská iniciativa DOPE, jejíž zástupci bývají spojováni s anarchismem, ohlásila ve středu na ÚMO 3 na stejné datum v blízkosti trasy pochodu vlastní akci, které by se mělo účastnit asi 200 lidí. Podle starosty ÚMO 3 o ní úřad do pátku rozhodne. Situaci už začala monitorovat policie. Výzvy k účasti na pochodu v Plzni se zatím na webech neobjevily.
Dnes odpoledne vyzvala Židovská liberální unie ČR (ŽLU) všechny občany, aby se 1. března připojili k akcím na protest pro neonacistickému pochodu. Podle zástupců ŽLU to bude i protest proti ignoranci a nekompetentnosti některých soudců a politických zástupců. ŽLU nechává na zvážení každého, zda se aktivně připojí ke čtení jmen obětí holocaustu, k chystanému koncertu u plzeňské synagogy, k happeningu antifašistů či lidské blokádě trasy pochodu, píše se v prohlášení unie.
K prohlášení ŽLU se připojila také Liga proti antisemitismu. Podle její zástupkyně Věry Tydlitátové zatím není jasná forma protestu. “Chtěli bychom číst jména obětí holokaustu, sejít se před synagogou, ale zatím není jasné, jakou formou to uspořádáme,” uvedla Tydlitátová. Naproti tomu žádné kroky nebude v sobotu 1. března podnikat Židovská obec. Podle mluvčí Evy Štixové je šabat, sobota bude jako každá jiná, někdo se možná půjde do synagogy modlit, žádnou akci ale obec nechystá.
Původní lednovou akci nahlásil Bureš na obvodní úřad jako Protestní pochod za svobodu slova prý v reakci na listopadový zásah policie, která zabránila neonacistům v pochodu bývalým pražským Židovským Městem. Datum pochodu 19. ledna odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942. Kvůli zákazu podala na primátora trestní oznámení Dělnická strana a také Bureš. Podle informací ČTK není zatím rozhodnuto, zda bude či nebude trestně stíhán.