Monika Kováčová (Mona): Stratená
První ze série básní Moniky Kováčové (Mony).
Své básně píše ve slovenštině, která je jí bližší: „Nějak to přišlo samo, mám
vysloveně zálibu ve slovech, jak znějí, mám vztah k psaní obecně. Moje touha
psát básně se začala láskou ke slovenskému jazyku, nyní pro mě představuje
způsob vyjádření, který potřebuji a na který jsem si zvykla.“ Některé její básně
ale do romštiny překládá její literární kolega Maroš Balog.
NA THODE
Andral o sune keres čačipen. Ko džanel… Vaš oda kaj e vrama pes garuďa, Nane amen olestar pherde žebi.
|
NEUMYTÉ
Vypletáš zo snov skutočnosť. Ktovie… Lebo ten čas zahrabal sa skryte, Nemáme toho kapsy plné. |
NAŠAĎI
Našaďa pes maškar o bare bara. Paľikerav khameske,
|
STRATENÁ
Zablúdila do tône skál. Ďakuje slnku, |
ZAŽNÚŤ TI
Zažnúť ti slnkom do duše… Zažnúť ti slnkom do duše… Zažnúť ti slnkom do duše… Zažnúť ti slnkom do duše… |
KAM DÁL?
Medailon: Monika Kováčová
Autorkou ilustrace v úvodu je Monika Kováčová, autorem malby Biela na černom je Jozef Kováč (JACK).