Minirozhovor s Kateřinou Pospíšilovou

Nábor příslušníků národnostních menšin má ukázat, že je zcela normální pracovat ve státní správě. V minulých dnech jsme obdrželi zprávu z Ministerstva vnitra ČR (MV), že MV bude pracovat na začlenění Romů, Vietnamců a dalších minorit do řad svých zaměstnanců. Na toto téma jsme si připravili několik otázek pro Mgr. Kateřinu Pospíšilovou, která pracuje na odboru bezpečnosti politiky ministerstva vnitra.

* Proč se MV bude snažit o zapojení Romů a Vietnamců do řad policie?

Důvodů je hned několik. Pro Policii ČR je přijímání příslušníků menšin výhodné, významně zvyšuje její kredit a obohacuje firemní kulturu. Policie chce být moderní firmou, oproštěnou od předsudků, která je otevřená přijímání příslušníků menšin. Se zvyšujícím se počtem policistů z řad menšin také stoupá důvěra menšin v policii. Pro příslušníky menšin je policista z řad menšin důkazem, že Policie ČR je atraktivním zaměstnavatelem, který je otevřený všem kvalifikovaným uchazečům, a že je možné a dostupné stát se zaměstnancem státní správy. Pro celou společnost je policista z řad minorit signálem, že je normální a přirozené, aby byli ve státní správě a policii zastoupeni i reprezentanti menšin.

* Jakými prostředky chce MV do řad policie začlenit tyto minority? A jak dlouho bude kampaň či nábor trvat?

Pro letošní rok připravujeme informativní kampaň. Hlavním cílem kampaně je informovat, probudit zájem a navázat kontakt s potenciálními uchazeči o práci u policie z řad menšin. Informování bude probíhat prostřednictvím propagačních materiálů (letáků, plakátů a informačních brožurek o podmínkách přijetí k policii), které budou distribuovány cílovým skupinám. V průběhu informační kampaně budou případní zájemci zváni na policejní akce pro veřejnost (tzv. dny s policií) a zároveň odkazováni na informační střediska policie. Důležité je, že uchazeči, kteří projeví zájem o práci u policie, projdou standardním přijímacím řízením jako každý jiný uchazeč a musejí také splnit stejné podmínky, tj. především mít alespoň střední školu s maturitou, české občanství, trestní bezúhonnost, dobrou fyzickou a psychickou odolnost.

* Jaké kroky MV učinilo v minulosti pro zlepšení komunikace policistů s příslušníky menšin a která země byla tím pozitivním modelem?

Této problematice se MV a policie věnují už od roku 2003, kdy byla schválena Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám. V uplynulých třech letech tedy Policie ČR ověřovala nové mechanismy policejní práce s menšinami v několika pilotních lokalitách a od roku 2005 je zavedla systémově. Ve všech policejních krajích vznikly funkce styčných důstojníků pro menšiny a rozšiřuje se mechanismus asistenta Policie ČR. Styčný důstojník je policistou specializovaným na problematiku menšin, který působí jako zprostředkovatel kontaktu a komunikace mezi menšinami a Policií ČR. Asistuje také při řešení případných konfliktů a závažných deliktů a nabízí členům menšin pomoc při řešení konkrétních problémů. Policejní asistence je terénní službou, která usnadňuje obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a komunikaci s policií. Klienty asistentů policie jsou především oběti a svědci latentní kriminality (lichvy, kuplířství, distribuce drog, obchodu s lidmi, kriminality mládeže atd.), ale i policisté, kteří využívají jejich znalost prostředí. V současné době využívají asistenty policie tři okresní ředitelství Policie ČR: Ostrava, Cheb a Ústí nad Labem, v dalších lokalitách se projekt připravuje (Brno, Most). Dalšími projekty zaměřené na prevenci kriminality mezi příslušníky menšin jsou např. projekt Společný svět severomoravské krajské správy či projekt Stavění mostu ve Strakonicích. Kromě těchto praktických opatření se Policie ČR soustřeďuje také na vzdělávání policistů v problematice práce s menšinami. Speciální kursy jsou pořádány v regionech s vyšším populačním zastoupením příslušníků menšin. Prioritou pro následující dva roky bude vzdělávání policejního managementu. MV ČR a Policie ČR také chystají intenzivnější nábor příslušníků menšin k Policii ČR, financují výzkumy zaměřené na mapování kriminality zasahující menšinové komunity a usilují o kvalitní spolupráci s nevládním sektorem. Bylo by určitě skvělé vídat mezi policisty Romy, Vietnamce a další menšinové příslušníky, ale otázkou zůstává, jestli tomu tak bude i doopravdy. Faktem je, že mezi Romy není zrovna vysoký počet lidí, kteří splňují podmínky pro přijetí k policii, mezi něž například patří potřeba středoškolského vzdělání. Bohužel také většina Romů nemá zájem zrovna o práci u policie, možná je to dáno tím, že s ní Romové nemají dobré zkušenosti. Doufejme tedy do budoucna, že možná někdy dostaneme pokutu od Vietnamce nebo nám Rom nechá odtáhnout automobil, tak jak to je běžné v některých jiných zemích.

***

Kateřina Pospíšilová

na odboru bezpečnostní politiky MV pracuje od roku 2003. Věnuje se problematice policejní práce ve vztahu k menšinám. Její hlavní pracovní náplní je připravovat a aktualizovat dokument „Strategie policejní práce ve vztahu k menšinám“ a koordinovat plnění úkolů, které z tohoto dokumentu pro ministerstvo a policii vyplývají. Organizačně a metodicky podporuje projekty zaměřené na prevenci menšinami (Asistent Policie ČR pro práci v sociálně vyloučených lokalitách).