Na Slovensku se k romské národnosti přihlásilo téměř 106 tisíc obyvatel

Ze sčítání lidu na Slovensku vyplynulo, že se k romské národnosti hlásí téměř
106.000 obyvatel. Skutečný počet je sice několikanásobně vyšší, od minulého
sčítání lidu však stouplo toto číslo o 15.000. Naopak klesl počet obyvatel
hlásících se k maďarské národnosti, jejíž příslušníci tvoří nejpočetnější
menšinu v zemi. Maďarskou národnost si zvolilo kolem 458.000 lidí. Její podíl na
celkovém počtu obyvatel se snížil na 8,5 procenta z 9,7 procenta v roce 2001. Na
Slovensku od roku 2001 také ubylo věřících, klesl rovněž počet lidí hlásících se
k české národnosti. Vyplývá to z prvních údajů loňského sčítání lidu, které
provázely spory ohledně zajištění anonymity osobních údajů. Stejně jako v Česku
i na Slovensku výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří na otázky neodpověděli.

Na Slovensku žilo loni na jaře téměř 5,4 milionu lidí. Z nich se k
římskokatolické církvi přihlásilo 62 procent, v roce 2001 tento podíl dosáhl až
68,9 procenta. Podle výsledků sčítání ubylo věřících i dalším větším státem
uznaným církvím. Zatímco v České republice zhruba třetina lidí uvedla, že není
věřící, na Slovensku tak udělalo jen 13,4 procenta obyvatel. To je zhruba stejně
jako v předchozím sčítání. Současně ale o 410.000 vzrostl počet Slováků, kteří
využili možnost na otázku náboženského vyznání neodpovědět.

Slovenský statistický úřad si stojí za výsledky sčítání navzdory výraznému
zvýšení počtu lidí, kteří některé otázky ignorovali. "Občan se sám rozhodl
neodpovědět na otázky. Jsou to citlivé otázky, což se ukázalo i v jiných
zemích," řekla při dnešní prezentaci výsledků generální ředitelka sekce sociální
statistiky a demografie úřadu Ľudmila Ivančíková.

Sedminásobné zvýšení počtu archů bez odpovědí patrně zamíchalo i údaji o
národnostním složení obyvatelstva. Zatímco v roce 2001 se k slovenské národnosti
přihlásilo přes 85 procent lidí, loni to byly jen čtyři pětiny. K české
národnosti se v minulém roce hlásilo 30.367 obyvatel Slovenska, což za deset let
představuje pokles o bezmála třetinu.

Výsledky sčítaní potvrdily historicky nejnižší přírůstek počtu obyvatel s
trvalým pobytem na Slovensku, dále stárnutí populace a stoupající podíl
rozvedených. Od roku 2001 výrazněji vzrostl počet obyvatel s vysokoškolským
vzděláním.

Sčítání lidu v zemi provázely spory ohledně zajištění anonymity poskytnutých
údajů. Důvodem bylo povinné vyplňování identifikačního kódu v internetových i
papírových formulářích jako náhrady za osobní údaje. Kritici ale tvrdili, že
kódy lze přiřadit ke konkrétní osobě. Za pravdu jim dal Úřad na ochranu osobních
údajů, jehož výhrady ale později prokuratura odmítla. Statistici uvedli, že při
zpracování údajů zaznamenali značný počet archů bez vyplněných kódů, které měli
zabránit dvojímu sčítaní osob.