Ministryně chce prodloužit lhůtu, kterou mají obce na zákaz akce

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ)
chce prodloužit lhůtu, kterou mají obce na zákaz ohlášeného shromáždění na svém
území. Dosud musí radnice rozhodnout o zákazu nejpozději do tří dnů po nahlášení
akce. Na druhou stranu chce Stehlíková také umožnit soudům objektivně posoudit
rozhodnutí radnic, a to ještě před konáním nahlášené akce. Tím chce chránit
ústavou dané právo na shromáždění, řekla dnes ČTK. V Plzni se setkala s vedením
města, které kvůli nedávnému pochodu radikálů hlasitě volá po změnách zákona.

"Uvítala jsem postup primátora, jenž pochod v lednu zakázal. Obec nese plnou
politickou odpovědnost za to, co se na jejím území děje, ale na zákaz má pouze
třídenní lhůtu, což je naprosto nedostatečné," uvedla Stehlíková. Na stole je
nyní návrh prodloužit lhůtu, nebo ji změnit tak, aby obec měla delší čas na
posouzení všech skutečností. Pravomoc obcí by ale měly podle Stehlíkové
vyvažovat soudy. "Mohly by před konáním shromáždění zrušit rozhodnutí úřadu,
pokud ho shledají jako nesprávné," dodala ministryně.

Podle ní zatím není jasné, kdo bude změny předkládat. Dohodnuto je jednání s
ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). "Návrhy posoudíme, zvážíme další
kroky," uvedla.

Debata mezi zákonodárci bude podle ní obtížná. "Dotýkáme se základního
politického práva a pro zemi s totalitní minulostí je to velice citlivá otázka,"
dodala. Současně prý musí být provedena i důkladná analýza úpravy práva
shromažďovacího v EU.

Podle primátora Pavla Rödla žádá Plzeň změnu několika paragrafů téměř 20 let
starého zákona o shromaždování. Návrh úpravy schválili zastupitelé. Město žádá
prodloužit lhůtu, v níž může úřad akci zrušit, chce rozšířit důvody pro její
zamítnutí a svěřit zákon do působnosti správních soudů. Mezi varianty, kdy je
možné akce typu pochodů zakázat, město přidává ohrožení zdraví lidí. "S ním dnes
zákon vůbec nepočítá," uvedl Rödl.

Podle něj řeší zákon jednu z ústavních svobod, takže se dá předpokládat velká
opatrnost při zasahování do něj. "Největším jeho nedostatkem je, že ve chvíli,
kdy je zřejmé, že by mělo dojít k jeho zneužití, už není možné zasáhnout,"
dodal.

Neonacisté chtěli pochodovat Plzní v lednu, akci tehdy Rödl zakázal. Krajský
soud rozhodl, že zákaz nebyl legální a akce se může konat jindy. Svolavatelem
pochodu byl Václav Bureš, podle odborníků na extremismus organizoval pochod
neonacistický Národní odpor. Náhradní termín stanovil Bureš na 1. března, kdy
radikálové městem skutečně pochodovali. Díky rozsáhlým policejním opatřením
nedošlo k výrazným konfliktům.

Magistrát už podruhé pochod nezakázal. Bylo to mimo jiné proto, že Nejvyšší
správní soud v Brně zamítl jeho kasační stížnost proti verdiktu krajského soudu.
Proti rozhodnutí podá Plzeň tento týden ústavní stížnost.