Němci zatkli dalšího teroristu, nedávného člena neonacistické NPD, kvůli sérii vražd přistěhovalců. S NPD úzce spolupracuje DSSS

Německá policie zatkla dřívějšího činitele neonacistické Národnědemokratické
strany Německa (NPD) Ralfa Wohllebena, který je podezřelý, že pomáhal trojici
pravicových extremistů ze saského Zwickau. Těm je připisováno nejméně deset
vražd, převážně přistěhovalců, v letech 2000 až 2007. Podle listu Leipziger
Volkszeitung existuje důkaz, že členka této skupiny Beate Zschäpeová byla
informátorkou bezpečnostních sil, které ji údajně kryly. S Národnědemokratickou
stranou Německa (NPD) úzce spolupracuje česká Dělnická strana sociální
spravedlnosti Tomáše Vandase.

Šestatřicetiletý Wohlleben je podle oznámení německého státního
zastupitelství podezřelý z podpory takzvaného  Národněsocialistického
podzemí (NSU), jak si trojice rasistických vrahů, Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a
Uwe Mundlos říkala. Vyšetřovatelé bývalého funkcionáře NPD viní z podílu na
šesti vraždách a na jednom pokusu o ni.

"Obviněný je důvodně podezřelý, že NSU v letech 2001 nebo 2002 obstaral zbraň
a munici," uvedlo spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe, podle něhož
Wohlleben udržoval s neonacistickým triem kontakty už od 90. let minulého
století. "Tuto zbraň a munici měl předat kurýrovi, který je z jeho pověření
dodal členům NSU ve Zwickau," doplnili žalobci. Trojici prý také pomáhal
finančně.

Wohlleben podle německých médií patří k dobře známým postavám v
neonacistických kruzích. V letech 1999 až 2008 patřil k širšímu vedení NPD, a v
letech 2006 až 2008 byl dokonce zástupcem zemského vedoucího této strany v
Durynsku. Do loňska také řídil buňku NPD v tamním městě Jena, odkud trojice
pravděpodobných vrahů pocházela.

Němečtí politici v souvislosti s touto kauzou znovu diskutují o zákazu NPD.
Berlínská vláda se o to už jednou před lety pokusila, v roce 2003 její návrh ale
zablokoval ústavní soud. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také plánuje
vytvořit rozsáhlou databázi neonacistů.

Wohlleben je už čtvrtou osobou zadrženou kvůli sérii vražd osmi tureckých
živnostníků, jednoho Řeka a německé policistky. Na svědomí má tato skupina také
více než desítku přepadení bank a nejspíš i bombové útoky. Friedrich už dříve
prohlásil, že okruh podezřelých v tomto případu čítá asi tucet lidí.

Ve vazbě už sedí Zschäpeová a dva její komplicové, z nichž jeden pro NSU
najímal automobily používané poté při vraždách a druhý je podle všeho tvůrcem
animovaného videa, v němž se tato skupina k činům doznala. Všichni ale podle
dosavadních informací odmítají vypovídat. Dvě z hlavních postav teroristické
trojice, Böhnhard a Mundlos, údajně spáchali 4. listopadu před hrozícím zatčením
sebevraždu.

Skupině se od roku 1998 dařilo skrývat před německými úřady, což už dříve
vyvolalo spekulace o jejím napojení například na kontrarozvědku. Podle deníku
Leipziger Volkszeitung existuje důkaz, že Zschäpeová byla informátorkou
kriminalistů v Durynsku, a byla tak "kryta ze strany státu". Poslední známá
žijící členka NSU podle listu dodávala policii informace z prostředí extrémní
pravice. Měla v té době údajně až pět krycích jmen.

Dělnická strana sociální spravedlnosti uzavřela s NPD manifest o spolupráci.
Zaměřit se společně chtějí na propagaci opatření proti imigraci a přeshraniční
spolupráci zaměřenou na komunální úroveň.

Předseda NPD Udo Voigt, který byl na pozvání DSSS letos v České republice,
před čtyřmi lety zpochybnil rozsah vyvražďování Židů za druhé světové války a
požadoval navrácení území, která Německo ztratilo po roce 1945. Členové NPD či
osoby s ní sympatizující již několikrát stanuli před německými soudy kvůli svým
revizionistickým projevům a prohlášením hraničícím s popíráním holokaustu.

KAM DÁL?


Vraždy migrantů v Německu rozřešeny. Vnitro mluví o krajně pravicovém teroru