V nastávajících svátečních dnech, které jsou plné předsevzetí spojených s
přelomem roku, si lidi obyčejně přejí změnu k lepšímu oproti minulému období,
vytyčují si nové mety, a proto tak trochu rekapitulují, přehodnocují priority,
od kterých se vlastně vše odvíjí. Pro některé je nový rok symbolem změn, které
ve svém životě chtějí udělat, uspořádat, nebo se jen zbavit neřestí. A možná
právě nový rok je mezníkem, který vytvoří pozitivní impuls pro změnu v myšlení a
tím i chování jednotlivých lidí. Pokusím se nejdříve „rekapitulovat“ dění ve
společnosti a ukázat, v jaké neřešitelné situaci se nacházíme přičiněním všech.
Známé pořekadlo říká, že „ryba smrdí od hlavy“. Přiznávám, že toto pořekadlo
je pravdivé. To, co předvádí vlády dnešního světa je pro obyčejné lidi neúnosné.
Politika postrádá jakékoliv zásady. U nás je asi jedinou „zásadou“ vlády, která
si říká protikorupční, právě korupce. Zdá se, že korupcí jsou prolezlé všechny
politické strany, což je vzhledem k údajné protikuropční politice vlády velké
pokrytectví – a na to doplácíme všichni bez rozdílu. Čím více se vytuneluje, tím
méně zůstane pro veřejné finance, na chod například zdravotnictví či školství. A
o to více musí běžný občan přispívat do rozpočtu.
Tenhle „fenomén“ dnešní doby ovládá lidi na všech důležitých postech. Pouze
mizivé procento lidí s tímto červotočem společnosti bojuje. Položím si otázku
proč? Jsou to politici, podnikatelé, ale i novináři či umělci a jiní, kteří nám
předestřeli nějaký ten (podle nich) „standard“. Lidé jsou ovlivněni
prostřednictvím médií pseudohodnotami, které postrádají etický rozměr a jsou
zaměřeny hlavně na násilí, brutalitu a sex. Ve filmech a seriálech všichni,
včetně třeba uklízeček, žijí blahobytně a v přepychu, aniž by ve skutečnosti
něco dělali a nějak se o toto přičinili. To je jeden z důvodů, proč jsme si
osvojili myšlení, že sice chceme hodně vydělávat, ale nejlépe bez práce! Hlavním
problémem dnešní společnosti, od kterého se odvíjí všechno další, je etika a
morálka zaměněná za materialismus.
Protože se naším „standardem“ stali materiální hodnoty – jako třeba
monumentální dům s bazénem (nejlépe zámeček), velké nové auto, nejnovější mobil
nebo 3D televize, bomba hadry a nevyčerpatelné konto – omezili jsme se na
jakýkoliv způsob získání prostředků, abychom se i my co nejdříve zařadili mezi
takzvanou společenskou smetánku. Jsme ochotni udělat cokoliv, třeba i krást, jen
abychom se octli mezi „privilegovanými“. A když už tam jsme, tak bojujeme o
udržení se na této úrovni co nejdéle. To se však povede jen málo komu,
společenský image utváří opravdu mizivé procento lidí. Nespočet lidi, kteří se
zmítají v problémech, se upíná právě k tomuto malému počtu „vyvolených“, kterým
se chtějí podobat, nebo se jim vyrovnat – a právě proto usilují o získání
bohatství za jakoukoliv cenu.
Vím, že nemluvím o něčem novém, každý z vás tohle jistě zná. Co ale tohle vše
znamená v reálném životě? Ovlivněni všemi negativy zapomněli jsme na lásku k
člověku a na etiku. Dalo by se říct, že sice máme vyšší životní úroveň než
dříve, jenže neumíme ji efektivně využít. Naopak. Stali se z nás lakomci, jsme
pyšní, závistiví, nestřídmí – vlastně jsme podlehli konzumnímu životu ve všem
všudy. Máme více druhů potravin, ale jen málo chutných, výživných a zdravých.
Proto míjíme více, ale spokojeni jsme méně. Oproti tomu v některých zemích
umírají lidé hlady. Máme vyspělé zdravotnictví, které je dostupné všem, ale
starostlivost o pacienty je menší, ba dokonce často omezena rozhodováním
pojišťoven, nikoli lékařů.
Máme vědomosti, ale neumíme je zúročit ve prospěch všech občanů. Právě
naopak. Učíme se čím dál méně, protože dnes není důležité, kolik se toho
naučíte, ale koho máte za sebou. Školy nekladou nároky na kvalitu, ale na
kvantitu. Peníze dostávají na žáka, tedy na hlavu, nikoli za to, co v té hlavě
doopravdy je. Proto máme mnoho titulovaných lidí, ale jen málo moudrých.
Náš rozum ovládají i ty nejnižší pudy, proto se tak často oddáváme třeba
cizoložství. Sex vyhlašujeme za pouhý zdravý biologický pud člověka, jakoby k
němu nepatřila láska. Tomu přispívá internet – znásilnění, sexuální orgie,
incest či již zcela běžné obnažování (především celebrit) jsou považovány za
společenskou hru. Přijali jsme virtuální život, v němž se seznámíme a
komunikujeme s lidmi z celého světa, ale neumíme komunikovat s lidmi ze svého
okolí, navázat vztah je čím dále složitější a upřímnost se nenosí. Zapomínáme na
rodinné hodnoty, na jistou hierarchii a rodinné zázemí. Pak se divíme, co že se
to děje s demografií.
Upínáme se k nedosažitelným věcem, „hodnotám“, které v nás v konečném
důsledku evokují jen hněv a závist. Jsme líní a neschopní dlouhodobého
plánování, protože chceme vše a nejlépe hned. Naše pýcha a hrdost nás nutí
znásobovat majetek, ale obchodní prostředí snižuje naši morálku. Stáváme se tak
mnohdy bezcharakterní prázdnou nádobou a nástrojem. Pod všemi těmito tlaky se
právě korupce stala nejprestižnějším národním sportem, který je považován za
běžnou součást všedního života. Proto také nikdo, kdo tento delikt páchal ve
větším rozsahu, nebyl doposud pravomocně odsouzen.
Tenhle životní styl z nás vyhání pozitivní emoce a stáváme se více chladnými
a uzavřenými. Bojíme se lidí kolem sebe a přátelství pro nás nemá hodnotu.
Postrádáme duchovno a omezujeme se na pragmatismus. Možná si řeknete, že to není
podstatné. Jenže je to právě duchovno, které nás nutí respektovat autoritu, mění
naše priority a přetváří naši povahu do lepší podoby. Náboženství tady bylo
vždy. Je vodítkem pro naše zákony, ač si to neuvědomujeme – je to právě boží
zákon, který nás vodil staletími a jehož dodržování bylo vždy přínosem pro
všechny. Vždyť i vánoční dny jsou ve znamení narození největší osobnosti, kterou
známe přes 2000 let. Tento člověk právě nejvíce zdůrazňoval, že máme milovat
svého bližního jako sebe sama!
Oproti tomu my dnes nedokážeme milovat svoji rodinu, natož další bližní.
Příkladem neúcty k ostatním jsou například vztahy některých lidí z majority k
Romům. Svým postojem jsme vybočili z náboženských hodnot, dnes už většina Čechů
zastává spíše ateistické smyšlení. Transformovali jsme se v demokratickou
společnost. Životní úroveň mnoha lidí se zvedla, mnoho občanů zbohatlo
materiálně. Ovšem tím se i zvětšila propast mezi jimi a těmi chudobnějšími. Sytý
hladovému nevěří. Tohle nás dělá pyšnými, arogantními, neuctivými.
Co si tedy přát do nového roku? V první řadě přeji všem lidem zdraví. To je
pro náš život nejdůležitější aspekt. Přeji lidem, aby se vrátili k duchovním
hodnotám. Přeji si, aby naše srdce naplnila láska, včetně lásky k bližnímu.
Mějme úctu k lidem, k životu a projevujme milosrdenství. Přeji nám všem i to,
abychom byli schopni vrátit se k morálním, etickým hodnotám. Abychom dokázali
zmírnit dopady tržního hospodářství na ty nejchudší. Buďme uvědomělí a společně
vytvářejme hodnoty prospěšné celé společnosti. Učme se pokorně sjednocovat
myšlenky, ve prospěch vědy a poznání. Staňme se lidmi v pravém slova smyslu!
