Ombudsman radí obcím, jak předejít sociálnímu vyloučení

Starostové menších měst, v nichž se vytvářejí oblasti se zanedbaným bydlením,
rostoucí kriminalitou a zneužíváním sociálních dávek, se nyní mohou o radu
obrátit na veřejného ochránce práv. Ombudsman zveřejnil na svých internetových
stránkách doporučení pro obce, jak tvorbě sociálně vyloučených oblastí
předcházet a jak s nimi nakládat. Dokument vychází z dobrých zkušeností obcí,
které si s jevem poradily, řekli dnes novinářům představitelé Kanceláře
veřejného ochránce práv.

DOKUMENT


Doporučení pro obce a města pro předcházení rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených

Starostové z doporučení například vyčtou, jak prověřit, zda lidé nezneužívají
sociální dávky, nebo jaké dotační programy lze využít pro sociální bydlení.
Sociálně vyloučená lokalita může představovat ve městě jeden dům nebo i celou
čtvrť. Jako "špatnou adresu" ji vnímají její obyvatelé i lidé z okolí. Podle
zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové přitom neplatí, že by v takových oblastech
žili jen Romové. "Často tam zůstávají senioři nebo osoby se zdravotním
postižením," uvedla.

Podle ombudsmana Otakara Motejla dokument vznikl poté, co se na kancelář
obraceli lidé ze sociálně vyloučených lokalit. Obyvatelé jihočeského města tak
například nedávno upozornili na problém s odpadem. Část lidí tam za jeho odvoz
přestala platit, takže ubylo kontejnerů. Platící si začali své popelnice hlídat
a kolem domů, kde kontejnery nebyly, rostl nepořádek a množili se hlodavci.
Přitom stačilo, aby radnice uhradila úklid, a ostatní by se doladilo, řekl
Motejl.

Problém vidí i v tom, že úřady málo spolupracují. "Naráželi jsme na nedostatek
koordinace," řekl s tím, že úřady často vymezují své kompetence negativně, takže
se pak například hygienici vymlouvají na stavební úřady a ty zase na sociální
odbory. Přitom kdyby se všichni dohodli na společném postupu, byla by jejich
práce účinnější.

Podle Zdeňka Zajíčka z ministerstva vnitra, které se na přípravě dokumentu
podílelo, pomůže materiál hlavně starostům menších obcí. Na radnici obvykle
nemají žádnou administrativní sílu a sami obtížně zjišťují, jaké jsou možnosti.
Takových starostů jsou přitom v ČR stovky. V zemi je kolem 6300 obcí, 4000 z
nich má přitom méně než 1000 obyvatel, uvedl Zajíček.