Miroslav Kováč: Věk médií aneb doba, ve které média umí vraždit.

Naše generace živě pamatuje období izolace, kdy jsme informace dolovali od svých známých přicházejících ze zahraničí. Bylo to období, kdy jsme měli co jíst, ale nesměli nic říct, pod hrozbou vyloučení ze společnosti. Svoboda slova a projevu se pro národ stala symbolem něčeho nedosažitelného a proto poptávka vyústila v revoluci, která i důsledkem vlivu médií proběhla sametově.

To, co společnosti kromě plných regálů „banánů a pomerančů“ chybělo, bylo objektivní a vyvážené zpravodajství, možnost veřejně prezentovat své názory či ideologické a náboženské přesvědčení, zjednodušeně svoboda slova a projevu. Z tohoto důvodu se téměř okamžitě po pádu komunismu tato nezbytná a nedílná součást demokratického zřízení ústavně zakotvila.

Dnes nemusíme dolovat informace. Ty jsou všude kolem nás. Na každém kroku se na nás řítí nějaká reklama, kdejaká zpráva, která se snaží ovlivnit naše myšlení a vtisknout nám kdejaké pochybné hodnověrně ucelené hodnoty a „fakta“. Úzká skupina lidí prostřednictvím médií tak přímo ovlivňuje chod a směřování celé společnosti. Když se nám dnes tato skupina lidí prostřednictvím médií bude snažit namluvit, že je pán Havel pořád naživu a žije někde v zámoří, tak jsme náchylní tomu okamžitě a bez větších výhrad uvěřit. Naopak, pokud budou chtít, tak z něj udělají veřejného nepřítele nebo hrdinu, jako v případě bratří Mašínů. Stačí několikaměsíční mediální masáž, která roznítí vřavu napříč celou společností. Objektivita je tak závislá pouze na jejich vůli, na tom, kterou „pravdu“ se rozhodnou obhajovat a té pak vymezí většinu svého prostoru.

V posledních měsících tak téměř všechna média přebírají neověřené zprávy, které s cílem zvýšit svou sledovanost vydávají za pravdu. Záměrně vyhledávají a vypichují především kriminální činy páchané některými Romy a tyto vkládají do filmové smyčky. Jde přece o veřejnou poptávku. Vlastně nebýt korupčních kauz a kriminality Romů, tak ani nevědí, co jiného by se dalo napsat, vysílat, jak jinak zaplnit prostor a čas, co vlastně novinařina je, a proč jsme vymohli pro ně nezávislost. Naopak, některé kriminální činy majority zmiňují pouze okrajově, aby navodili dojem objektivity a vyváženosti. Příkladem je TV Nova nebo TV Prima family. Jestliže Skinheadi v Nýrsku napadli romskou rodinu přímo v jejich příbytku, tak informaci o tomto incidentu věnovala pouze pár vteřin. Obviněni byli samozřejmě i Romové, protože se odvážili bránit a reagovat na přímý útok proti členu jejich rodiny. U Romů je totiž sebeobrana nepřípustná. U veřejnosti násilí proti Romům nezajímavé.

Vlivem neobjektivnosti a závislosti médií tak dochází k oboustrannému nárůstu rasově motivovaných trestních činů, anticikanismu, napětí ve společnosti a dokonce k rasovým vraždám nebo k jejich pokusům. Jednostranný mediální postoj tak nedávno prezentovala opět TV Nova, kdy za pomoci 3D animace zinscenovala rekonstrukci usmrcení jednoho a postřelení druhého Roma v Tanvaldě na Jablonecku třiašedesátiletým mužem. Přestože není k dispozici žádné oficinální stanovisko, žádné odůvodnění, proč byl pachatel propuštěn, TV Nova si vytvořila svojí verzi založenou pouze a výlučně na výpovědi “jejich důvěryhodného zdroje obeznámeného s výsledky vyšetřování , aniž by si uvědomovala, stejně jako i policie a státní zástupce, že každý pachatel má tendenci svůj skutek omlouvat. Pachatel tedy z údajného strachu prchl do zahraničí a následně po dvou dnech byla vyslechnuta druhá (nepodstatná a nedůvěryhodná) strana, oběť.

Mezitím všechna média soustředila pozornost na oběť, ze které se jejich přičiněním stal mediálně útočník. Starosta Polák má dokonce přístup k rejstříku trestů všech občanů, když v sedmitisícovém městě prohlašuje do médií, jestli je ten či onen občan města bezúhonný, či bezproblémový, jestli měl ten či onen občan problém se zákonem, anebo co je pravděpodobnější, má přímou vazbu na pachatele. Ono ta přímá vazba se nedá v takovém městě vyloučit ani v případě policie či státního zástupce. Jak jinak si má občan vysvětlit tu jednostrannost? Copak policii a státnímu zástupci dnes stačí jednostranné vyjádření pachatele k tomu, aby se pokusili, byť do vyšetření a případného prokázání neviny nebo konfrontace s obětí a jeho výpovědi, zajistit pachatele? Jak je možné, že policie neinformovala bezprostředně příbuzné o tom, že jejich syn byl usmrcen? Jak to, že pozůstalý nebyli přizvání k identifikaci, ač policie znala totožnost oběti? Jaké stopy byly zajištěné na místě činu? Co se snažila oddalováním policie zakrýt? Jak znějí posudky expertů a expertů z oblasti patologie? Jakým způsobem byli rodiče obeznámeni o zajištěných stopách a dalším řízení? Je mnoho otázek a málo odpovědí.

To, co si můžeme domyslet na základě prvotních mediálních informací je, že důchodce ovlivněn médii v noci údajně uslyší alarm, nabije legálně drženou zbraň a jde k objektu, kde uvidí cestou kolem plotu procházet dva Romy (mediálně označené jako povaleče, lupiče, vrahy), přiblíží se k nim a z bezprostřední blízkosti to začne do nich pálit. Samozřejmě, mohl jim taky před tím nadávat, vyprovokovat je a pak zastřelit. Z výpovědi poškozeného ovšem vyplývá spíše ta první verze.
„Šel jsem kousek za svým bratrem a díval se pod nohy, abych nezakopl. Nejsou tam žádné lampy a byla tma. Najednou jsem uslyšel ránu a k nohám se mi skácel brácha celý od krve. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Kleknul jsem si k němu a křičel, ať mi něco odpoví. V tu chvíli jsem nad sebou uviděl toho chlapa, uslyšel jsem další ránu a ucítil silnou bolest v břiše. Ten chlap tam prostě v klidu stál a jen řekl, že je to za to, že jsme ho napadli. My jsme mu ale nic neudělali, ani jsem ho před tím výstřelem neviděl“.

Státní zástupkyně pravděpodobně zastrašovaná senátorem Doubravou, známým svými rasistickými postoji, který neváhal okamžitě vytáhnout a zveřejnit případ Patrika, ačkoliv Romové nijak verdikt vrchního soudu v Praze nemohli ovlivnit a dokonce jim sami byli zaskočeni, okamžitě vyloučila rasový podtext. Vyloučila ho pouze na základě jednostranného vyjádření pachatele, aniž by si počkala na verzi poškozeného. Proto bych právě jí a celé společnosti lidí, kterým stačí takto formulována jednostranná vyjádření pachatelů takových závažných trestných činů, do Nového roku přál, aby se ocitli v roli těch rodičů obětí z Tanvaldu a dostalo se jim podobné zkušenosti.