„Romové nepracují“ – „Romové nechtějí pracovat“
Romové se vedle tradičních řemesel živili obchodem a také jako muzikanti. Z
historie meziválečného Československa se dozvídáme, že Romové žijící na
Slovensku ovládali kovářské řemeslo, korytářství, košíkářství (též výrobu
metel), technologii výroby valek (nepálené cihly) a další profese (mnohé
řemeslníky najdeme v romských osadách dodnes). Mezi těmito všemi řemeslníky vždy
byli nejváženější – kováři. Romští kováři se též žili a pracovali na jižní
Moravě (jak víme z historických dokumentů už od 17. století !!), zde také
pracovali romští výrobci nepálených cihel, košíkáři, výrobci bačkor, kartáčů,
košťat a další. S polokočovným životem (který byl charakteristický pro tzv.
české Romy) se pojilo obchodování – zejména obchodování s koňmi, ale též
broušení nožů a nůžek čištění peří. Též tzv. olašťí Romové se často živili
obchodem. Obecně platí, že profesní dovednost ať už řemeslo, nebo systém
obchodování, či muzikantské umění, se předávalo v jednotlivých rodech z generace
na generaci. Profese, které vyžadují absolvování vyšších stupňů školského
systému, jako jsou lékaři, právníci, vědci, ad. jsou mezi Romy ve velké úctě, a
vysokoškolsky vzdělaných Romů stále přibývá.
Přirozený socioekonomický vývoj poznamenala ve 20. století tragedie romského
holocaustu. Státní systém absolutní zaměstnanosti obyvatelstva v socialistickém
Československu podporoval uměle vytvořenou „poptávku“ též po nekvalifikovaných
profesích (obecně řečeno – každý nakonec dostal práci, ať už na stavbě, v JZD…).
Ve spojitosti se silně asimilačními praktikami ve školství vyrostlo ( v
padesátých až osmdesátých letech minulého století) několik generací Romů, z
nichž mnozí jedinci mají problém uplatnit se na trhu práce a zvykli si čerpat
finance a obživu ze systému sociálních dávek – tento časem vzniklý nešvar se
potom bohužel přenesl i na generace mladší. K tomu se navíc přidává problém
diskriminace Romů ze strany zaměstnavatelů při přijímacích řízeních .
„Romům se dřív říkalo Cikáni/cikáni“
Je to pravda, ale jen v určitých souvislostech. Rozhodně se v češtině nejedná
o synonymum! Pokud jde o význam slov – v češtině pojem [cikán] má často spíše
hanlivý význam, v uměleckých dílech (literárních, ale i výtvarných ad.) pak
často úplně zavádějící. „Cikáni“ je v češtině pojem, kterým jedna etnická
skupina nazývá druhou, původ slova je patrně z řečtiny (kde – ještě přes
příchodem Romů do Byzance – označovalo původně příslušníky křesťanské heretické
sekty, nikoli tedy etnikum), v romštině slovo „cikán/ Cikán“ neexistuje. Romové
sami sebe nazývají „Roma“ (rom – psáno s malým r – znamená muž, manžel).
"Romové kradou víka od kanálů, vozí je do sběrných
surovin, a naschvál na těch špatně osvětlených místech, aby tam lidi pak po tmě
spadli“
Věříte tomu? A věříte tomu, že po večeři v čínském občerstvení můžete skončit
na pohotovosti s kočičím drápkem v krku? Přečtěte si knihu „Černá sanitka“ od
Petra Janečka, který se zabývá sběrem městských legend (něco z legend najdete i
na www.cernasanitka.cz)
