NSS naznačil, jak má vláda postupovat vůči extremistickým stranám

Nejvyšší správní soud (NSS) dal vládě návod na to, jak postupovat při
návrzích na rozpuštění extremistických stran. V novém čísle Sbírky rozhodnutí
NSS vyšel výběr z březnového rozhodnutí o Dělnické straně s jasně vypsanými
podmínkami, které musí vládní návrhy splnit. V případu krajně pravicové Dělnické
strany vláda neshromáždila dost důkazů a soud její návrh zamítl.

Ministr vnitra Martin Pecina již v květnu oznámil, že vláda podá další návrh.
Shromáždit podklady proti Dělnické straně však může být podle některých
odborníků obtížnější než v době před sepsáním prvního návrhu. Politolog Pavel
Pečínka dnes ČTK řekl, že si představitelé strany dávají větší pozor na
formulace i činy. "Naučili se precizovat pod dohledem právníků své výstupy,
například důsledně používají spojení národní socialismus místo slova nacismus,"
uvedl Pečínka.

Sbírka rozhodnutí shrnuje nejdůležitější verdikty NSS. Soudci v ní nyní
například uvedli, že je nutné, aby vláda shromáždila dostatek důkazů o
protiprávním chování strany. Podle zákona o sdružování v politických stranách je
protiprávní například usilování o odstranění demokratických základů státu, snaha
o uzurpování moci a potlačování rovnoprávnosti lidí, ale také nedemokratické
vnitrostranické uspořádání.

Dále musí vláda doložit, že strana představuje bezprostřední hrozbu pro
demokratický právní stát. Je také nutné prokázat, že potlačení práva na
sdružování v politických stranách je vyváženo potřebou ochrany nějakých jiných
důležitých hodnot. "Těmito hodnotami jsou zejména zájem na bezpečnosti státu,
veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku, předcházení trestným činům nebo ochrana
práv a svobod druhých," uvedli soudci ve Sbírce rozhodnutí.

NSS také znovu zopakoval, že navrhovatel, tedy vláda, nese takzvané břemeno
tvrzení a břemeno důkazní, což znamená, že musí návrh řádně podložit důkazy.
Někteří odborníci kvůli prvnímu návrhu proti Dělnické straně ostře kritizovali
ministerstvo vnitra, které prý odůvodnění návrhu zcela podcenilo. Vnitro se
bránilo tím, že s podobnou argumentací nemělo žádnou zkušenost. Dosud vláda
předkládala především návrhy zdůvodněné nedostatky ve finančních zprávách stran,
nikoliv protiprávní činností a ideologií.

Vláda podle Peciny podá druhý návrh okamžitě po uplynutí zákonné půlroční lhůty.
Připustil, že nový podnět může být opět neúspěšný. "Ale já si myslím, že
takovéto věci musíme zkoušet znova a znova," řekl Pecina v květnu.

Jednání o Dělnické straně, které bylo první svého druhu, sledovala v březnu u
Nejvyššího správního soudu zaplněná jednací síň, v níž seděli i příznivci
strany. Vláda tvrdila, že Dělnická strana zastřešila extremisty a usiluje o
svržení demokratického zřízení. Poukazovala na údajné spojení s neonacistickým
Národním odporem.

Dělnická strana patří v poslední době k nejaktivnějším subjektům na krajní
pravici. Pořádá mítinky a pochody a ostře kritizuje parlamentní strany. Ve
volbách do Evropského parlamentu ji podpořilo přes 25.000 voličů. Přehoupla se
tak přes jedno procento hlasů a získala státní příspěvek. "Právě to straně
nejspíš umožní více využívat rady právníků," uvedl Pečínka.

KAM DÁL?