Návrh antidiskriminačního zákona čeká už jen sněmovní finále

Návrh antidiskriminačního zákona čeká ve sněmovně už jen závěrečné hlasování.
Poslanci by o něm mohli rozhodnout příští týden. Dnes dolní komora předlohu
projednala v takzvaném druhém čtení. Zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke
vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na
věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví,
náboženství a světový názor.

Republika měla zákon na ochranu před nerovným zacházením mít už při svém vstupu
do EU, za neexistenci normy jí hrozí sankce.

Někteří pravicoví poslanci míní, že takový zákon je zbytečný či přímo škodlivý a
vidí v něm nutné zlo vyplývající z tlaku unie. Levice naopak soudí, že norma je
důležitá, vláda ale podle ní předložila "bezzubý" návrh, který proti
diskriminaci chrání zcela nedostatečně. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil
(ODS) dnes uvedl, že mnoho pravidel zformulovaných v návrhu antidiskriminačního
zákona už český právní řád obsahuje.

Sociální demokraté navrhli několik změn, které by dosah antidiskriminačního
zákona oproti vládní verzi textu rozšířily. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová
naznačila, že v případě jejich odmítnutí by socialisté nemuseli ve finále pro
předlohu vůbec hlasovat. Ministryně za Stranu zelených Džamila Stehlíková ale
míní, že norma je i ve znění vládního návrhu vykročením správným směrem,
sněmovna by ji proto měla schválit a v budoucnu případně vylepšit.

Boris Šťastný z ODS naopak soudí, že zákon představuje "brutální vstup státu" do
subjektivního rozhodování a volby jednotlivých občanů. Navrhl proto, aby
sněmovna doprovodila schválení předlohy usnesením, v němž by mimo jiné
konstatovala, že přirozené rozdíly mezi lidmi nemůže žádný zákon uměle
odstranit. Dolní komora by také podle Šťastného měla uvést, že zákon přijímá
jako věc vyplývající ze závazků k EU a s jeho ideovým vyzněním se neztotožňuje.

Ombudsman Otakar Motejl, který se dnešního jednání účastnil, poslanci oponoval.
Domnívá se, že nový předpis může přispět ke zmírnění diskriminace, a přimluvil
se proto za jeho propuštění do závěrečné fáze jednání. "Ten problém
(diskriminace) tady existuje, ten problém tady je," prohlásil veřejný ochránce
práv.

Člověk, který by se cítil diskriminován, by se podle vládní předlohy mohl
obrátit na soud a domáhat se tam přiměřeného zadostiučinění, případně i peněžité
náhrady. Poslanci se ale zatím rozcházejí v názoru na to, kdo má nést důkazní
břemeno – jestli má někdo dokazovat, že je diskriminovaný, zda má jiný člověk
dokazovat, že nediskriminoval, jestli důkazní břemeno mezi obě strany sporu
rozdělit nebo ho přenést na soud. O těchto věcech rozhodne třetí čtení, kdy
budou poslanci hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích a pak o normě jako
celku.

Rozhodovat budou mimo jiné i o návrhu petičního výboru, který počítá s tím, že
na soudy by se mohly obracet například i různé organizace, které by se tam
nápravy domáhaly jménem celých skupin lidí. "Osobně konstatuji za sebe a za
vládu, že s takto pojatým návrhem nesouhlasíme. Domníváme se, že se jedná o
osobnostní právo bránit se proti diskriminaci, a tudíž má být dáno občanovi,"
prohlásil dnes ministr spravedlnosti.