Na Euro sa blýská

Místo desítek tisíc jen pár stovek. Tak budou vypadat výplatní pásky Slováků. Jejich koruny se od ledna příštího roku promění na eura.

Bezesnou noc má patrně za sebou Ivan Šramko, guvernér Národní banky Slovenska. Právě dnes (ve středu 7. května) dostane na stůl důležitý dopis z Bruselu. V něm mu Evropská komise odpoví, zda povolí Slovensku od ledna vstup do prestižního klubu zemí, v nichž se platí eurem. Z posledních zpráv, které prosákly na veřejnost, vyplývá, že odpověď bude znít: »Ano, můžete vstoupit.«

Pokud slovenský vstup schválí 20. června i ministři financí Evropské unie (Ecofin), bude v červenci stanoven kurz, kterým se přepočtou slovenské koruny na eura. Od srpna budou mít všichni obchodníci povinnost zobrazovat ceny v korunách a v eurech.
Od prvního ledna budou přijímat eura a koruny. A konečně od 16. ledna bude možné v obchodech platit už jen eurem.

Hlavně to vysvětlit!

Nejde ale jen o technickou stránku výměny jedné měny za druhou. Ve hře jsou mnohem vážnější věci. »Někteří lidé mají intenzivní pocit, že má nastat měnová reforma. Pamatují se na tu z poloviny 50. let, která je připravila o většinu úspor,« říká Boris Dobiš, konzultant společnosti Libellius. Takového vnímání se obává i vláda a centrální banka.
»Obyvatelům je třeba vysvětlit, že euro není žádná politická hra, nýbrž že je pro občany a že jim přinese výhody,« zdůrazňuje v rozhovoru pro Ekonom guvernér slovenské národní banky Šramko. Netají se tím, že jej myšlenky na tyto a další věci spojené s eurem ruší ze spánku.

Slovenská vláda a centrální banka proto už několik měsíců občany na hladký přechod na euro připravují. Spolupracují i s rozhlasem, televizí či vládní zplnomocněnkyní pro romské otázky.
Už v březnu, symbolických 300 dní před plánovaným zavedením eura, zahájily všechny celoplošné televizní stanice vysílání čtyřicetisekundových šotů o »velkém třesku«. Hlavní důraz byl kladen na různé termíny, které na občany číhají. Šot nazvaný Europríbeh byl vysílán několikrát denně po dobu dvou týdnů.

To hlavní ale teprve přijde v druhé polovině roku. Je totiž třeba informovat i ty, kdo se nedívají na televizi. Do každé rodiny by se tak měly dostat tištěné informační materiály.
Lidé by také od státu měli zdarma dostat kalkulačku, aby si mohli přepočítávat kurzy. V ní budou mít kurz nastavený.
Už nyní jsou na většině internetových finančních serverů k dispozici eurokalkulačky. Časově neomezená kampaň probíhá na internetu, kam má podle informací vládního zmocněnce pro euro Igora Baráta přístup asi polovina domácností a 98 procent firem.
Například vládní server euromena.sk, který byl uveden do provozu loni v prosinci, obsahuje časovou osu, na níž jsou zakresleny jednotlivé kroky vedoucí k plnému uvedení eura »do provozu« s aktualizací počtu dní, které zbývají do jeho zavedení. Zároveň je možné se dozvědět veškeré nejnovější aktuality, stáhnout příslušné publikace, mnohdy i v maďarské a anglické jazykové mutaci. Doplňkem je bezplatná informační telefonní linka. Pro nejmenší jsou připraveny skládačky (puzzle) s eurotematikou a pro žáky a studenty i pedagogy animovaný film o cenové stabilitě, který vyrobila Evropská centrální banka.

Na euromena.sk a dalších serverech nechybí informace o tom, jak se euro skloňuje, jak se píše jeho značka na počítači (současný stisk kláves Ctrl + Alt + E). Zobrazeny jsou samozřejmě bankovky i mince. Co ale lidé, kteří nemají k internetu přístup? Německo a další země první »eurovlny« to řešily tak, že občanům už před zavedením eura do hotovostního oběhu nabízely ke koupi takzvané startovací balíčky, v nichž bylo všech osm druhů mincí.

Specifickou skupinou občanů jsou bezdomovci, sociálně slabí a mentálně postižení. Také jim je třeba poskytnout informace, přičemž komunikace musí být přizpůsobena jejich schopnostem.

V romských osadách na východě země tak například budou neziskové organizace vysvětlovat přechod na euro prostřednictvím divadelní hry.

Šok ze ztráty nul Lidé mohou být zprvu trochu v šoku, až začnou přepočítávat platy a ceny, tvrdí Elena Kohútiková. Bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska (byla ve funkci 12 let a jako první začala s přípravami na euro) hovoří o následujícím: Až se lidé podívají na výplatní pásku či na výpis z účtu, neuvidí tam jako doposud čísla vyjadřující násobky tisíců, nýbrž mnohem méně.

Nejvíce to pocítí senioři. »Bude strašný pohled na to, jak někomu přijde na konto ani ne 250 eur, když měl předtím starobní důchod skoro osm tisíc korun,« vyjadřuje svou největší obavu z příchodu nové měny i Boris Dobiš.
Elena Kohútiková ale připomíná jednu důležitou věc: stejným způsobem se zredukují i ceny. Sobotní nákup nepřijde třeba na tisíc korun, nýbrž na pouhých třicet eur. A podle Kohútikové právě na první pohled nízké ceny povedou lidi k nerozvážnosti. Když uvidí, že jsou ceny udávány s nulou na začátku, v desetinách eur, budou mít pocit, jak je všechno levné. A budou daleko více utrácet. Přičemž zapomenou, že se zredukovaly také jejich příjmy.

»Občané se budou muset naučit se svými penězi hospodařit,« dodává Kohútiková. Problém je podle ní i v tom, že neexistuje jednoeurová bankovka. Mince jsou totiž na Slovensku (stejně jako v ČR) brány jako něco s tak nízkou hodnotou, že ani nestojí za to se pro ni shýbnout, když nám upadne.

Všichni si budou muset zvykat i na to, že každá mince, i ta nejmenší, tedy cent, má dost vysokou hodnotu. A přestat jimi opovrhovat či plýtvat. Což bude rovněž jistá psychologická bariéra. »Budeme si muset koupit nové peněženky, aby se nám do nich všechny ty mince vešly,« usmívá se Boris Dobiš. Shodou okolností – peněženka je symbolem vládní informační kampaně, jež ostatně nese název Euro do každé peněženky. Cenový boom?

Občany Slovenska v souvislosti s eurem nejvíce zajímá, jak se budou vyvíjet ceny.
»Je jasné, že ceny půjdou nahoru,« rezolutně tvrdí bratislavský taxikář Juraj Bojkovský. »Každý se bude dívat, co ostatní. A když první změní cenovku, druhý to udělá taky. Takže nakonec zdraží všichni a všechno.«
Vzestup cen je nyní cítit například u nemovitostí. Je to tím, že lidé se snaží kvůli euru utratit úspory. A mají pocit, že by poté, co budou všechny ceny uváděny ve stejné měně jako třeba v Rakousku, mohlo mít více cizinců zájem o koupi bytu. Rakousko je přitom doslova za rohem. Také lze zaslechnout názor, že ceny jsou šroubovány bezhlavými nákupy těch, kdo mají nelegální peníze a potřebují je tímto způsobem vyprat. Zároveň se ale obecně očekává, že po vstupu do eurozóny cenová bublina splaskne.

Vzestup cen je věc, která dělá starosti i centrální bance a vládě. To je zřetelné na první pohled. Není tu totiž nikdo, komu by ušlo, jak to se zvýšením cen vypadalo ve »starých« členských zemích. Například v Německu si za následný růst cen euro vysloužilo přezdívku »teuro«, odvozenou od slova teuer, tedy drahý.

Ve Slovinsku, které se vzdalo své národní měny loni v lednu, inflace letos v březnu dosáhla 6,6 procenta, což znamená pětiletý rekord. Analytici ale upozorňují, že se zvýšila také inflace v EU, a to na průměrných 3,5 procenta. Důvodem je všeobecný růst cen, hlavně potravin a ropy.

Nicméně je jisté, že samotný přechod na jinou měnu bude důvodem ke zvýšení cen. Přepočtem korun na euro vzniknou desetinná či setinná čísla, která bude nutno zaokrouhlovat. Jeden z oficiálních vládních euroserverů uvádí, že ve 13 zemích, které přešly na euro, se ceny v důsledku zavedení eura, po vyloučení ostatních vlivů, zvýšily o pouhých 0,1 až 0,3 procenta.
Horní hranice odhadu se drží i Národní banka Slovenska. Zdůrazňuje, že zdražení nezpůsobí euro, ale obchodníci, kteří využili situace a zaokrouhlovali směrem nahoru.

»Konkurence na trhu a informovanost je důležitější než jakákoliv administrativní opatření. Občané si mohou vybrat, u jakého obchodníka nakoupí, měli by vyhledávat a upřednostnit ty, kteří se změnou měny nezvýšili ceny,« nabádá server NBS.
Ministerstvo financí a cenové odbory dalších ministerstev proto spolu se Slovenskou obchodní inspekcí chystají pravidelný monitoring tvorby cen i kontroly přepočtů. Za porušení daných pravidel mohou fyzické osoby dostat pokutu až 1500 eur, což není malá částka. A právnické osoby dokonce až desetkrát tolik.

Za kolik vlastně bude euro?

Všichni s napětím čekají, jaký bude konverzní kurz. Ten by měla stanovit Evropská centrální banka po konzultaci se slovenskou vládou a centrální bankou. Premiér Robert Fico vyjádřil očekávání, že přepočet bude stanoven v prvním červencovém týdnu. A nechal se slyšet, že by bylo dobré, aby byl nastaven spíše ve prospěch koruny. Analytici očekávají, že by konverzní kurz mohl být kolem 32,40 až 32,50 koruny za jedno euro.
Nicméně do července se ještě může ledasco stát. Jen samotné zveřejnění prognózy Evropské komise, v níž se minulý týden optimisticky vyjádřila o dalším vývoji inflace, zvedlo korunu na úroveň 32,20 za euro. Firmám prý pomůže…

Euro ve finále přinese stabilitu a zvýší životní úroveň občanů, říkají shodně bývalá viceguvernérka národní banky Elena Kohútiková i současný guvernér Ivan Šramko. Firma, která nebude prodělávat na růstu kurzu slovenské koruny vůči odběratelům, vydělá víc peněz, zvýší platy a zaměstná víc lidí, soudí oba eurolídři. Slovenská ekonomika je silně orientovaná na export, přičemž nejdůležitějším teritoriem je Německo a další země eurozóny.
»Z aktuální ankety naší komory mezi německými investory vyplynulo, že vedle reformy vzdělávacího systému je zavedení eura považováno za jeden z nejnaléhavějších úkolů slovenské vlády,« komentuje Markus Halt, mluvčí Německo-slovenské obchodní a průmyslové komory. A dodává, že vedle odstranění kurzového rizika bude pro podniky velmi výhodné i to, že jim euro významně zjednoduší účetnictví. Nebudou například muset účtovat domácí vstupy v jiné měně než tržby.

Rychle posilující slovenská koruna nedělá vrásky jen exportérům, kterým snižuje jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích, ale také hoteliérům.»Je to hrozné. Ještě nedávno bylo euro za nějakých 40 slovenských korun. Takže jednolůžkový pokoj v našem hotelu stál asi sto eur. Dnes je to kvůli kurzu skoro 130 eur. A to už dva roky držíme stejné ceny,« říká František Warosch, ředitel hotelu Perugia.
Zahraniční hosté, kteří si zvykli do útulného hotýlku uprostřed bratislavského Starého Města jezdit, nad tím kroutí hlavou. A mnohdy se s povzdechem otočí na podpatku a jdou hledat něco levnějšího. Proto se ředitel Perugie na výměnu koruny za euro těší. Co ale bude dál s cenami, o tom mlčí.
…ale musejí se připravit Národní banka Slovenska vyzvala podniky a podnikatele, aby se začali na euro připravovat »systematicky a včas«.

Za hlavní součást přípravy považuje výběr softwaru, který umožní rovněž zobrazování dvojích cen. Podniky budou muset převést nejprve na duální systém a posléze na samostatné euro účetnictví, fakturaci, bezhotovostní platební styk, mzdové účetnictví a také personalistiku a své informační databáze.
A obchodníci? Ti budou potřebovat nové registrační pokladny a měli by se postarat o zásoby eurové hotovosti, aby měli lidem co vracet. Neboť od prvního do 16. ledna ještě budou lidé moci platit slovenskými korunami, vracet nazpět se jim ale už bude v eurech.
Už za pár týdnů navíc budou muset opatřit veškeré zboží cenovkou, na níž bude vedle korun figurovat i euro a přepočítací kurz. To bude velmi náročné pro obchodníky i restauratéry, kteří takové dvojí cenovky a třeba jídelní či nápojové lístky budou muset vyrábět od letošního srpna do konce příštího roku.
Zapomnětlivci nebudou biti Nestačí-li si lidé vyměnit peníze před prvním lednem, nemusejí se bát, že by o ně přišli. Banky budou ještě půl roku vyměňovat mince a jeden rok bankovky. Do Národní banky Slovenska bude možné se zapomenutou bankovkou přijít po neomezeně dlouhou dobu. Mince bude centrální banka vyměňovat pět let.
Z bezhotovostního platebního styku zmizí slovenská koruna automaticky: od prvního ledna prostě nebude. Veškeré zůstatky i pohyby na účtu a další transakce se budou zobrazovat už jen v eurech. Také bankomaty budou vydávat při hotovostním výběru už jen evropskou měnu.

Co ochrání občany před růstem cen Dvojí cenovky v obchodech (v korunách a v eurech). Od srpna 2008 do konce roku 2009. Občané si budou moci kontrolovat, zda obchodníci správně přepočítávají a jak zaokrouhlují. Dvojí výpisy z účtů (zůstatky budou zobrazovány v eurech a v korunách), částky na výplatních páskách a na fakturách budou rovněž v obou měnách. Monitorování cen a kontrola cenotvorby. Zajišťovat je budou Slovenská obchodní inspekce a Ministerstvo hospodářství. Více informací o inflaci. Statistický úřad bude vydávat informace o vývoji spotřebitelských cen každých deset dní. Při platbách mezi občanem a státem se bude zaokrouhlovat ve prospěch občana. Daně a poplatky směrem dolů, důchody a dávky směrem nahoru.