Německá krajní pravice urážela menšiny v regionálním parlamentu
Ostrými výpady proti cizincům a odmítnutím uctít oběti nacismu tento týden šokovali regionální poslanci za krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD) na severovýchodě Německa.
Šéf frakce NPD v zemském sněmu Meklenburska-Předního Pomořanska Udo Pastörs si podle deníku Bild ve čtvrtek stěžoval na údajné zatížení německých aglomerací “asijsko-negroidním” vlivem a na přistěhovalectví Židů.
Nacionalisté se tento týden v severoněmeckém zemském sněmu zachovali nepřístojně hned dvakrát. Ve středu totiž odmítli povstat při symbolické minutě ticha na uctění památky obětí nacismu. Ve čtvrtek pak zmrazil poslance z demokratických stran Pastörs svými xenofobními výroky, jimiž obhajoval návrh své strany na vypracování studie “o pravdivých nákladech přistěhovalectví a jeho fiskálních dopadech na sociální systémy”.
Podle Bildu a serveru týdeníku Die Zeit zákonodárce horoval proti údajnému “zaplavení našich městských aglomerací asijsko-negroidním vlivem”, proti “příživnictví azylových podvodníků”, proti údajnému přivandrovalectví východních Židů a proti “cizozemským spodním vrstvám”, jež drancují německé sociální pokladny.
Die Zeit na svých internetových stránkách napsal, že Pastörs “překonal sám sebe dosud nejxenofobnějším proslovem” v zemském sněmu, jenž sídlí v honosném zámku ve Schwerinu.
Místopředsedkyně zemského sněmu Renate Holznagelová z Křesťanskodemokratické strany Německa (CDU) se několikrát pokusila poslancovy extremistické výlevy zarazit napomenutími a voláním k pořádku. Když se po Pastörsovi ujal slova jeho stranický kolega Stefan Köster a předsedající obvinil ze “zvůle”, přerušila Holznagelová schůzi a Köster byl nakonec vykázán z jednacího sálu.
NPD se v minulých letech dostala do zemských sněmů dvou poměrně chudých východoněmeckých spolkových zemí – v roce 2004 v Sasku a předloni právě v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Úspěch strany je tu však poněkud paradoxní vzhledem k malému podílu cizinců v těchto regionech. Například v Meklenbursku-Předním Pomořansku žijí pouhá dvě procenta obyvatel bez německého pasu. Právě proto však i mnozí západoněmečtí neonacisté považují východ spolkové republiky za “nejněmečtější”.