Odborníci: Neonacisty může oslabit hlavně nesouhlas veřejnosti

Aktivity neonacistů může podle odborníků oslovených ČTK oslabit zejména
nesouhlas vyjádřený ze strany nejširší veřejnosti. Odborníci se také shodli, že
akcí neonacistů v poslední době přibývá z několika hlavních důvodů. Jedním z
nich je prý právě i podpora obyčejných lidí, které se jim dostalo loni na
litvínovském sídlišti Janov. Dalším důvodem je podle nich například i spojení s
Dělnickou stranou.

"Tohle není otázka, kterou může vyřešit stát. Tohle je
otázka, kterou musí vyřešit společnost," řekl ČTK například politolog Jan
Charvát. Přívrženci krajní pravice se podle něho při pořádání svých akcí
zaštiťují "obyčejnými bílými lidmi", které prý chtějí chránit. "Oni se bojí
toho, že se ukáže, že nemluví jménem těch lidí," uvedl Charvát. Podobně se
vyjádřil i odborník na extremismus a politolog Zdeněk Zbořil, podle něhož by
pravicové radikály mohlo vystrašit, kdyby se jim postavili obyčejní lidé.

S
tím souhlasí i právnička Klára Kalibová, která ultrapravicovou scénu dlouhodobě
sleduje. Je ale skeptická. "Podle mě se to nepodaří. Pokud zachovají
protiromskou a protimigrantskou rétoriku, tak mají šanci, že se k nim připojí i
obyčejní lidé," řekla ČTK.

Všichni se shodli na tom, že aktivit přívrženců
krajní pravice přibývá. Charvát to vysvětlil několika důvody, mimo jiné
spoluprácí s Dělnickou stranou. V momentě, kdy politická strana neonacisty
oficiálně zaštítí a navzájem se propojí, tak začnou aktivity narůstat, uvedl. O
spolupráci strany s pravicovými radikály či neonacisty hovoří odborníci či
policie dlouhodobě, šéf strany Tomáš Vandas to již dříve popřel.

Dalším
důležitým okamžikem byl loňský pochod 800 až 1000 radikálů na sociálně
problematickou lokalitu v litvínovském sídlišti Janov, při kterém se k nim
přidalo dalších až 500 místních lidí, uvedl Charvát. "Tohle bylo poprvé, kdy ti
lidé měli veřejnou, zcela jednoznačnou podporu, a pochopili, že tímhle směrem se
mohou vydat," uvedl. Podobně se vyjádřila i Kalibová, podle níž neonacisté z
událostí v Janově stále čerpají energii.

Stoupenci krajní pravice se podle
Charváta pokusili navázat na Janov před 14 dny v Přerově, to se jim ale
nepodařilo. Nedokázali podle něho zmobilizovat tolik lidí k účasti na akci a
nezískali ani výraznější podporu místních občanů.

Přes nárůst aktivit se podle
Zbořila počet sympatizantů krajní pravice nemění. Tvrdé jádro podle něho tvoří
50 až 150 lidí, intelektuální elita je podle něho velmi málo početná. Podle
Charváta se obecně soudí, že v Česku je kolem 5000 přívrženců ultrapravice, z
toho 1000 je možné mobilizovat. Z nich může být podle něho 200 až 300 lidí,
kteří jsou ochotni se zapojit do násilností v ulicích a zhruba padesátka lidí,
kteří akce organizují. Kalibová odhadla, že intelektuální elitu přívrženců
krajní pravice tvoří maximálně několik desítek lidí.

Vzrůstající aktivita se
podle Zbořila projevila například i ve stoupajícím počtu článků publikovaných na
internetu. Také upozornil na to, že pravicoví radikálové v poslední době úzce
spolupracují s podobnými skupinami ze zahraničí, především z Německa a ze
Slovenska.

Podle Charváta přejímají především z Německa taktické prvky,
například jsou již ochotní pouštět se do střetů s policií, což prý dříve dělali
především levicoví radikálové. "Do té doby se tomu snažila krajní pravice
vyhýbat a naopak vytvářet dojem spořádaných hochů. Krajní pravice v Německu
tohle změnila a od ní to převzala i česká krajní pravice," uvedl.

Kalibová ČTK
řekla, že pravicoví radikálové ve svých projevech přitvrzují. "O Romech mluví
jako o černých parazitech, jsou schopni veřejně přiznat, že jsou nacionální
socialisté, jsou schopni uzavřít s německými neonacisty deklaraci, že třetí říše
byl dobrý model státu," uvedla. V souvislosti s tím je podle ní otázkou, zda se
to neodrazí v počtu násilných trestných činů vůči příslušníkům menšin.

Podle
Charváta budou v budoucnu následovat akce v problematických lokalitách typu
Janov, ale i shromáždění podobná sobotnímu "pietnímu pochodu" radikálů Ústím nad
Labem, která nebudou primárně spojena s násilím. Průvod Ústím měl podle jeho
organizátorů připomenout bombardování města spojenci před 64 lety, zúčastnilo se
jej i mnoho Němců. Úvahy o růstu extremistických projevů podnítil dnes navíc
žhářský útok na Opavsku, při němž byli zraněni tři Romové, i když policie teprve
prověřuje, zda šlo o rasově motivovaný čin.

KAM DÁL?