Nositel Nobelovy ceny Watson pobouřil rasistickými výroky

Bouři nevole vyvolal jeden z objevitelů struktury DNA a nositel Nobelovy ceny
za lékařství z roku 1962 James Watson svým tvrzením, že černí Afričané jsou méně
inteligentní, než bílí. Londýnské muzeum přírodních věd (Science Museum) už
kvůli tomu zrušilo plánovanou přednášku tohoto prominentního amerického
badatele, oznámil dnes v internetovém vydání britský list The Independent.

Watson v listu The Sunday Times vyjádřil názor, že vyhlídky afrického
kontinentu do budoucna jsou špatné. Západ totiž podle něj vychází ve své
politice rozvojové pomoci z toho, že "jejich (černochů) inteligence odpovídá té
naší, přestože proti tomu mluví všechny testy". V příštích deseti letech budou
objeveny geny odpovědné za tyto rozdíly, citovala Watsona agentura APA.

Jak devětasedmdesátiletý nositel Nobelovy ceny zdůraznil, zasluhuje lidské
snažení o rovnost lidí uznání. Osoby, které mají co do činění s černošskými
spolupracovníky, však podle Watsona soudí, že tomu tak není. Podobné úvahy jsou
obsaženy i ve Watsonově nové knize, která má v Británii vyjít příští týden.

"Neexistuje žádný logický důvod domnívat se, že intelektuální schopnosti
osob, které byly v momentu své evoluce odděleny, musejí být identické," píše se
v ní mimo jiné. "Naše přání přiznat všem stejné rozumové schopnosti jako určité
univerzální dědictví lidstva není dostačující k tomu, aby se také naplnilo,"
prohlašuje Watson.

Watson má v Británii představit svou novou knihu s názvem Avoid boring people.
Lessons from a life in science (Vyhněte se nudným lidem. Lekce z vědeckého
života). Při této příležitosti má navštívit nejvýznamnější akademické instituce
v zemi, včetně Oxfordu a Cambridge stejně jako Královské vědecké společnosti v
Londýně.

Na pátek byl naplánováno jeho už vyprodané vystoupení v londýnském Science
Museum. To ale bylo nyní odřeknuto kvůli Watsonovým výrokům, které podle
zdůvodnění muzea překračují jakoukoliv ještě akceptovatelnou diskusní hranici.
Zástupci organizací na obranu lidských práv požadují, aby Watson svá tvrzení
odvolal a omluvil se.

Podle italského listu Corriere della sera se Watson už v minulosti postaral o
rozruch svými výroky o politice, sexualitě a rasách. V roce 1997 například
prohlásil, že žena má právo na potrat, jestliže z genetické analýzy embrya vyjde
najevo, že její dítě bude mít homosexuální sklony.

Kromě toho se prý Watson vyslovil i pro eugeniku – za éry nacismu označovanou
jako rasová hygiena.

"Lidé soudí, že by to bylo hrozné, kdyby byly všechny dívky krásné. Já
naproti tomu myslím, že by to bylo báječné."

V roce 1962 získal Watson spolu s Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem
Nobelovu cenu za lékařství za objev stavby DNA.Byl to průlomový objev minulého
století, který dal zásadní podnět biologii a položil základy nových přístupů v
medicíně. Vedl postupně také k plné identifikaci lidského genomu, která se
podařila v roce 2003.