MO má několik možností, jak řešit přítomnost neonacistů v armádě

Ministerstvo obrany má v rámci platných předpisů několik možností, jak řešit
přítomnost neonacistů i jejich sympatizantů v armádě, jeho pravomoci jsou však
omezené, pokud příznivci extremistických hnutí neporuší zákon. ČTK to dnes
sdělila ministryně Vlasta Parkanová.

Možností je podle ní přeložení extremistů od bojových jednotek k logistickým
útvarům, neprodloužení vojenského závazku, předčasné ukončení kontraktu nebo
odebrání bezpečnostní prověrky.

Mladá fronta Dnes (MfD) dnes uvedla, že v elitních jednotkách české armády
slouží příznivci extremistických hnutí. Deník identifikoval dva muže z brigády
rychlého nasazení a jednoho z dělostřeleckého útvaru (více
zde…).

Parkanová řekla, že udělá vše proto, aby "tito lidé" v armádě nesloužili.
"Konkrétní postup budu konzultovat s náčelníkem generálního štábu (Vlastimilem
Pickem)," napsala ČTK v SMS Parkanová. Doplnila, že ministerstvo se více ve
spolupráci s policií zaměří na zjištění toho, zda zájemci o službu v armádě
nepatří k neonacistickým skupinám. Zároveň však doplnila, že přítomnost
neonacistů v armádě je "podle všeho zcela okrajovým jevem".

List napsal, že vojáci, kteří se účastní mezinárodních srazů či demonstrací
neonacistů, jsou Jan Brhel, Martin Hrach a Vladimír Holub. Podle MfD to
potvrzují fotografie, svědci i policisté. První dva jmenované policie sleduje
jako příslušníky nejmilitantnějšího křídla extremistů. Bývají vidět i na akcích,
jako je setkání k výročí úmrtí válečného zločince a Hitlerova blízkého
spolupracovníka Rudolfa Hesse, píše MfD. Odborníci podle deníku předpokládají,
že podobných vojáků je více.

Velitelé elitních jednotek se obávají, že neonacisté získají v brigádě
rychlého nasazení prvotřídní sabotážní či protiteroristický výcvik: učí se tam
boji zblízka či tichému zabíjení, to pak mohou uplatnit ve střetech s policií,
antifašisty a při školení extremistů, uvádí MfD.

Politolog Zdeněk Zbořil upozorňuje, že Česko není jedinou zemí, která se musí
s pronikáním pravicových extremistů do armády vyrovnávat. Podobné problémy podle
něj mají také v Británii nebo v Německu. Doplnil, že radikálně smýšlející lidem
může imponovat klid a pořádek, který vojsko nabízí. Služba v elitních útvarech
navíc může být pro extremisty motivací. "Dává jim to pocit výjimečnosti," uvedl
Zbořil.

Kritéria při výběru nových vojáků by se podle něj měla především upřesnit. "I
když stanovíte přísná kritéria, můžete se zcela fatálně zmýlit," konstatoval
ale. Při výběru nových vojáků by proto podle něj měla hrát roli zkušenost lidí,
kteří je vybírají.