Obce považují agenturu pro romské otázky za zbytečnou instituci

Představitelé obcí pokládají vznik vládní agentury pro řešení romských otázek
za zbytečný krok, který nic podstatného nepřinese. Poukazují na existenci řady
projektů, na nichž se v současnosti podílejí radnice a neziskové organizace, a
tvrdí, že řešení problému by napomohly spíše legislativní změny. Zároveň se jim
nelíbí, že by se záležitostmi Romů v regionech zabývali úředníci ve vzdálené
Praze, vyplynulo z dnešní ankety ČTK. Ministryně pro menšiny a lidská práva
Džamila Stehlíková (SZ), která s vytvořením agentury počítá, si postoj starostů
vykládá jako nedorozumění.

Stehlíková ČTK řekla, že úloha agentury by byla hlavně metodická, tedy
poskytování "know how" těm, kteří o to požádají. Agentura by podle ministryně
rozhodně nikomu nic nediktovala. Stehlíková zároveň zdůraznila, že pracovníci
agentury již působí v rámci Rady vlády pro záležitosti romské komunity.
"Nevznikne tedy žádný nový úřad, vznikne jen nový název," podotkla ministryně.

Se založením nové instituce nesouhlasí například starostka Vsetína Květoslava
Othová (KDU-ČSL). Město má podle ní velké zázemí sociálních služeb, jako jsou
Agentura podporovaného zaměstnávání, Diakonie, Charita či terénní pracovníci.
Všichni navíc dobře znají prostředí i jeho obyvatele. "Problém by mohla vyřešit
novela sociálního zákona v návaznosti na vzdělávání a motivaci lidí chodit do
práce," míní Othová.

Podobný postoj zaujali mostecký primátor Vlastimil Vozka (Sdružení Mostečasné
Mostu) či starosta městské části Brno-sever Leo Venclík (ODS), kteří si myslí,
že politici a úředníci by měli přednostně hovořit s představiteli obcí, kde
Romové žijí. Také podle místostarosty Náchoda Jaroslava Rohulána není vznik
agentury potřeba. "Funguje tu již Rada vlády pro záležitosti romské komunity.
Navíc potřebnější jsou legislativní změny, které by například poskytly páky, jak
přinutit Romy, aby pracovali," míní Rohulán.

Zástupci neziskové organizace Roma Vidnava, kteří pomáhají Romům na
Jesenicku, vznik vládní agentury naopak vítají. Přiznali však, že si její přesné
obrysy zatím neumějí představit. "Může to být prospěšná věc, ale zatím si
nedokážeme představit její obsah. To, co slyšíme, je neurčité," řekl ČTK
jednatel sdružení Václav Zástěra. Podle něj by měla agentura především zkoumat
znalosti a zkušenosti malých organizací, které v této oblasti působí, a
zjišťovat, co jim chybí. "Mohla by tak pomoci například v kontaktech či v
jednání na úřadech," doplnil Zástěra.

Vedoucí odboru sociálních věcí pardubického magistrátu Iva Liedermanová
podotkla, že existuje spousta projektů na pomoc Romům. "Například u vzdělávacích
programů je ale základem docházka, v našem projektu na výuku počítačových
dovedností Romů byla po jedné až dvou lekcích účast mizivá nebo žádná. Tady je
nezbytné nějaké legislativní opatření," upozornila.

Místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Tomáš Kuřec (ČSSD)
považuje vládní agenturu pro řešení romských otázek za "jen další úřad pro
úřad", pokud by měla sídlit v Praze. "Pražští úředníci vědí o našich problémech
velice málo. Nedovedu si představit dobře placeného úředníka v Praze, který se
bude dobře orientovat v romské problematice v Ostravě," namítl.

Podle náměstka primátora Jihlavy Radka Vovsíka (ODS) záleží na tom, co by
bylo konkrétní náplní činnosti agentury. "Existuje řada různých projektů, které
se řešením takzvané romské otázky zaštiťují a finanční pomoc může být
roztříštěná. Kdyby se to mělo sjednotit, asi bych se tomu nebránil," poznamenal.
Zároveň ale upozornil, že problém se netýká jen Romů, ale obecně
nepřizpůsobivých obyvatel, kteří mohou být jakékoli národnosti.

Starosta Peček na Kolínsku Milan Urban (ODS) by pomoc státu při řešení romské
otázky uvítal. "Potřebovali bychom, aby pomoc byla opřena o nějaký zákon. Jestli
by ale něco vyřešila vládní agentura, nedokážu říct," uvedl.

Vláda si vytvoření agentury proti sociálnímu vyloučení předsevzala ve svém
programovém prohlášení. Agentura by měla koordinovat kroky k začlenění sociálně
vyloučených lidí zpět do společnosti. V místech s ghetty by shromáždila zástupce
samosprávy, neziskových sdružení i firem a pomohla by jim najít řešení ke
zlepšení situace. Organizace v regionech by také měla naučit získat peníze na
projekty z evropských fondů. O zřízení instituce se zmiňuje i programový
dokument Evropského sociálního fondu, z něhož by do ČR měly plynout v příštích
letech miliardy korun. Podle nejnovějšího vyjádření Stehlíkové by agentura měla
vzniknout k 1. lednu příštího roku.