Na oběd vedle k sousedům!

Starý činžovní dům v Holečkově ulici na pražském Smíchově – bydliště rodiny Groutových a také jedno z míst setkání rodin z odlišného kulturního prostředí, které proběhlo v rámci již čtvrtého ročníku projektu Rodina od vedle.
Setkání českých rodin a rodin cizinců, jehož neodlučitelnou součástí je společný oběd, se v neděli 18. listopadu 2007 zúčastnilo celkem sto dvacet osm rodin z celé České republiky. Jednou z nich byli i manželé Lucie a Michael Groutovi a jejich dvě malé dcerky, kterým při setkání s manželi pocházejícími z asijského Mongolska nevadila přítomnost redaktorů Romano voďi…
Svým druhem naprosto ojedinělý projekt Rodina od vedle má napomoci nejen vzájemnému poznávání české společnosti s komunitami cizinců žijících na území ČR dlouhodobě nebo trvale, ale také přispět k vytváření přátelských vztahů mezi nimi. „Věříme, že díky zvyšování informovanosti o domácí politice, kultuře a dalších oblastech dění v ČR napomůže snazší integraci cizinců,“ říká Barbora Šubrtová, koordinátorka projektu z občanského sdružení Slovo 21, které projekt čtvrtým rokem realizuje a jež si kromě jiného dává za cíl bojovat proti rasismu a xenofobii. Letos měl o setkání s rodinou cizinců podle slov pracovníků sdružení Slovo 21 zájem rekordní počet lidí. Rodiny byly do projektu vybírány podle kritérií, která měla zajistit co nejvíce společných bodů, mezi něž patří například věk, zaměstnání, počet a věk dětí nebo koníčky, takže by během společného oběda měly obě rodiny naleznout co nejvíce společných témat k rozhovoru a mohly popřípadě navázat vztah, který by mohl úspěšně pokračovat i v budoucnu. Setkání probíhá vždy u jedné z rodin a je mu přítomen asistent, který před setkáním osobně obě rodiny zkontaktuje a podá jim informace o druhé rodině a také o průběhu celého setkání. A hlavně – v případě potřeby může prolomit počáteční bariéry a stud, které mohou zpočátku na obou stranách panovat.
Vzhledem k tomu, že na námi sledovanou návštěvu na pražském Smíchově přišli manželé pocházející z Mongolska, celému setkání asistovala pracovnice Slova 21 Undra Dojzundui, jejíž kořeny sahají také do dalekého Mongolska.

Připálené toasty

Lucie Grout nás, asistentku Undru a manžele Enkntura a Basbishu přijala velmi přívětivě. Pětatřicetiletá překladatelka žije na pražském Smíchově se svým osmačtyřicetiletým manželem Michaelem, který pochází z Nového Zélandu a v Praze tráví čas s manželkou a dvěma dcerami pouze o víkendech. Během týdne pracuje jako analytik v Anglii. Celý byt voní kuřetem, trošku připálenými toasty a vařenou zeleninou. Manželé Enkntura (muž, 28 let) a Basbishu (žena, 23 let) jsou zpočátku velmi nesmělí. Vedle sebe si sedají na sedačku v kuchyni. Úsměvy na ně hází téměř pětiletá Emílie a dvouletá Antonie, jejichž mateřským jazykem je jak čeština, tak angličtina. Doma mluví oběma jazyky, ale většinou komunikují česky, protože je s nimi paní Lucie přes týden doma sama. Také celá komunikace během našeho setkání probíhala především v angličtině, mongolský manželský pár ještě česky neumí, anglicky se dorozuměli o něco lépe. V ČR žijí pouze sedm měsíců, pracují ve stavebnictví a potravinářství a plánují tu zůstat tři roky. Svého dvouletého syna mají stále v Mongolsku, oba přiznávají, že jim moc schází. Těsně před obědem zazvoní Enknturovi mobil, jeho rozzářené oči předem všem napoví, že volá dvouletý synek z Mongolska…

Dáváme přednost zelenému čaji

Krátce po třinácté hodině se začalo na jídelním stole vše připravovat k dlouho očekávanému společnému obědu. Na stole prozatím ležely jen keramické kalíšky se zeleným čajem, který se vedle výtečného bílého a červeného vína během oběda popíjel. Mongolský pár dal přednost zelenému čaji oproti Lucii a Michaelovi, kteří si pochutnávali na víně. Z topinkovače se začalo kouřit. Michael, který si vzal na starost přípravu křupavých toastů k předkrmu, na svou povinnost pozapomněl a toasty nechal v elektrickém spotřebiči o něco déle. Všichni se komické situaci zasmáli, čímž se prolomila zeď nepatrného počátečního studu všech přítomných.
Za chvíli se podával předkrm s nespálenými toasty. Kuřecí a vepřovou paštiku smíchanou dohromady a obalenou v kapustě si pochvalovali všichni. Skutečně naprosto delikátní chuť, to můžeme potvrdit. Dále následoval chod druhý – jemná husí játra podávaná opět s dozlatova opečenými toasty. Hosté žádali jen malý kousek, aby si moc nepřeplnili žaludek a mohli si pochutnat na hlavním jídle. A skutečně si prý alespoň podle svých slov pochutnali, a to na vepřovém na houbách a pečeném kuřeti s bramborami a vařenou brokolicí. Celým odpolednem nás provázela vážná hudba, chvílemi došlo k situaci, kdy místností zněly pouze tiché rytmy violoncella či houslí z reproduktorů a nikdo nic neříkal, dokonce ani Antonie a Emílie. Kupodivu to nebylo nikomu nepříjemné, ba naopak. Atmosféra byla totiž naprosto ojedinělá, stejně jako celý projekt.

Lucie Grout 35 let, překladatelka

Vzhledem k tomu, že žijete s Novozélanďanem, multikulturalita vám zřejmě cizí není. Ráda poznáváte jiné kultury? Rozhodně. Když už ale mluvíme o tom mém manželství, docela dlouho nám trvalo, než jsme si některé věci společně ujasnili. Zpočátku jsem si myslela, že jsme v podstatě oba vyrůstali ve stejné evropské kultuře, tudíž žádné velké problémy v této záležitosti nás čekat nemusí. Záhy jsem ale zjistila, že to není úplně pravda.

* Proč jste se do projektu Rodina od vedle s rodinou přihlásila?

Když jsem nedávno byla na návštěvě u rodičů, dívali jsme se u nich na televizi. Doma televizi nemáme, díváme se na ni pouze na návštěvách u našich známých a rodičů. Tehdy tam vysílali dokument o přistěhovalcích asijského původu ve středních Čechách, kam se mimochodem v co nejbližší době chceme z Prahy odstěhovat. Ačkoliv mluvili poměrně dobře česky, jejich mluva byla otitulkována, což mě trochu vzhledem k tomu, jak moc se snažili a bylo jim rozumět, urazilo. Tehdy mě napadlo, že by bylo velmi přínosné se s nimi setkat osobně. Patří totiž většinou k vysoce inteligentním lidem, kteří v životě chtějí něčeho dosáhnout. Já věřím, že jsme během dneška alespoň trochu nějakým způsobem zabavili naše milé hosty a dali jim tak najevo, že i tady jsou tak z části doma, pokud se rozhodnou tady žít.

* Připouštíte, že česká spo-lečnost je vůči národnostním skupinám žijícím v naší republice stále xenofobní?

Musím se přiznat, že tento fakt opravdu připouštím. Myslím si, že mnoho lidí má opravdu takový blok. Obávám se, že je to způsobeno nedostatečným rozhledem, uzavřeností a strachem, který podle mě pramení z jakési neschopnosti.

* Přihlásíte se do projektu i příští rok? Jakou skupinu lidí byste ráda poznala?

Určitě se do projektu přihlásíme, byla to nádherná zkušenost. Hrozně by mě například zajímalo, jak žijí pravověrní Židé, protože si myslím, že si velmi váží svých tradic.

Enkntur, 28 let, pracovník ve stavebnictví Basbish, 23 let, pracovnice v potravinářství

* Dnes jste měli možnost blíže poznat českou rodinu. Jací jsou ve vašich očích Češi?

Myslíme si, že jsou hodně přátelští a klidní lidé. Podle nás nepáchají tolik kriminálních činů jako jinde ve světě, proto jsme se rozhodli také tuto zemi navštívit. Není tu příliš vysoká ani nízká ekonomika, žít se tu podle našeho mínění dá dobře.

* Proč jste se rozhodli zúčastnit se projektu Rodina od vedle?

O tomto projektu jsme slyšeli od našich známých. Vzhledem k tomu, že bychom tu rádi ještě studovali a rádi bychom to tu posléze považovali za náš domov, přišlo nám zúčastnit se jako velmi přínosné. V ČR žijeme pouze sedm měsíců, česky neumíme, neznáme české tradice, zvyky, tradiční české jídlo, proto jsme se rozhodli navštívit pravou českou rodinu.

* Co se vám během dnešního odpoledne nejvíce líbilo?

Pro nás byl dnešek naprostou premiérou, poprvé jsme navštívili evropskou rodinu. Moc nás potěšila ta neuvěřitelná atmosféra, která tu dnes panovala. Budeme na to vzpomínat ještě dlouho. Naučili jsme se české slovíčko – vepřová! A naprosto senzační byly Antonie a Emílie, které daly dnešku tu správnou atmosféru.
Překvapilo nás, jak moc hezky jsme byli přivítáni a jak se o nás jako o hosty naši hostitelé starali. Tak to je i u nás, v Mongolsku máme v tomto ohledu tradice stejné.

Projekt Rodina od vedle je podpořen ministerstvem práce a sociálních věcí, hlavním městem Prahou, Olomouckým krajem a dále grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Realizátorem projektu je občanské sdružení SLOVO 21, které bylo založeno v roce 1999 v Praze a v současné době realizuje vzdělávací, kulturní a mediální projekty. Mezi jeho hlavní aktivity patří romské projekty a projekty týkající se integrace cizinců žijících v České republice.