Oslavy státního svátku, Fischer a Sobotka varovali před extremismem

Ujištění prezidenta Václava Klause podepsat lisabonskou smlouvu, bude-li
splněn jeho požadavek na výjimku pro ČR z Listiny základních práv EU, zastínilo
oslavy dnešního státního svátku – 91. výročí vzniku Československa. O novém
postoji hlavy státu informoval premiér Jan Fischer po jednání vlády ke
čtvrtečnímu summitu EU. Oslavy svátku vyvrcholily večer na Pražském hradě, kde
Klaus udělil a propůjčil 23 osobnostem státní vyznamenání. Medaili Za zásluhy
udělil zpěvákovi a mnohonásobnému Zlatému slavíkovi Karlu Gottovi a
šestinásobnému vítězi Velké Pardubické, žokeji Josefu Váňovi.

Obvyklou součástí oslav byla pietní shromáždění, setkání pamětníků, zpřístupnění
sídel parlamentu veřejnosti i mítinky radikálů. Klaus povýšil pět důstojníků
armády, policie a hasičů. Mimo jiné armádním generálem je ode dneška náčelník
generálního štábu armády Vlastimil Picek. Mezi osobnostmi, jimž večer udělil a
propůjčil vyznamenání, byly také zpěvačka Eva Pilarová, předsedkyně Českého
svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková a spisovatelka Květuše Hyršlová. Řád
Bílého lva 1. třídy udělil prezident in memoriam plukovníkovi Otakaru Černému,
příslušníku bombardovacího letectva za druhé světové války. Stejný řád 3. třídy
obdržel rovněž válečný letec, plukovník Imrich Gablech.

Zatímco v minulých letech dominovaly oslavám oficiality, vzpomínkové akce či
případně protestní mítinky radikálů, dnes na sebe soustředilo hlavní pozornost
Fischerovo oznámení o ujištění Klause, že nebude klást další podmínky a odkládat
podpis lisabonské smlouvy, pokud bude splněn jeho požadavek. Klaus ho zdůvodňuje
obavou o prolomení poválečných tzv. Benešových dekretů. Kvůli čtvrtečnímu
summitu EU, který má o požadavku jednat, dnes mimořádně, v den volna, zasedla
vláda.

Česko jako jediné v EU zatím smlouvu, která má reformovat rozšířenou EU,
neratifikovalo. O jejím souladu s českým ústavním pořádkem rozhoduje Ústavní
soud, na nějž se obrátila skupina senátorů. Verdikt vynese v úterý.

Klaus ještě před zasedáním vlády znovu neskrýval výhrady ke smlouvě. V projevu k
diplomatům v Praze prohlásil, že 20 let po obnovení demokracie stojí Česko znovu
před otázkou, zda se vzdát pozice suverénního státu a přenést rozhodování o
svých záležitostech na evropské instituce. Současně řekl, že si uvědomuje i
politickou realitu dnešní Evropy a to, že země není v politickém vakuu. V
projevu před večerním předáním státních vyznamenání uvedl, že lidé by neměli
podléhat módním a takzvaně politicky korektním názorům, i když jsou jim
vnucovány jako jediná možná cesta – týká se to podle něj mimo jiné i předávání
suverénních pravomocí EU. Ostře ale proti lisabonské smlouvě nevystoupil.

Klause za jeho podmínku vyzdvihla na shromáždění v Národním muzeu předsedkyně
Českého svazu bojovníků za svobodu Dvořáková, která varovala před údajně
rostoucím vlivem sudetských Němců v příhraničních regionech. Asi 200 odpůrců
smlouvy se shromáždilo na pražském Malostranském náměstí, odkud se vydali v
průvodu přes Karlův most na Jungmannovo náměstí, kde pronesli projevy.

Další politici využili oslav k vyjádření obav o demokracii v Česku a z
extremismu. Šéf ODS Mirek Topolánek varoval v textu zaslaném ČTK občany, že si
sami způsobují zpochybňování hodnot, na nichž stojí demokracie v ČR. Podle něj
se étos sametové revoluce z roku 1989 vytrácí mimo jiné v opětovné snaze
nahradit svobodu státním poručníkováním a odpovědnost populismem a v obdivu k
autoritativnímu ruskému režimu.

Před extremismem varovali na shromáždění v pražském Národním muzeu předseda
Senátu Přemysl Sobotka a premiér Fischer, podle něhož stojí za to bránit ideály
masarykovského Československa, tedy demokracii, svobodu a nezávislost. Klaus
před večerním udělením státních vyznamenání upozornil na rostoucí nedůvěru Čechů
k politikům. Občany ale vyzval, aby nerezignovali a dali svůj názor najevo
vysokou účastí ve volbách.

V Praze a v Otrokovicích na Zlínsku se sešli radikálové. Zhruba 100 příznivců
krajně pravicové Dělnické strany, o jejímž zrušení bude rozhodovat soud, se
shromáždilo na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad na akci nazvané "Den národní
jednoty". Přibližně padesát pravicových radikálů se sešlo rovněž na nádraží v
Otrokovicích na Zlínsku. V nedalekém parku proti nim protestovalo asi 150
příznivců hnutí Antifa.

Oslavy se konaly i na jiných místech země. Na Komenského náměstí v Brně se u
sochy T. G. Masaryka sešlo 200 – 300 lidí včetně zástupců politiků,
tělovýchovných jednot a politických vězňů komunismu. Radnice v Přelouči odhalila
nový památník vzniku samostatného československého státu.

KAM DÁL?


Asi 100 neonacistů přišlo na shromáždění svolané Dělnickou stranou


Hrstka neonacistů v Otrokovicích narazila