Milí čtenáři

Minule jsem popisovala své dojmy z Brna, kde se 1. května více než dvanáct
set lidí postavilo do cesty příznivcům Tomáše Vandase, aby nemohli procházet
brněnskými ulicemi, tak jak neonacisté předem informovali. V tomto čísle se
soustředím na něco pozitivnějšího, tedy alespoň zpočátku…

Jistě si všímáte, tedy doufám, že ano (!), jistých obsahových i grafických změn
časopisu. Pokoušíme se po devíti letech existence Romano voďi (Romskou duši)
trochu zkrášlit, oprášit, učinit pro čtenáře snad interesantnější. Ptáme se vás
prostřednictvím emailů, diskusí na sociálních sítích i v reálném životě, co by
se vám líbilo. Názory se ale pochopitelně velmi liší, záleží na věku, pohlaví,
zájmech, koneckonců i vzdělání a rozhledu, možná i povaze, někdo tíhne k vážným
tématům a jiný si chce už od těch těžkých, nervy a city drásajících zpráv prostě
totálně odpočinout. No a pak ale dělejte časopis, když nemáte možnost zaměřit se
na přesně určenou cílovou skupinu lidí! Jenže my si ten luxus soustředit se
například jen na teenagery či třicetileté ženy prostě dovolit nemůžeme. A tak
obsahově zařazujeme materiály tak, aby si v Romano voďi něco zajímavého našel
pokud možno každý člen rodiny, váš tatínek, maminka, bratr, možná i dcera a
hlavně vy! No, není to lehké, ale vy nám můžete pomoci svými tipy, radami,
přáním, nápadem… Pište nám na e-mailovou adresu uvedenou v tiráži, nebo si nás
například pod Romano voďi najděte na vzpomínané sociální síti Facebook.

A teď už k číslu….
Ráda bych upozornila na smutný, ale bohužel potřebný materiál na stranách 10-13.
Je věnovaný výročí tragických rasových vražd. První dva díly jsme otiskli hned
na počátku roku, teď vzhledem k datům a dalším tragickým výročím pokračujeme,
abychom připomenuli okolnosti rasové vraždy Tibora Berkiho a Milana Lacka.

A teď už jen pozitivně…..
Obálku zdobí fotka dětí a mladých lidí na defilé účastníků světového romského
festivalu Khamoro. Ostatně, nezanedbatelná část tohoto čísla je věnovaná právě
třináctému ročníku akce, která probíhá tradičně v Praze každý poslední květnový
týden a nabízí množství zajímavých setkání. Některá jsme učinili za vás… tak
například to se zpěvačkou Rayou. Neuvěřitelně energickou dámou, která ve svém
věku stále zpívá, tančí, vystupuje, společně se svou dcerou Natašou, synem
Alecem a zbytkem rodiny, která žije v Norsku, ale původně pochází z Ruska. Znala
se a přátelila s Vladimírem Vysockým. Dokonce s ním hrála na jednom jevišti.

V Norsku organizuje romský festival Yagori, hraje ve filmech. Zkrátka je plná
života… víc se dozvíte z avízovaného, dle mého názoru velmi poutavého rozhovoru
Kateřiny Andršové s touto významnou romskou umělkyní. Uvnitř Romano voďi
naleznete článků samozřejmě víc a nezapomeňte, že nás skutečně zajímají vaše
reakce…. Příjemné čtení!