Pětačtyřicet let je starý Lutherův sen

„Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru.“ Tuto větu pronesl 28. srpna 1963 – tedy přesně před pětačtyřiceti lety – u Lincolnova památníku ve Washingtonu jeden z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnoprávnost, Martin Luther King.

Rok po tomto projevu podepsal prezident Johnson zákon zakazující diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání. Kingova angažovanost za rovnoprávnost všech občanů byla oceněna také Nobelovou cenou za mír (byl nejmladším laureátem vůbec).

Dr. Martin Luther King, Jr. (15. ledna 1929 Atlanta Georgie– 4. dubna 1968 Memphis Tennessee) byl americký baptistický kazatel a jeden z nejvýznamnějších vůdců Afroamerického hnutí za lidská práva.

Vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery (1955–1956) a spoluzakládal Southern Christian Leadership Conference (1957), jíž se stal prvním prezidentem. V roce 1963 se zúčastnil pochodu na Washington, kde pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik. 4. dubna 1968 se stal obětí atentátu.

V roce 1977 jej prezident Jimmy Carter vyznamenal in memoriam Prezidentskou medaili svobody. V roce 1986 byl jeho svátek Martin Luther King Day (slavený ve výročí jeho narození) prohlášen národním svátkem Spojených států. V roce 2004 posmrtně obdržel Zlatou medaili Kongresu.