Národní garda? Vtip nebo realita?

Nacionalisté z Národní strany, kteří veřejně hlásají nenávist vůči Romům, zakládají tzv. ochranné sbory „Národní garda“. Podle informací z webových stránek Národní strany již probíhá nábor zájemců o členství v NG. Důvodem založení je prý neschopnost policie ČR zajistit klid, pořádek a bezpečí. To vše má „slušným“ občanům zajistit právě Národní garda. Přes evidentní nebezpečí, které Národní garda především pro Romy v ČR reálně představuje, se předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny a stínový ministr vnitra František Bublan setkal na půdě PS se zmocněncem Národní gardy a mimo jiné jedním z vrcholných představitelů Národní strany Pavlem Sedláčkem. I když po setkání František Bublan zdůraznil, že se vznikem Národní gardy zásadně nesouhlasí, zajímali nás důvody této schůzky.

Odborníci soudí, že se založením Národní gardy můžeme být svědky velmi nebezpečného jevu. Podobně vznikaly nátlakové úderky Adolfa Hitlera… Proč jste se tedy sešel Pavlem Sedláčkem?
Zastávám zcela shodný názor, že účelem vzniku Národních gard je napodobit oddíly NSDAP, které začaly již v roce 1923 pochodovat německými městy. Zpočátku byly málo početné a lidé jim nevěnovali pozornost, později nabývaly na síle a ideologové využívali problémů, které nastaly z hospodářské krize a hledali nepřítele – v podobě Židů. Domnívám se, a po schůzce s panem Sedláčkem jsem o tom stále více přesvědčen, že ideologové Národní strany jsou rovněž příznivci jednoduchých a rychlých řešení, hledají inspiraci v nedávné minulosti, hrají na strunu lidské lhostejnosti, závisti a pohodlnosti. Jsem přesvědčen, že historie se v tomto směru již opakovat nemůže, nicméně tento jev považuji za nebezpečný a je třeba na něj upozornit a zároveň říci důrazné ne Národní gardě i pododobným iniciativám.

Jak vnímáte skutečnost, že vaše schůzka velmi vydatně posloužila Národní straně, potažmo Národní gardě k medializaci? Na stránkách Národní strany je vaše setkání hodnocení velmi pozitivně a optimisticky…
Byl jsem si vědom možného zneužití této schůzky, také jsem dlouho zvažoval, jak se k tomu postavit. Mlčením a obcházením této situace nic nevyřešíme, naopak navodíme dojem, že se nic neděje a že s tím tak trochu souhlasíme. Hodnocení na stránkách NS nemohu ovlivnit, pravda je taková, že jsme se s panem Sedláčkem zásadně neshodli.

Jste předsedou Výboru pro bezpečnost. Jakým způsobem chcete zabránit činnosti Národní gardy, která již aktivně pracuje?
Zabránit činnosti Národních gard, případně zrušit činnost Národní strany je věcí Ministerstva vnitra, potažmo Nejvyššího soudu, nicméně ve Výboru pro bezpečnost by takové rozhodnutí mělo maximální podporu a to napříč politickým spektrem.

Pár dní po vaší schůzce předseda KDU-ČSL prohlásil, že romská kultura je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Znamená to, že vrcholní politici vnímají Národní stranu a Národní gardu jako partnery do diskuse a Romy jako nebezpečí pro „slušnou“ společnost?
Prohlášení pana Čunka považuji za nešťastné, neetické, neodborné a nepravdivé. Nemohu se s ním ztotožnit a věřím, že i většina politiků má stejný názor. Pan Čunek si plete integraci s asimilací a pokud vyslovil názor o likvidaci rómské kultury, byla by to pro naši společnost velká chyba.

Pokud by vás zástupce Národní gardy, potažmo Národní strany, opět požádal o schůzku, přijal byste ho?
Nikoliv, protože můj posudek a poznání z první schůzky byl již dostačující.

Národní garda již aktivně působí, naposledy v Jihlavě, jak můžete zjistit na stránkách Národní strany. Ačkoliv jejich zákaz je v kompetenci ministerstva vnitra, neměl byste vy jako šéf Výboru pro bezpečnost návrh na tento zákaz iniciovat? V tuto chvíli je totiž ohrožena bezpečnost konkrétní části obyvatelstva na základě jejich etnicity…
Národní gardy nemají žádnou právní subjektivitu, nelze je tedy stíhat jako celek. Lze však postihnout jednotlivce, kteří se budou chovat nezákonně, projeví znaky rasové nenávisti, či potlačování práv jiných osob a podobně. Lze také vyvodit odpovědnost vůči Národní straně, která je zaregistrovanou politickou stranou a hlásí se k Národním gardám. Tato strana může ztratit licenci ke svému působení.

Jste stínovým ministrem vnitra. Pokud v příštích parlamentních volbách uspějete a stanete se “plnohodnotným” ministrem, jak budete vůči Národní gardě postupovat?
Budu postupovat podle zákona, to znamená, že jakmile se identifikují znaky trestného počínání této organizace, budou proti ní vyvinuta trestně-právní opatření.

Výkonný ředitel občanského sdružení Romea jako jeden z prvních kriticky reagoval na schůzku předsedy Výboru pro bezpečnost Františka Bublana s Pavlem Sedláčkem.

Jaký je váš názor na setkání pana Bublana s Pavlem Sedláčkem?

I přes fakt, že František Bublan vznik Národní gardy odmítl, považuji za jeho velkou politickou chybu, že na jednání ze zástupcem Národní strany a gardy vůbec přistoupil. Schůzkou legitimizoval činnost této extremistické strany a dal jí možnost zviditelnit se v médiích. A o to této okrajové straně přesně jde. Ihned po schůzce se na webu Národní strany objevily oslavné články, které označují jednání s ním jako úspěšné. O schůzce informovala všechna hlavní média. Ta, která informovala kriticky, především romská, byla okamžitě napadena na webu Národní stránky v článku nadepsaném „A co na to svoloč?“
Na základě diskuze s panem Bublanem musím však dodat, že jeho názor na Národní gardu je opravdu negativní. Pouze se neshodujeme v tom, zda je rozumné se s takovými lidmi scházet. Možná bylo další chybou, že ihned po schůzce František Bublan jasně neřekl, že Národní gardu odmítá. Titulky novinových článků pak nemusely hlásit „Bublan jednal s extremisty“, ale například „Bublan odmítl vznik Národní gardy“. Bohužel média vždy zjednodušují a politici by si právě proto měli dávat na své jednání větší pozor.

V čem vidíte nebezpečí setkání vrcholného politika s představitelem politické strany, která otevřeně hlásá nenávist k Romům?
Jestli Národní strana zůstane dál pouze marginálním nutným zlem demokracie, záleží i na tom, zda jí demokratické strany nebudou nahrávat na smeč. Současné politické špičce, koalici i opozici, chybí jasný distanc od extremistického jednání nebo vyjadřování některých stran nebo jejich představitelů. Bohužel politická kultura v ČR není ještě tak vyspělá a i proto může být předsedou jedné vládní strany člověk, který se svými názory těmto extremistům blíží. Od demokratických stran není slyšet hlasitý nesouhlas například s populistickým řešením a protiromskými výroky pana Čunka, senátorky Janáčkové nebo břeclavského zastupitele Nepraše. Před tímto problémem nelze zavírat oči a mlčet, ale naopak hlasitě nesouhlasit. Nemyslím si, že je ale vhodné s lidmi, kteří tyto extrémní postoje zaujímají, diskutovat. Naopak je potřeba dostat takové politiky do izolace, kde ztratí možnost rozhodovat o věcech veřejných. To platí jak o Národní straně, tak o současném předsedovi KDU-ČSL nebo senátorce Janáčkové.

Před pár dny začala aktivně působit Národní garda např. v Jihlavě. Jakým způsobem by podle Vás měly zasáhnout příslušné instituce?
Podle vyjádření zodpovědných osob zatím nehrozí legální činnost této polovojenské organizace. Ministr Langer jasně řekl, že činnost gardy budou příslušné složky sledovat a pokud se ukáže protizákonná, bude proti gardě zasaženo. Jedním z důvodů vzniku gardy je podle jejích webových stránek „rostoucí strach našich spoluobčanů, Čechů, Moravanů a Slezanů z chování nepřizpůsobivých menšin a imigrantů, které současná demoliberální garnitura nadsazuje nad řádné občany této země!“ V souvislosti s tím jaké Národní strana hlásá názory se obávám, že její činnost bude úplně jiná. Rád bych v této souvislosti připomněl jednotky SA v Německu, na konci třicátých let henleinovské Freikorps nebo Lidové milice. Všichni velmi dobře víme, jak působení takových organizací skončilo. Pokud politická strana zakládá „polovojenské jednotky“, je to vždy na pováženou.
Příslušné orgány by se měly důkladně zamyslet nad tím, zda Národní strana již nepřekročila pomyslný Rubikon a její činnost se neocitla za hranicí zákona. V takovém případě by měla být zakázána dle příslušných zákonů.

Myslíte si, že působení Národní gardy může vyvolat ze strany Romů občanské nepokoje např. založením romských domobran?
V několika málo dnech politické špičky této země legitimizovaly extremistickou stranu a zároveň daly veřejnosti na vědomí, že se Romové chovají de facto protiústavně. Obávám se, že pokud se politici budou chovat takto neuváženě dál, může během krátké doby požádat o schůzku pana Bublana Romano kherutno zaačhiben – Romská domobrana. Věřím, že naši politici jsou rozumní lidé a k takové radikalizaci nedojde. Záleží ale na jejich postoji a dalším jednání.