Několik měst prý zneužívá doplatky na bydlení. V ubytovně ve Varnsdorfu platí Romové víc než nájemníci v Praze na Vinohradech

Několik měst v Česku cíleně zneužívá doplatky na bydlení. Sama totiž zřizují
své ubytovny s vysokým nájmem, kde končívají lidé v nouzi. Rodinám pak radnice
dorovnávají náklady na bydlení dávkami, které plynou do městské pokladny. Uvádí
to analýza dopadů loňských úsporných balíčků na obyvatele ghett, kterou si
nechalo vypracovat ministerstvo práce. ČTK má materiál k dispozici. Podle něj
některé vládní škrty a reformy zřejmě významně přispěly "k sociálnímu propadu
celých skupin obyvatel", jiné se lidí z ghett téměř nedotkly.

"Tento mechanismus je zneužíván ze strany měst již řadu let (doplácení
drahého nájmu dávkou), ale v současné době se často jedná o cílené strategie ze
strany samospráv. V několika případech bylo dokonce zmapováno, že ubytovny
zřizuje a vlastní samotné město," uvedli v analýze její autoři z Demografického
informačního centra. Peníze tak plynou jako příjem do městské pokladny.

Jako "jeden příklad za všechny" jmenují autoři Varnsdorf. Podotkli, že v
ubytovnách přitom sociálně nejslabší dávají za nájem "výrazně víc, než by
platili za byt na Vinohradech v centru Prahy neromští obyvatelé".

Také v soukromých ubytovnách je nájem několikrát vyšší než tržní. Podle
analýzy byl třeba v Sokolově 2,5 krát, v Kladně i třikrát a ve Větřní až
čtyřikrát vyšší. Celou či podstatnou část nákladů obec doplácela právě doplatkem
na bydlení. "Tento přístup motivuje majitele ubytoven stále zvyšovat cenu.
Vzniká tak parazitní mechanismus, který je velice nákladný," píše se v analýze.
Autoři se ptají i po tom, jaké pohnutky podílet se na tomto postupu mají obce.
Jedním z vysvětlení by prý mohla být korupce úředníků.

Analýza vznikla loni a sledovala dopady škrtů a změn, které začaly platit od
ledna 2011. Autoři mluvili s obyvateli ghett a s odborníky, kteří se
problematice věnují. Vedli rozhovory s asi 160 lidmi.

Z analýzy vyplývá, že situace lidí z ghett se zhoršuje. V krizi ještě ubylo
možností práce pro osoby s nízkou kvalifikací. Závislost na dávkách tedy podle
autorů nebyla za posledních dvacet let nikdy vyšší. Pro velkou část lidí
představují peníze od státu jediný legální zdroj obživy. Z výpovědí obyvatel
vyloučených lokalit vyplynulo, že nejčastěji se využívaly sociální příplatek,
příspěvek na bydlení, dětské přídavky a rodičovský příspěvek. Některé dávky se
loni měnily, sociální příplatek se škrtl. Právě jeho zrušení podle odborníků
přispělo ke zhoršení situace "předlužených rodin". Mnohé přestaly splácet
závazky, přišly o bydlení a skončily v ubytovnách.

Analýza upozorňuje také na diskriminaci v bydlení, podle ní se některé
skupiny z trhu z byty "vytěsňují". Lidé v tísni si nemohou obstarat lepší
bydlení – nemají na ně peníze a brání jim v tom i předsudky. Na aktivní roli
komunálních politiků při řešení se ale nedá spoléhat, uvedli autoři. Podle nich
se musí zapojit stát.

Většina změn v sociální oblasti, které začaly loni platit, ale na život
obyvatel ghett prý vliv neměla. Týkaly se často zaměstnanosti. Mohli je tak
pocítit jen ti, kteří měli práci.

Doplatky na bydlení se chystá vláda od příštího roku zrušit. Ušetřit tak chce
ročně asi 800 milionů korun.