Orlovou zachvátily rasové nepokoje

Asi každému z nás, kdo slyší názory o problematice nerovností ras, naskakuje husí kůže. Není divu, podstatnou část českých a moravských Romů tato ideologie naprosto zlikvidovala. Podobně dopadla většina Romů v Evropě. Bohužel. Historie se zpravidla opakuje a přichází někdy velmi plíživě a zdánlivě nenápadně. V podobě rádoby neškodných poznámek, útoků na ty, kteří společnosti vadí, přes mrzačení Romů, Vietnamců, jiných. Často je mají na svědomí extremistické skupiny. Příznivci jedné takové řádili také v Orlové.

Co se vlastně stalo?

V prvním zářijovém týdnu (6. září) zaútočilo v Orlové-Lutyni dvacet ozbrojených příslušníků hnutí skinheads, mezi nimiž se nacházely i dívky, na šest romských mladíků. “Zazněly i vulgární nadávky hanobící rasu. Ke slovu přišly i tonfy, řetězy, boxery, baseballové pálky a sekery. Patnáctiletý David Klempár skončil po této agresi v havířovské nemocnici s tržnými ranami na hlavě a neupřesněným zraněním žeber. Další tři mladíci utrpěli povrchové oděrky v oblasti zad a tváře,” upřesnil Stanislav Sobol, tiskový mluvčí PČR okresního ředitelství Karviná. Útok nezůstal bez odplaty a již druhý den šli do akce dva Romové ve věku devětadvacet a pětadvacet let. Zůstali však pouze u rasistických nadávek. V ruce pro výstrahu drželi basebalovou pálku a sekeru.

O vyjádření k tomuto problému jsem požádal starostu Orlové, pana JUDr. Vladimíra Faranu, který byl do funkce zvolen v minulých komunálních volbách. Kandidoval za Levý blok Orlová 2002.

“Jsem přesvědčen o tom, že tato událost není ničím víc než potyčkou lidí, kteří vedle sebe žijí a nemají se rádi. V tomto konkrétním případě se nejednalo o hlubší rasový podtext, alespoň já si to myslím. Náhodou jsem hovořil s lidmi, kteří žijí ve stejném paneláku, a když jsem se jich ptal, tak mi bohužel potvrdili, že s tou rodinou jsou nějaké problémy, které vůbec nemají souvislost s národností nebo barvou pleti. Nemohu ovšem popřít, že jiné případy, které se v minulosti v Orlové udály, rasově motivované byly. Jsou problémy, které jsou vyvolávány třeba jen hlasitou hudbou, eventuálně hlučnějším chováním lidí, a tyhle problémy byly vždycky. Nepochybuji, že tyto drobnosti, když se stupňují a nejsou odstraňovány, mohou postupně vyvrcholit v to, že se mladí lidé porvou. Podle mě to náhodou byla nevraživost mezi skupinami lidí, kteří měli jinou barvu pleti, ale nebylo to tím motivováno.
Prostě se parta jedněch neměla ráda s jinou partou. Viděl bych v tom problém spíše sídliště jako takového, nikoliv problém Orlové, kde žijí Romové a Neromové.”

Pátá etapa, jak se dnes říká sídlišti, kde šarvátka proběhla, byli v osmdesátých letech velice rychle nastěhovaní lidé, kteří pracovali v dolech.
Pocházeli z různých částí Československa.
Různorodá společnost mladých lidí, kteří se tam stěhovali až do devadesátých let. Posléze se jim narodily děti, které dnes dorůstají a jsou ve věku šestnácti až dvaceti let.
A právě to byla věková kategorie, která se ten osudný den setkala.

“Šli jsme ke kamarádovi pro cédéčko. Bylo nás šest, když jsme se vraceli nazpátek, tak na nám začali nadávat a poté na nás zaútočili. Bylo jich tam asi dvacet. Oni totiž v těch místech bydlí. Tři kamarádi v tu chvíli utekli. My jsme se snažili ubránit. Proběhlo to velmi rychle. Ani jsme o tom doma moc nechtěli mluvit, jenže když to mamka poznala, okamžitě to začala řešit, zavolala policii,” vylíčil bratr napadeného René Klempár.

Jelikož byl René při mé návštěvě doma sám se synovcem, vypravili jsme se společně za jeho mladším bratrem Davidem, který se stal největší obětí útoku. Ten mi incident popsal stejně jako jeho bratr.

“Bohužel, je třeba povědět, že ten konflikt vyvolal i tuto reakci. Prvopočátek toho problému netkví určitě v tom, že by tam byli rasisté. Jsem přesvědčen o tom, že dvacet těch pachatelů, jak uvádí média, tam nebylo. Celá ta akce je podle mě mediálně nafouknutá. Aktivních účastníků tam bylo určitě méně, a dokonce si myslím, že i zbraně, které byly uvedeny, se tam neobjevily v tak velkém množství.
Nějaká ta basebalová pálka tam byla, ale sekera se podle policie nenašla. Zvláštní je, že ji měl k dispozici štáb jedné soukromé televize, která ji tam údajně objevila,” uvedl Farana.

Podle chlapce se skinheadi obávali druhý den odvety, a proto ani nevylézali ven z domů. “Asi jich bylo málo,” podotkl René Klempár. “A ty dvě holky, které bratři potkali, patřili k nim. Je zajímavé, že k incidentu neprodleně přijela policie.”

Případ zdaleka nepatří v tomto městě mezi ojedinělé

Loni v prosinci chtěli extremisté z hnutí Národní odpor Orlová zřídit v Orlové-Porubě domobranu a chránit tak město před zloději a násilníky s argumentem, že policie ani samospráva situaci nezvládá. Tehdy Farana slíbil, že bude s extremisty vyjednávat. Nakonec však k debatě nedošlo.
“Nechtěl jsem diskutovat s extremisty národního odporu, které neuznávám. Podle mě to je minimálně polofašistická organizace. Sešla se mládež, které bylo kolem osmnácti let, a tvrdili, že vystupují jako občané Orlové a že mají zájem na řešení problémů našeho města. Řekl jsem jim: ,Dobře, sedneme si za stůl společně se zástupci Romů, městských a státních policistů, které vy kritizujete, a budeme jednat. Jednoznačně jsem jim vylíčil, že to bude debata lidí, nikoliv zástupců organizací, které jsou v rozporu se zákonem. Souhlasili, a když se dostavili na jednání, řekli mi, že přišli jednat za národní odpor. Tak jsem s nimi odmítl jednat.”

Rok 1998 se stal Milanovi Lackovi osudným…

Skinheadi Petr Domes, Leo Fiedor, Pavel Fučo a David Jureczek napadli nejprve slovně a poté fyzicky tři Romy, kteří se vraceli z restaurace v Orlové Lutyni. Romové se snažili utéct. Čtyři ze skupiny mladíků se za nimi rozběhli a napadli údery a kopy čtyřicetiletého Lacka. Rom zůstal ležet uprostřed silnice a několik minut poté ho údajně přejelo nákladní auto, jehož řidič ujel. Policie případ šetřila jako pokus o těžké ublížení na zdraví s rasovým motivem. Den po činu vyšetřovatel obvinil zmíněné čtyři mladíky z pokusu trestného činu ublížení na zdraví a byla na ně uvalena vazba. Okresní soud v Karviné odsoudil 26. října Fuča a Fiedora k 15 měsícům s podmínkou na 18 měsíců, Jurečka k 22 měsícům s podmínkou na 3 roky a Domese k 20 měsícům s podmínkou na 2,5 roku pro trestné činy pokusu o lehké ublížení na zdraví a výtržnictví. Státní zástupce se proti rozsudku odvolal a na základě toho soud zrušil rozsudek v plném rozsahu a vrátil věc k došetření. V lednu 1999 policie odložila vyšetřování dopravní nehody s tím, že nelze vypátrat řidiče nákladního auta, který Lacka podle ní přejel. V květnu 1999 krajský odvolací senát zrušil rozsudek okresního soudu kvůli řadě nedostatků. V dubnu 2000 znalecký posudek vyloučil policejní verzi, že Lacka přejelo nákladní auto. Zjistil, že šlo o osobní auto. V květnu 2000 vyšetřovatel obvinil z ublížení na zdraví řidiče auta, které Lacka přejelo, policistu Mariána Telegu. Osmnáctého prosince 2000 Okresní soud v Karviné odsoudil ke třem letům vězení skinheada Petra Domese, který zkopal Lacka okovanými botami. (Barevný národ – Jeden svět na školách/rasismus, web 12. 7. 2004)

Po domobraně, kterou chtěli extremisté zorganizovat, zavedla radnice několik opatření

Město navýšilo rozpočet o tolik, aby bylo schopno přijmout čtyři nové městské strážníky, což se stalo. Vykonali příslušné zkoušky a dnes již jsou v ulicích. Jsou to speciální strážníci, kteří byli přijímáni k posílení hlídkové služby městské policie v Porubě. Taktéž byl zaveden kamerový systém pořízený z programu prevence kriminality ministerstva vnitra. Dvě kamery se v současné době instalují a zahajují provoz přímo v inkriminované části Poruby. Starosta kromě toho všeho jednal i s vlastníkem domů v lokalitě Orlová-Poruba, kde bydlí početná romská komunita.

“Požadovali jsme, aby zde důlní společnost, které byty patří, neumisťovala další Romy. Není to diskriminační opatření, že bychom tam nechtěli Romy, ale oni sami přicházejí s prosbou, aby se do této části nastěhovali Neromové.

Sami Romové vědí, že když se jich nakumuluje mnoho v jedné lokalitě a jsou nezaměstnaní, mají problémy a to není v pořádku. S majitelem stále jednám.”

Dohra

“Policejní komisař v polovině září sdělil pěti pachatelům obvinění z ublížení na zdraví, výtržnictví, extremismu, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 ještě s zhruba dalšími patnácti nezjištěnými osobami. Závěrem šetření je, že prokazatelně došlo k rasistickému napadení. Romům, kteří verbálně napadli dvě dívky, zatím nebylo sděleno žádné obvinění,” objasnil tiskový mluvčí PČR okresní ředitelství Karviná Stanislav Sobol.

K rasistickým útokům dochází na území celé republiky, i když jsou regiony, kde mladí neonacisté téměř nejsou. Hodně jich je na Jesenicku, v okolí Orlové, Karviné, Ústí nad Labem, Mostě – všude tam, kde jsou silné komunity Romů a kde je velká nezaměstnanost mladých lidí, odkud se často rekrutují členové skinheadského hnutí. Pak jsou regiony, kde se několik desítek jedinců sdružuje kolem kapel – v Jihlavě, Plzni, Karlových Varech a v Brně. Statistiky ministerstva vnitra z let 2000-2002 hovoří přibližně o 300 násilných rasově motivovaných útocích ročně. Mezi nimi však jen zhruba 50 mají na svědomí skinheadi. Ostatní jsou například rvačky Ukrajinců v hospodě apod. To znamená, že v Česku je vedle neonacistických skinheadů velké procento dalších lidí, kteří se dopouštějí rasově motivovaných trestných činů. Tyto oficiální údaje je však nutné brát s rezervou, neboť vypovídají pouze o činech, které jsou policii známy. Ve skutečnosti existuje až pětinásobně více případů, kdy byl jednotlivec napaden z rasových důvodů, ovšem tento čin neoznámil. Důvodů je více, především je to nedůvěra v policii a soudy a do značné míry také strach z pomsty. (Barevný národ – Jeden svět na školách/rasismus, web 12. 7. 2004)

Romská poradkyně Jiřina Kubátová se v této věci před diktafonem nevyjádřila.

Starosta města nepovažuje nadávky typu “černá svině” za rasistické

Říkají: “Budeme spolu normálně žít,

budeme se snažit.”