Starosta Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji Pavel Louda odstartoval svým
prohlášením s názvem „cikáni znásilnili“ vlnu rasových a etnických diskusí,
které vyústili v pochod extrémistických skupin Novým Bydžovem. Záštitu nad tímto
pochodem převzala Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), nástupkyně
Dělnické strany rozpuštěné Nejvyšším správním Soudem dne 17. 02. 2010 na základě
zjištění, že v programu, idejích a symbolice strany nalezl xenofobní a
šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus,
tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. V této souvislosti je nutno
podotknout, že DSSS je strana stejné personální struktury, šíří stejné ideje a
proslovy tzv. pravicového populismu, vyznačuje se programovou shodu z DS.
DSSS se nadále pokouší o paušalizaci negativních patologických jevů,
vyplývajících ze sociálních problémů, výlučně však zevšeobecňováním na jednu
etnickou skupinu, nebo menšiny v ČR. Tím vytváří pocit ohrození v majoritní
části, která se cítí být diskriminována, ohrožena, nebo znevýhodňována. Takto se
DSSS snaží o radikalizaci majoritní části společnosti, která již v minulosti
ukázala připravenost konfrontace i z PČR na litvínovském sídlišti Janov.
Alarmující je, že celá mediální podpora sílícího extremismu a pravicového
populismu, akceptaci extremistických idejí, která si našla sympatie a podporu v
drtivé většině majoritní části společnosti a širší veřejnosti. Sám ministr
vnitra Radek John v této souvislosti nedávno uvedl, že nenávisti vůči Romům
propadlo kolem 90% populace. Zarážející je i fakt, že tento populismus pronikl
do všech oblastí veřejného sektoru, počínaje představiteli vlády, až do
samospráv a v neposlední řadě do bezpečnostních složek, především PČR, což
potvrdil i sám předseda DSSS Tomáš Vandas.
Co se týče samospráv vzorovým příkladem je i tzv. nulová tolerance zavedená na
Litvínovsku zaměřená především a výlučně vůči Romům, prohlášení 51 starostů měst
a obcí ze dne 14.02.2011 v Novém Bydžově a v neposlední řadě i nečinnost
starosty Nového Bydžova, který dal volný průběh šíření extrémistickým,
šovinistickým, xenofobním a rasovým útokům vůči Romům! Přitom stačilo málo.
Dodržet zákon, po kterém tak rovně provolávají extrémisté. Ustanovení § 7 odst.
4 zákona č. 84/1990 Sb. stanoví, že účastníci shromáždění nesmějí mít obličej
zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci po celou dobu
shromáždění. Pokud účastníci shromáždění tuto povinnost nesplní, je možné
takovéto shromáždění v souladu s ustanovením § 12 odst. 5 rozpustit, nebo si jen
přečíst „manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím“
Výňatek z manuálu:
Co je důvodem pro rozpuštění shromáždění? Důvody pro rozpuštění jsou stanoveny
zákonem. Zákon nelze vykládat tak, že k výzvě chovat se nelegitimním způsobem
dochází pouze tehdy, když dojde k výslovné výzvě k nějakému jednání. Během
shromáždění dochází k rasistickým útokům na minority, napadání přistěhovalců,
přihlášení se k neonacistickým myšlenkám. Je tedy nutné pečlivě poslouchat
projevy a vyhodnocovat jejich obsah. Mnohdy se stává, že řečníci mluví nejen
česky, ale i německy. V takovém případě je vždy nutné pečlivě sledovat i
cizojazyčný text, neboť jeho následný český překlad nebývá vždy odpovídající
originálu.
Je k rozpuštění shromáždění zapotřebí znalec?
K závěru, že shromáždění není v souladu se zákonem, a že je tedy možné ho
rozpustit, není žádoucí řídit se pouze stanoviskem znalce. Úřad má mít u
problematických shromáždění dostatek informací již před samotným začátkem
shromáždění[z pozvánek, z webu] a intenzivně spolupracovat s policií. S
vyhodnocením projevů účastníků [tedy nejen řečníků, ale i způsobu oblečení
účastníků, tiskovin distribuovaných během akce, textů písní, které shromáždění
doprovází atd.] během samotného shromáždění může pomoci rovněž policie. Ta
disponuje řadou kvalitních odborníků, kteří mohou obecnímu úřadu pomoci
identifikovat extremistické projevy.
Jak má správní orgán rozpustit shromáždění?
Rozpuštění shromáždění je třeba provést dostatečně hlasitě, a pokud je to třeba,
tak i v cizích jazycích. Obecní úřad musí být v kontaktu s policií, která může
následně provést zákrok proti shromáždění. Rozpuštění shromáždění podléhá
přezkumu v rámci správního soudnictví. Správní orgán tedy musí rozpuštění
shromáždění řádně odůvodnit. K tomu slouží jednak záznamy projevů, audiovizuální
nahrávky průběhu akce, materiály rozdávané v průběhu, jednak další zdroje
informací, které souvisejí s daným shromážděním [webové stránky, pozvánky na
akci apod.].
Je nutné zároveň se sdělením zástupce obecního úřadu předat i písemné vyhotovení
rozhodnutí?
Ne. Rozhodnutí o rozpuštění shromáždění na místě není individuální správní akt,
ale faktický pokyn k učinění při shromáždění, které naplnilo zákonné důvody pro
rozpuštění. Sdělení [nikoli rozhodnutí] musí obsahovat důvody pro rozpuštění
[viz ustanovení § 12 odst. 1 shromažďovacího zákona].
Taky je v této souvislosti namístě zeptat se kompetentních, proč i přes
avizované organizování se militantní části DSSS na internetu, přičemž byl
předpoklad, že může dojít k útokům na obyvatelstvo, nebo k zneužití povoleného
shromáždění k šíření rasové a etnické nesnášenlivosti, nebyl na místě přítomen
expert, který by bezpečně identifikoval extremismus a jeho nebezpečí nebo
přistavena mobilní soudní síň. Proto se ptám. „Komu a proč tenhle pravicový
populismus víceméně vyhovuje“?
KAM DÁL?
Nový Bydžov pohledem Patrika Bangy
Svědectví z místa brutálního policejního zásahu v Novém Bydžově
Nový Bydžov: lidská práva pod kopyty koní
Nový Bydžov: Brutální zásah policie proti pokojným demonstrantům, bojůvka
neonacistů zranila jednoho Roma
