Některé aspekty mentálních schopností a aktivit druhu Čecháček nácíčkovský

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Byl jsem pověřen p. prof. Loro Kondradem, abych se pokusil shrnout některé
aspekty mentálních schopností a aktivit druhu Čecháček nácíčkovský (Bohemiculus
nacisticus, Kondrado 2009).

Hned na začátku je nutno podotknout, že se záměrně vyhýbáme termínu „myšlení“
v souvislosti s druhem Čecháček, neboť tato činnost je zkoumanému druhu zcela
cizí, což bude zřejmé z následujícího výkladu.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Etolog objevil nový živočišný druh, Čecháčka nácíčkovského

Tento fakt s nejvyšší pravděpodobností souvisí s nízkým množstvím mozkové
hmoty, kterého si všímá prof. Kondrado v úvodní studii.

Bylo pozorováno, že Čecháček nácíčkovský bez velkých problémů zvládá základní
životní úkony, jakými jsou dýchání, při kterém s vysokou pravděpodobností není
nucen dávat sám sobě verbální pokyny „nadechnout – vydechnout“. Příjem potravy
(zejména tekuté) mu rovněž nečiní problém.

Zvlášť vyspělí jedinci pak zvládají i jednoduché manuální úkony, jakými jsou
otevření plechovky či lahve, hod předmětem, úder pěstí či těžším předmětem,
rozdělání ohně.

Synchronizovaně s ostatními jedinci svého druhu pak průměrný Čecháček
částečně ovládá i hlasové projevy ve formě hrdelních výkřiků a ječení.

Tolik pro vaši informaci na úvod.

Nyní mi prosím dovolte zúžit téma a soustředit se na pokus o vhled do
Čecháčkova vnímání okolního světa.

Dosavadní pozorování naznačují, že Čecháček vnímá pouze tři barvy, kterými
jsou bílá, červená a černá. Cokoliv, co se do tohoto schématu nevejde, je
preventivně vnímáno jako nepřátelské.

Zvláštní schopností tohoto druhu je pak vnímání sluchové, ve kterém prokazuje
nebývalou schopnost slyšet pouze to, co slyšet chce.

Z uvedeného vyplývá, že jeho vnímání okolní reality je značně selektivní a
není náhodou, že slovo „selekce“ patří k jeho oblíbeným, zároveň také jednomu z
mála trojslabičných v jeho slovní zásobě.

Zmínil jsem již fakt, že Čecháček nevykonává žádnou činnost, kterou by bylo
možné nazvat myšlením. Myšlení je u něj nahrazeno následujícími aktivitami,
kterými jsou:

a) Opakování – metální recyklace.

Zde je nutno si uvědomit, že Čecháček není bytost kreativní. Je tedy nucen
stále znovu používat to, co již bylo použito, vyřazeno, zcizeno, upraveno,
zpotvořeno etc. stále znovu a znovu. A to jak v oblasti dějinných období postojů
na straně jedné, tak i slov, slovních spojení, klišé a frází, symboliky v
oblasti výraziva.

Rovněž v oblasti konkrétního komunikačního celku, který bychom s jistou
nadsázkou mohli nazvat rozhovorem, je tento jev pozorovatelný ve formě opakování
slov a frází jednotlivými účastníky.

b) Opírání

Schopnost samostatného úsudku je zcela mimo oblast Čecháčkových možností. V
praxi tento handicap nahrazuje přejímáním toho, co řekl „známý“, „jedna paní“,
„objektivní historik“, „vůdce“ a další autority včetně toho, co se „všeobecně
ví“.

c) Popírání

Je základním nástrojem Čecháčkova instrumentaria sebeprezentačních postupů v
případech, kdy je poukázáno na důsledky a negativa vlivu Čecháčků jako druhu na
okolní ekosystém. Čecháčkové tento nástroj používají jak pro prezentaci
historie, tak i současnosti.

Jeho základním mechanismem je přesunutí odpovědnosti za důsledky a negativa
Čecháčků na kohokoliv z okolí, nejlépe pak na ty, kdo tyto důsledky nesou ve
svém životě.

Nástroj je používán v obecnějších rovinách a úzce souvisí se selektivním
vnímáním světa.

d) Zapírání

Úzce souvisí s Popíráním.

Čecháček je však používá v konkrétních situacích, které se týkají jej osobně.
V této situaci je používáno obdobně jako popírání, obvykle k vyklouznutí z
osobní odpovědnosti či únikový manévr v případě potřeby defenzivy během
konfrontace.

Obdobně jako Popírání úzce souvisí se selektivním vnímáním světa

e) Hecování

Hecování je naopak jedním ze základních nástrojů vnitrodruhové komunikace
Čecháčků. Spočívá v okopírování předchozího výrazu v rozhovoru a jeho následným
znásobením či zintenzivněním.

Jeho cílem je učinit dojem a postoupit ve vnitrodruhové hierarchii na vyšší
post.

f) Afekt

Afekt je pak komunikačním nástrojem Čecháčků v případě, že nedostačuje
použití výše zmíněných.

Velkou většinou je používán v komunikaci mimodruhové, v některých případech
se k němu Čecháčkové uchylují i v komunikaci vnitrodruhové, obvykle v situacích,
kdy nemají vyjasněno, který Čecháček je tím nejčecháčkovitějším.

Pokračující výzkum ukazuje, že v situaci, kdy je Čecháček v přesile nebo
jiné, pro něj výhodné situaci, bývá schopen přecházet od projevů verbálních k
fyzickým. Zdá se, že jeho jedinným limitujícím faktorem zde je jeho vlastní
zbabělost, jiná omezení pozorována nebyla.

Někteří Čecháčkové tuto svou vlastnost kamuflují konstatováním, že „Nejsou
žádní Čecháčkové, ale…..“

Zde se pak dostáváme k dalším bodům charakteristiky Čecháčkova vnímání světa,
kterými jsou:

g) Teritorialita

Za svůj Životní Prostor Čecháček považuje kterékoliv místo na planetě Zemi, v
celé známé oblasti vesmíru a pravděpodobně i jeho oblasti dosud neobjevené a
neprobádané. Z hlediska kvantitativního je přesvědčen, že mu zde patří vše. Z
hlediska kvalitativního je přesvědčen, že nic kromě Čecháčků nemá právo
existovat, obzvlášť ne tam, kde mu vše patří (srv. výše)

h) Agresivita

Agresivita je pak jediným Čecháčkům známým a dostupným prostředkem k
uplatňování Teritoriality v praxi. Jedinným lilmitujícím faktorem je zde opět
jen Čecháčkova zbabělost.Agresivitu svoji vlastní Čecháčkové považují za zcela
samozřejmou a legální. V důsledku dodnes neprobádaného mentálního přesmyku však
z agresivity obviňují celý svět kolem sebe.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

toto shrnutí je pouhým empirickým nástinem možných směrů budoucích výzkumů
faktografických i interpretačních a rádo by bylo i impulsem pro budoucí vědeckou
práci v tomto směru

Děkuji za pozornost.

KAM DÁL?


Etolog objevil nový živočišný druh, Čecháčka nácíčkovského