Lidé, a jsou jich v ČR tisíce, kteří se profesionálně či jinak vyznají v
soužití Romů s Neromy, se musejí mít na pozoru před anticiganismem. Vždy
riskují, že je méně poučení občané označí za lidskoprávaře, kteří se Romů
nezaslouženě „zastávají“.
Za tři roky, co znám ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování v
romských lokalitách Martina Šimáčka, jsem k němu pojal důvěru jako k
demokratickému a schopnému úředníkovi, který toho moc dělat nemůže, ale aspoň
nedělá nic, co by Romům škodilo. Tedy oněm 10 tisícům českých občanů, již se za
Romy považují a řeknou to i nahlas, nebo těm zhruba 150 tisícům osob, které
obyvatelstvo za Romy považuje. Asi sto tisíc z nich žije v hmotné nouzi či bídě.
Že je Romů více? Podle mne není. To jen samospráva i stát, romské organice i
romský byznys mají nadsazují počty Romů, ať od státu a z Brusele teče více
peněz!
Martin Šimáček uvedl nyní v Českém rozhlase 6 u Jarmily Balážové, že v jedné
ubytovně na Šluknovsku je měsíční nájem 13 tisíc korun na osobu. Romy tam
vysávají lichváři. Na rozdíl od úředníka se smím zeptat: Jak se na této lichvě
podílí stát, jehož vláda je podle ústavy i mezinárodního práva povinna zaručit
lidská práva? Co dělá policie a radnice? Najdou se přece i radní, kteří lichvu
podporují.
Práce Romů načerno nestačí, rodiny mívají hlad. „Lidé (neromští), kteří tu
bydlí,“ pokračoval Šimáček, „se setkávají denně se zvýšenou drobnou
kriminalitou. To jsou takové ty krádeže okapů nebo ovoce ze zahrad, ve sklepech.
Je to velice nepříjemné. A ty krádeže narostly na dvojnásobek meziročně. A to
občané oprávněně kritizují a cítí zároveň, že se to neřeší. V některých městech
regionu byli ale v minulosti terénní sociální pracovníci schopni si s tím
poradit a mírnit důsledky migrace nebo zvýšené kriminality denní spoluprací s
lidmi,“ říká Šimáček.
Některé letošní kroky vlády, jako je zrušení porodného a sociálního příplatku
(u rodin s více dětmi je to o několik tisíc méně) i snížení dotací na veřejně
prospěšné práce, poskytovaných obcím, vedou k silnému snížení příjmů romských
rodin. Omezování práce načerno státem je v zásadě jistě v pořádku, avšak v
těchto souvislostech vede lidi, kteří musejí žít a nakrmit děti, k protiprávnímu
jednání. I ředitel agentury se obává, že v ohniskových místech mohou vzniknout
nepokoje. Dodávám: nepokoje romské mládeže nebo části neromských občanů proti
romské kriminalitě.
Nad Šimáčkem a jeho agenturou bez pravomocí a bez peněz je vládní zmocněnkyně
Monika Šimůnková. I ona je bez úřadu, a tedy pravomocí a bez peněz. Ryba smrdí
od hlavy, a tou není Šimůnková, nýbrž Petr Nečas, předseda vlády a jejího
poradního orgánu – Rady pro záležitosti romské menšiny. On a jeho ministři zatím
jen slibují. A vypadá to, že slibují proto, aby orgány EU a Rady Evropy
nezavedly proti ČR sankce. Kromě policejních opatření, která jsou bohužel nutná,
vláda nepřistoupila totiž k žádným změnám, zejména v sociální oblasti.
