Nezisková sdružení: Stát má zakročit proti vykořisťování cizinců

Zahraniční pracovníci bývají podle neziskových organizací často
zaměstnavateli a zprostředkovateli práce vykořisťováni a zotročováni. V dopise
adresovaném premiéru Janu Fischerovi a některým ministrům to dnes uvedli
zástupci 12 sdružení pomáhajících cizincům. Stát podle nich není schopen
zneužívání cizinců zabránit. Signatáři vyzývají, aby vláda zahraničním
pracovníkům ulehčila život.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím obsah dopisu hodnotit nechce; ministr
Petr Šimerka jej dosud neobdržel. "Pan ministr se i tímto dopisem bude zabývat,
stejně jako všemi ostatními podněty, a bude to řešit, bude-li to třeba," řekla
ČTK mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.

Podle dopisu, který má ČTK k dispozici, škodí vykořisťování cizinců celé
společnosti. Často totiž pracují nelegálně, a státní rozpočet proto přichází o
miliardy korun; jimi vydělané peníze se naopak stávají zdrojem kriminálních
aktivit.

Podle autorů dopisu stát jen nedostatečně kontroluje pracovní podmínky cizinců.
"Běžná praxe inspektorátů práce je přešetřovat podané podněty, a ty od cizinců
přicházejí jen velmi zřídka," stojí v dopise.

Ředitel odboru azylové a imigrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman
minulý týden uvedl, že minsterstva vnitra a práce do dvou měsíců předloží návrhy
novel cizineckého zákona a zákona o zaměstnanosti. Úpravy by měly řešit
například zneužívání živnostenských oprávnění a působení personálních agentur.

Situace zahraničních pracovníků se podle signatářů dopisu za nynější krize
zhoršuje. "Obáváme se, že situace v cizineckých komunitách ústí v řadu lidských
tragédií," uvedl ředitel Organizace na pomoc uprchlíků Martin Rozumek.

Ministerstvo vnitra letos zavedlo pro cizince, kteří v Česku přišli o práci,
program dobrovolných odjezdů. Možnosti vrátit se na náklady českého státu do
vlasti už využilo přes 2200 lidí, z toho 15 cizinců, kteří zde pracovali
nelegálně.

Podle neziskových organizací však projekt problémy migrantů vyřešit nemůže. Stát
by podle nich měl především postihovat zaměstnavatele; využít lze například
legislativu Evropské unie. "Cizincům je třeba dát více práv, aby se byli schopni
bránit sami," míní signatáři dopisu. Kromě Organizace pro pomoc uprchlíkům dopis
podepsali také například zástupci sdružení Člověk v tísni, Centra pro integraci
cizinců, Českého helsinského výboru, Multikulturního centra nebo Poradny pro
občanství, občanská a lidská práva.

Podle odborníků se veřejnost dozví jen o malém množství případů zneužívání práce
cizinců; zahraniční pracovníci i jejich zaměstnavatelé obvykle zatajují také
pracovní úrazy. Například před týdnem dva opilí zahraniční dělníci těžce zranili
svého kolegu ve Zlíně, když mu pustili na hlavu betonový kvádr.

"Podobné případy ukazují jenom špičku ledovce," řekla ČTK Karolína Dobiášová z
Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním důvodem, proč zahraniční pracovníci i jejich
zaměstnavatelé obvykle úrazy tají, bývá právě nelegálnost jejich zaměstnání.

Podle výzkumů jsou zahraniční dělníci nejčastěji ohroženi právě pracovními
úrazy; například Ukrajinci ve srovnání s Čechy dokonce třikrát více. Někdejší
Institut zdravotní politiky a ekonomiky v reprezentativním výzkumu v roce 2004
zjistil, že důvodem může být jejich velká pracovní zátěž. "Polovina Ukrajinců
udávala, že pracují 11 až 12 hodin denně," uvedla autorka výzkumu Dobiášová.
"Téměř sedm procent respondentů z celého vzorku nemělo ani jeden volný den v
týdnu," dodala.