Na památníku holokaustu v Hodoníně u Kunštátu už nebude pracovat Muzeum romské kultury

Zástupci občanského sdružení Společenství Romů na Moravě kritizují fakt, že památník romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu nemá spoluvytvářet Muzeum romské kultury v Brně. Záležitosti se věnuje 20 let a rozumí jí, řekl dnes ČTK Karel Holomek. Kvůli tomu, že muzeum má na projekt ztratit vliv, napsal dopis premiérovi i ministrům školství a kultury.

Na místě bývalého romského sběrného tábora plánovalo ministerstvo školství ještě loni postavit první informační středisko romského holokaustu na světě. “Vybudování velkého Mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra v odlehlém místě u lesa není variantou ekonomickou a především pak udržitelnou bez trvalých zvýšených výdajů ze státního rozpočtu,” uvádí letošní zpráva resortu.

Na projekt mělo jít původně 98,5 milionu korun. Část peněz stát utratil za koupi bývalého tábora, donedávna rekreačního střediska Žalov. Na vybudování centra měl jít zbytek peněz, a to přes 70 milionů korun. Nově má jít na památník nejvýš 47 milionů korun, na přístupovou cestu šest milionů korun. “To jsme celkem přijali, v tom problém nevidíme. Skromnější varianta i v této podobě je přijatelná,” uvedl Holomek pro ČTK.

Hlavní potíž vidí ve vyšachování romského muzea, které se lokalitě léta věnuje a vybudovalo tam před lety památník, z projektu. Pražské pedagogické muzeum, pod nějž má nový areál spadat, podle něj s tematikou nemá nic společného a nemá s ní žádnou zkušenost. “Je otázkou, zda to bude zařízení, které by Romům, a to i mezinárodní pospolitosti, bylo blízké,” řekl.

Ministerstvo ve zprávě uvedlo, že má vzdělávacích prostor po zemi dost. Památník má být detašovaným pracovištěm Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze. Pokud prý romské muzeum potřebuje rozšířit kapacity, musí to řešit s ministerstvem kultury, pod které patří. “My říkáme, od začátku je to vládní projekt a toto si měli mezi sebou vyřídit ministerstva školství a kultury,” dodal Holomek.

Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1300 Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám ubytování i stravy a tyfové epidemii jich za rok fungování 207 zemřelo. Ostatní byli převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Tábor si loni přijel prohlédnout i ministr školství Josef Dobeš (VV), tehdy se zavázal, že peníze budou. “V době úplné krize je možná dobré vyslat nějaký mravní signál,” uvedl.

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 580 z původních 6000 českých a moravských Romů.