Nabitý klub Roxy aplaudoval romským umělcům

Druh?m kocertem tradi?n? romsk? hudby pokra?oval v p?tek 28. kv?tna romsk? festival Khamoro. P?epln?n? klub Roxy nad?en? aplaudoval tentokr?t p?ti kapel?m. Jako prvn? na p?dium nastoupila slovensk? skupina Kokavakere lavut?ra pana Janka Sendreia. Tato romsk? folkl?rn? kapela byla zalo?ena v roce 1997 a ??inkovala p?i mnoha r?zn?ch p??le?itostech po cel? Slovensk? republice i v zahrani?? (nap?. v Polsku, Ma?arsku, ?esk? republice atd.). Skupina vydala dv? nahr?vky s r?zn?mi styly hudby, jejich? hlavn?m c?lem je zachovat romskou hudbu pro ?irokou ve?ejnost. Kokavakere lavut?ra jsou doprovodnou kapelou zn?m?ho slovensk?ho romsk?ho souboru Romani Lulu?i a dr?iteli mnoha ocen?n? za ???en? a zachov?n? romsk? kultury a tradic. ?lenov? skupiny se krom? hudebn? ?innosti aktivn? pod?lej? na p??prav? projekt? vlastn?ho kulturn?-v?chovn?ho ob?ansk?ho sdru?en? L??ho drom, kter? krom? dal??ch projekt? v oblasti romsk? kultury ji? t?et?m rokem organizuje festival Balvalfest, na n?j? se pravideln? sj??d? kapely z cel? Slovensk? republiky.

Jako druh? p?i?la na ?adu Raya and Her Gipsy Legacy. Skupiny nejd??ve bez sv? frontmanky zahr?la n?kolik skladeb a pak u? na jevi?t? vtrhla jako urag?n Raya. Je neuv??iteln? co tato ?ena na jevi?ti dok??e. Jej? neskute?n? ?ivelnost strhla v?echny div?ky v Roxy. Raya byla objevena na konci pades?t?ch let prvn?m romsk?m divadlem -Theatre Romen- kdy? byli na turn? po Sov?tsk?m Svazu. Tento okam?ik byl rozhodujic?m pro jej? mezin?rodn? dodnes trvaj?c? kari?ru. V roce 1967 se Raya p?est?hovala do Norska, kde za?ala jej? skute?n? kari?ra na mezin?rodn? sc?n?. V n?sledujic?ch letech nato?ila mnoho desek a jezdila na turn? po cel?m sv?t? s r?zn?mi orchestry, nav?t?vila v?t?inu evropsk?ch st?t? a stejn? tak Ameriku, Arabsk? st?ty a Indii. Za tu dobu se za?adila mezi nejvlivn?j?? a nejzn?m?j?? romsk? um?lce. V posledn?ch 15ti letech vystupuje se svou rodinnou kapelou, kter? se skl?d? ze t?? generac?. Je st?le p??tomn? na mezin?rodn? sc?n? a zaznamen?v? velk? ?sp?chy na festivalech v Evrop? i v Indii. Po dlouhou dobu vyu??vala Raya svou pozici renomovan? um?lkyn? k pr?ci v boji pro pr?va Rom? a pro lidsk? pr?va v?eobecn?. D?sledkem t?to ?innosti bylo jej? zvolen? do parlamentu International Romani Union na jeho p?t?m kongresu v roce 2000. Jej? kapela se skl?d? z rodinn?ch p??slu?n?k? – dcery Natashi, vnuk? Nikaka a Aleca a zet? Yorana, kter? dopl?uje kontrabasista Ronny Sveen.

Ma?arsk? kapela Romano Drom (Romsk? cesta) se p?edstavila jako t?et?. Tato kapela vze?la ze zn?m? kapely Ando Drom, jejich prvn? cd “D?ta D?vla” bylo vyd?no v Madarsku v roce 1999. Druh? album ” Ando Foro” (Ve m?st?) vy?lo v listopadu 2001 a posledn? album “Ande Lindri” (Ve Snu) bylo vyd?no v ??jnu 2003. Skupina Romano Drom je rodinnou kapelou, kter? snoub? tradici s modernitou. S?la jejich tradi?n? hudby spo??v? ve zp?vu a vok?ln?ch efektech, ale tak? v p?snov?ch textech, kter? jsou v romsk?m jazyce. Kytary, perkuse, harmonika, housle a semtam kontrabas spole?n? vyjad?uj? z?kladn? charakteristiky kapely : energii a up??mnost. Budape?t, k?i?ovatka mezi v?chodem a z?padem, poskytuje hudebn?k?m, kte?? tam ?ij?, r?znorodou inspiraci. Dnes jsou ?lenov? Romano Drom d?ky sv? hudebn? ?innosti znovu na cest?ch jako byli jejich p?edkov?. Tito ko?ovn?ci jednadvac?t?ho stolet? n?m p?iv??ej? ze sv?ch cest st?le nov? ko?en?, kter? n?m umo??uj? sn?t. P?i z?v?re?n? p?sni si ma?ar?t? um?lci pozvali na jevi?t? dv? tane?nice, kter? si vyhl?dli p?i slavnostn?m pr?vodu Prahou. Jist? nebudete pova?ovat za neskromn? kdy? prozrad?m, ?e se jednalo o dv? ?lenky na?eho zpravodajsk?ho t?mu, kter? cel? t?den p?ipravoval zpravodajstv? z Khamora. Z touto ma?arskou kapelou si v p?tek ve?er zatancovala So?a Kalejov? a Angelika Lakato?ov?.

pak u? p?dium pat?ilo francouzsk? kapele Bratsch se sv?m uhran?iv?m houslistou. Bratsche je typick?m doprovodn?m n?strojem v romsk? hudb?. Bratsch ji sice ve sv? hudb? nepou??vaj?, ale vzali si alespo? jej? jm?no. Kv?li ploch? kobylce a t?em strun?m na ni lze hr?t pouze akordy. Kdy? ?len Bratsch ?ekne:”Hraje? bratsche,” ve skute?nosti t?m mysl?:”Hraje? doprovod”, a? u? na kytaru, harmoniku nebo housle. Dobrodru?stv? Bratsch za?alo p?ed 25 lety, kdy se Dan Gharibian sezn?mil s Brunem Girardem a zalo?ili spolu skupinu, kter? hr?la v?echny hudebn? styly od jihoamerick?ho a? po arabsk?. Toto m??en? kultur, konkr?tn? hudebn?ch kultur, je typick? pro st?edn? Evropu zejm?na d?ky Rom?m, kte?? v tomto v?voji hr?li d?le?itou roli. Romov? se v?dy pono?ili do bohatstv? v?ech hudebn?ch kultur, s nimi? se setkali, a zahrnuli tyto vlivy do vlastn?ch kompozic. S t?mto p??stupem se skupina ztoto?nila. Bratsch ve sv? hudb? neuzn?v? strnulost ani dogma. A?koliv si vyb?raj? skladby velice pe?liv?, z?stavaj? Bratsch ve sv?ch aran?m? a p?i vystoupen?ch svobodn? a pru?n?, a tak jim d?vaj? jedine?nou a nenapodobitelnou formu.

Z?v?r p?te?n?ho koncertu pat?il Makedonsk? kapele Ferus The King. Ferus Mustafov se narodil v roce 1950 ve ?tipu v Makedonii. Od ran?ho d?tstv? se v?nuje hudb? stejn? jako v?ichni jeho p??buzn?. V ml?d? spolu se sv?mi kamar?dy hr?val na svatb?ch a p?i sv?te?n?ch p??le?itostech. V hudebn? ?kole se u?il hr?t na housle, ale v?dy tou?il po klarinetu. Jeho prvn? skupina se jmenovala ?algi a pravideln? s n? vystupoval na svatb?ch a v kav?rn?ch. Pot? byl ?lenem r?zn?ch hudebn?ch skupin, vystupoval v televizi a doprov?zel v?znamn? zp?v?ky. Je virtuozem ve h?e na klarinet a saxofon. Je jedn?m ze zakladatel? romsk? redakce v makedonsk? televizi, ve kter? dodnes p?sob? jako hudebn? redaktor.